Velvyslanectví České republiky v Tel Avivu

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Nekrolog: Nori Harel, největší přítel Čechů v Izraeli

Veterán šesti izraelsko-arabských válek a německý Žid z Českého Těšína Nori Harel byl v Izraeli uctívanou legendou. Šel do boje vždy, když byla jeho země ohrožena. Za svou pravou vlast nicméně považoval vždy jen Česko. A byl na to patřičně hrdý. Nori Harel zemřel v pondělí v pět odpoledne v izraelské Haifě.

Autor: Jan Gazdík, Aktuálně.cz

Haifa - Veterán šesti izraelsko-arabských válek a německý Žid z Českého Těšína Nori Harel byl v Izraeli uctívanou legendou. Šel do boje vždy, když byla jeho země ohrožena. Za svou pravou vlast nicméně považoval vždy jen Česko. A byl na to patřičně hrdý.

Nori Harel zemřel v pondělí v pět odpoledne v izraelské Haifě.

Byl to muž, který s vděkem vzpomínal na zemi, kde se v roce 1929 narodil. "Vy si ani neuvědomujete, jak důležitá pro nás byla pomoc Československa při vzniku státu Izrael. Byli jste po druhé světové válce jedinou zemí, která nám pomáhala dodávkami letadel, zbraní i s výcvikem vojáků. Všichni ostatní se na nás vykašlali a jen čekali na náš konec," řekl autorovi těchto řádků při jedné z mnoha návštěv České republiky.

Harel vystudoval po druhé světové válce vojenskou školu leteckých mechaniků v Liberci, a když se v Československu začaly cvičit izraelské jednotky Hagana, neváhal ani minutu. K paradoxům doby patřilo i to, že Židé, letci jako on, vyfasovali trofejní uniformy německého letectva - luftwaffe, na nichž byly patrné obrysy po čerstvě odpáraných nacistických insigniích. Ostatně i stíhačky Avia S-199, které boj o přežití židovského státu rozhodly, vycházely z upravených legendárních německých strojů Messerschmitt Bf 109.

V Žatci se na tyto letouny přeškoloval i pozdější prezident Izraele Ezer Weizman, s nímž jako jeho mechanik prošel Harel většinu izraelsko-arabských konfliktů.

Psal se rok 1948 a bylo jen pár měsíců po vzniku Státu Izrael, který se tehdy vlády sousedních arabských zemí rozhodly zardousit. Židé ustupovali na všech frontách - s lehkou výzbrojí nemohli čelit tankům a s turistickými plátěnými letadly arabským bojovým stíhačkám.

Egyptské tanky byly už jen třicet kilometrů od Tel Avivu a nebylo síly, která by je zastavila. Mnohým izraelským vojákům prolétá hlavou - je konec. Události, které následovaly, srovnávají židovští veteráni se zázrakem.

Na poslední chvíli přišly tehdy z Československa v bednách stíhačky Avia S-199 (mechanici je přes noc smontovali) a už ráno vzlétly bez záletu proti egyptským obrněncům. Egypťané byli v šoku, že je napadlo silné izraelské letectvo. Útok zastavili a stáhli se. Na mostě, k němuž dojeli, je dnes pamětní deska s nápisem "Až sem - Ad halom".

První izraelský premiér David Ben Gurion krátce poté v parlamentu prohlásil: "Bez pomoci Československa by nebyl Stát Izrael."

Znovu Nori Harel připomněl letitý vděk ke své vlasti loni, když se Češi postavili proti uznání Palestiny za nečlenský stát OSN.

"Kdo by nebyl zavražděn, byl by zahnán do moře," připomněl staré události. "Vděk Izraelců nelze vyjádřit slovy a teď jste nás při hlasování o Palestině znovu v OSN - mezi nemnohými - podpořili. Na tohle se v Izraeli nezapomíná," vysvětlil na sklonku loňského roku Harel, když za tuto podporu přiletěl izraelský premiér Benjamin Netanjahu osobně do Prahy poděkovat.

"Nori Harel byl legendou česko-izraelských vztahů. Jako velitel letecké základny v Izraeli a později i významný průmyslový manažer na svou vlast nikdy nezapomínal. A to ani v letech studené války, kdy se vztahy našich zemí ocitly pod bodem mrazu. Z odchodu Noriho se budu dlouho vzpamatovávat," řekl Aktuálně.cz ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.

foto

Nori Harel před ukořistěným migem v roce 1968.
Foto: Vojenský historický ústav