Analýza vodohospodářského sektoru Libye
31.08.2010 / 16:17
(Archivní článek, platnost skončena 01.09.2011.)
Libye je pouštní zemí, která je a bude dlouhodobě odkázána realizovat velké investice do vodohospodářství, aby byla schopna udržet současný stav zásobování pitnou vodou obyvatelstva. Roční investice se budou pohybovat řádově ve stovkách milionů USD. V případě, že země bude chtít dostát svým plánům na zajištění potravinové soběstačnosti a rozvoje zemědělství, bude třeba investice do vodohospodářského sektoru ještě zvýšit. Vodohospodářský sektor je společně s výrobou energie hned druhým nejdůležitějším odvětvím libyjského hospodářství po těžbě ropy a zemního plynu.
Libye patří mezi země s nejmenším srážkovým úhrnem na světě, pouze 7% libyjského území je dotováno srážkami nad 100 mm ročně, což je mezní hodnota, která dovoluje „provozovat“ zemědělství. Veškeré vodní zdroje vody v Libyi jsou v majetku státu a jsou spravovány státní organizací General Water Authority (GWA).
Z celkového území je v Libyi obděláváno 2,2 milionu hektarů zemědělské půdy, což představuje 1,2% z celkové rozlohy země. Země disponuje celkem 16 přehradami s celkovou kapacitou vody 385 milionů m3 a s průměrnou roční kapacitou 61 m3 pro zadržení povrchové srážkové vody. Srážky v Libyi se vyznačují tím, že k nim dochází náhle formou průtrží mračen, které zpravidla způsobí lokální záplavy a jejich zachycení se potýká s řadou problémů. Jen část vody se vsákne, většina odteče do moře.
Hlavním zdrojem Libye jsou však podzemní vody. Menší část z nich představuje obnovitelné zdroje podzemních vod (500 milionů m3 ročně), většina je však představována fosilním nahromaděním vody z doby, kdy ještě Libye byla savanou, hojnou na vydatné celoroční srážky. Tyto zdroje jsou neobnovitelné a GWA musí do budoucna počítat s rozsáhlou, finančně a energeticky náročnou výstavbou odsolovacích technologií na pobřeží Středozemního moře.
Hlavním přivaděčem fosilních, neobnovitelných vod z pouštních oáz je širokoprofilový (páteřní systém široký 4 metry v průměru, dlouhý 4 tisíce kilometrů) podzemní vodovod označovaný „The Great Manmade River Project“ (GMRP), který je projektován na celkovou přepravní kapacitu 2 300 milionů m3 vody ročně. Tento projekt je dlouhodobě ve výstavbě a po dokončení má sloužit převážně k zavlažování zemědělských plodin. Dnes je tato voda ale spotřebovávána nejvíce domácnostmi a průmyslem.
Roční spotřeba vody je odhadována na 4268 milionů m3. Struktura spotřeby vody je následující: 83% zemědělství, 14% obyvatelstvo, 3% průmysl. Zhruba 30% vody pro domácnosti zajišťuje právě vodovod z pouště (GMRP). Hlavní spotřeba vody v průmyslu připadá na injektování vody do ropných polí (udržení stabilního tlaku pro těžbu ropy) a rafinérský průmysl.
Ve výhledu je vodní hospodářství zaměřeno na výužívání vodonosných aquiferů pod libyjskou Saharou. Přivaděč pouštních vod (GMRP) by měl po dokončení všech pěti fází dodávat 2 km3 vody ročně po dobu následujících 50 let. V současnosti je dokončována fáze 1. Sirt – Benghází, ve výstavbě je fáze 2. Jefara – Murzuk, fáze 3. představuje napojení vodních zdrojů v oblasti Kufra na vodovod vybudovaný ve fázi 1., fáze 4. a 5. dosud nebyly zahájeny.
Roční investice do rozvoje zdrojů a přivaděčů pitných a závlahových vod představují investice v řádu desítek až stovek milionů USD ročně. Přesto ve výhledu je zřejmé, že k plánovanému rozvoji zemědělství v Libyi pravděpodobně nedojde, poněvadž valná většina pouštní vody přiváděné GMRP bude stále více spotřebována obyvatelstvem a průmyslem. Je také plánována obnova a opravy přehrad, které jsou v nevyhovujícím stavu a nelze využít jejich celkovou kapacitu na zadržování cenné a relativně levně získané povrchové vody.
V současnosti i ve výhledu je zřejmý deficit vody pro zemědělství. Bez dostatku vody nebude Libye soběstačná ve výrobě potravin, které budou i nadále ve větší míře dováženy. Vzhledem k nepříznivému vývoji je do budoucna uvažováno se zavedením měření a úhrady skutečné spotřeby vody, které by nahradilo stávající paušální platby za odběr vody. Od tohoto kroku si vláda slibuje získání dalších finančních prostředků pro vodní sektor.
V budoucnu však ani tyto zdroje vody nebudou dostačující a bude třeba zahájit masovou výstavbu technologií na odsolování mořské vody. V rámci vodohospodářského programu by mělo v Libyi dojít k realizaci 11 desalinačních projektů na pobřeží Středozemního moře s celkovou výrobní kapacitou 910 000 m3 /denně, přičemž jsou plánovány další investice ve výši 2,3 miliardy USD do výstavby desalinační stanice s denní kapacitou na výrobu 440 000 m3 vody.
Libye v současné době investuje stovky milionů dolarů ročně do rozvoje vodohospodářské infrastruktury. Jedním z hlavních zdrojů vody jsou neobnovitelné zásoby podzemní fosilní vody přiváděné z pouštních oblastí na pobřeží. Je plánována rekonstrukce stávajících přehrad. Svůj narůstající deficit vody do budoucna bude země řešit výstavbou desítek odsolovacích stanic mořské vody, do jejích výstavby hodlá v nejbližších letech investovat miliardy USD.