Japonsko patří mezi hospodářsky nejvyspělejší země světa. Ačkoli má velmi omezené zásoby přírodních zdrojů, stalo se v průběhu svého poválečného vývoje hospodářsky silnou zemí s významným postavením ve světové ekonomice. Japonská ekonomika se vyznačuje vysokým stupněm modernizace a značným zastoupením výrobků s velkou mírou přidané hodnoty a nevýrobních služeb v celkové hospodářské produkci. Dalším jejím charakteristickým rysem je široké využívání moderních technologií a vysoká technologická a infrastrukturní vyspělost mnohých japonských podniků i velké části ekonomického systému země jako celku. Pro japonskou ekonomiku je též charakteristický stále značný vliv vlády a státních orgánů na řízení ekonomiky, významný podíl státních zakázek a odraz mnoha tradičních společenských přístupů a způsobů v užívaných metodách výroby i řízení.

V 50. a 60. letech zaznamenávalo Japonsko velmi dynamický hospodářský růst v průměru 10 % ročně. V 70. letech se hospodářský růst zpomalil na průměr 4,5 %, ale i tak rostla japonská ekonomika rychleji než ostatní průmyslově vyspělé země. V 80. letech se růst zpomalil na průměr 2,5 %. Od 90. let japonská ekonomika stagnuje.

V r. 2010 Japonsko přišlo na úkor Číny o pozici druhé největší světové ekonomiky (za Spojenými státy), kterou si drželo od r. 1968.

Japonsko se významnou měrou podílí na celkovém obratu světového obchodu. V dovozech dominují zejména suroviny. Skladba vývozů je velmi bohatá. Přestože je Japonsko známo jako významný světový vývozce, vývoj jeho ekonomiky je závislý především na vývoji vnitřního trhu.

Japonský nominální HDP za kalendářní r. 2012 dosáhl výše 476 bilionů jenů (v cenách r. 2000), tj. cca 5 860 mld. USD. Reálný růst HDP oproti roku 2011 činil 1,1 %. Japonsko se i v r. 2012 muselo vypořádávat s následky největší živelní katastrofy v novodobé historii, která zemi postihla dne 11. března 2011. Dalšími negativními momenty, které ovlivňovaly vývoj japonské ekonomiky během r. 2012, byly silný jen a zpomalování celosvětového růstu.