Velvyslanectví České republiky v Taškentu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Vystavení kondolenčních listin

V sobotu 8. ledna 2011 zemřel ve věku 73 let bývalý ministr zahraničních věcí Československa Jiří Dienstbier. Jeho odchodem přišla česká diplomacie o jednu z klíčových osobností své historie. Kondolenční listiny byly k dispozici na velvyslanectví ČR v Taškentu ve čtvrtek a pátek 13. a 14. ledna 2011 od 14 do 16 hodin.

Na Jiřího Dienstbiera vzpomíná současný ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg slovy: "Jiří Dienstbier obnovil styky Československa s demokratickým světem. Získal svým přístupem mnoho sympatií v zahraničí a samozřejmě i na svém ministerstvu. Jeho práce zůstane navždy zapsána v dějinách ministerstva."

V době svého působení v ministerské funkci, v letech 1989 – 1992, hrál Jiří Dienstbier klíčovou roli v řadě důležitých událostí doby pádu komunismu a přechodu k svobodné demokratické společnosti. V oblasti zahraniční politiky je nutné připomenout především tři významné milníky:

Ministři Dienstbier a Mock stříhají hraniční dráty 17.12.1989, foto ČTK Pád železné opony
Zhroucení komunismu znamenalo konec nepřátelství mezi „Západem“ a „Východem“. Přesně měsíc po vypuknutí "sametové revoluce", 17. prosince 1989, symbolicky padla železná opona, která po čtyři desetiletí rozdělovala Evropu. Ministři zahraničních věcí Československa a Rakouska, Jiří Dienstbier a Alois Mock společně přestřihli dráty na československo - rakouských hranicích mezi obcemi Hatě a Kleinhaugsdorf.

Ještě před vánočními svátky byly přestřiženy dráty i na československo - německých hranicích. Symbolický akt vykonal 23. prosince 1989 společně s ministrem zahraničních věcí Československa Jiřím Dienstbierem jeho německý protějšek Hans-Dietrich Genscher u obce Nové Domky u Rozvadova.

Podpis dohody o odchodu vojsk SSSR: Dienstbier, Ševarnadze, Havel, Gorbačov 26.2.1990, foto ČTKStažení sovětských vojsk z Československa 
K mimořádným úspěchům československé diplomacie patřilo rychlé vyřešení otázky stažení sovětských vojsk z našeho území. Tímto krokem Československo zřetelně předběhlo ostatní státy bývalého komunistického bloku a uzavřelo cestu teoretické možnosti zvratu polistopadového vývoje. Dohodu mezi vládou ČSFR a SSSR o odchodu vojsk z území ČSFR podepsali 26. února 1990 v Moskvě ministři zahraničních věcí Jiří Dienstbier a Eduard Ševarnadze za přítomnosti prezidentů obou států, Václava Havla a Michaila Gorbačova.

Odsun sovětských vojsk z území Československa proběhl plynule ve třech etapách v letech 1990 - 1991. 25. června 1991 podepsali v Praze příslušní zmocněnci Protokol o ukončení odsunu sovětských vojsk, za československou stranu generálporučík Rudolf Ducháček, za sovětskou generálplukovník Eduard Vorobjov. Podpisem bylo oficiálně ukončeno období téměř třiadvacetiletého pobytu sovětských vojsk v naší vlasti. Slavnostního aktu se vedle obou zmocněnců zúčastnil prezident Václav Havel, předseda parlamentní komise pro dohled nad odsunem sovětských vojsk Michael Kocáb a velvyslanec SSSR v Československu Boris Pankin.

Zrušení Varšavské smlouvy, Černínský palác: Havel a Dienstbier 1.7.1991, foto ČTKZrušení Varšavské smlouvy 
Poté co byly 25. února 1991 rozpuštěny vojenské struktury Varšavské smlouvy, se v Černínském paláci v Praze dne 1.července 1991 uskutečnilo poslední zasedání Politického výboru organizace. Na tomto zasedání ve Velkém sále paláce došlo k oficiálnímu zrušení paktu. Zánik Varšavské smlouvy v sídle Ministerstva zahraničních věci znamenal definitivní rozpad východního bloku. Tento krok se stal základním předpokladem k pozdější integraci naší republiky do NATO a Evropské unie. Historické zasedání řídil prezident Václav Havel jako nejvyšší představitel hostitelské země. V čele československé delegace se jej zúčastnili předseda vlády Marián Čalfa a ministr zahraničních věcí Jiří Dienstbier.