Velvyslanectví České  republiky v Tripolisu

česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Zdravotnický a farmaceutických trh v Libyi - přehled místních dovozců. distributorů a zahraničních dodavatelů

Hlavním poskytovatelem zdravotnických služeb v Libyi je veřejný zdravotní sektor. Ústředním orgánem v systému jeho řízení je Ministerstvo zdravotnictví.. V zemi existuje 27 specializovaných nemocnic a 36 obecných nemocnic zajišťujících sekundární a terciární zdravotní péči. Je zde 39 poliklinik, 23 center přenosných chorob a 1165 primárních zdravotnických zařízení a center. Podniká zde i několik soukromých poliklinik a nemocnic. Seznam kontaktů na zdravotnická zařízení je k dispozici na Yellow Pages Libya (www.yelowpages.ly/index.php?id=51&page;=1) a na Golden Pages Libya (www.gp.ly/eng-M.htm).

Přehled, problémy, rizika

Neutěšený stav zdravotnického systému v Libyi je jednak výsledkem jeho vývoje za 40 let Kadáfího režimu (tj. od počátku 70. let minulého století do r. 2011), jednak odpovídá současné (porevoluční) nesystematičnosti státního řízení tohoto sektoru. Nastartování rozvoje zdravotnického systému v Libyi počátkem 70. let minulého století bylo z hlediska lidských zdrojů poznamenáno importem zahraničního personálu a masivním vysíláním studentů medicíny zejména do zemí socialistického tábora (vč. tehdejšího Československa). V důsledku uvedeného např. průměrný podíl zahraničních lékařů ve zdejším zdravotnickém systému v 70. a 80. letech přesahoval 80 %. V tomto ohledu mělo na přelomu 80. a 90. let velmi negativní dopad na zdravotnictví zavedení mezinárodních sankcí vůči Libyi, v čehož důsledku zmíněný podíl klesl v 90. letech pod 6 %. Postupné uvolňování mezinárodních sankcí vůči Libyi v prvních deseti letech nového tisíciletí paradoxně přineslo další odliv libyjských lékařů do západních zemí, přičemž ani změna režimu v r. 2011 není zatím dostatečným lákadlem pro jejich návrat do vlasti.   

O stavu a kvalitě nabídky služeb zdejšího zdravotnického systému (i bez hlubších analýz) vypovídá obecně známá skutečnost, a to masivní zdravotní turistika libyjských pacientů do zahraničí, zejména do Tuniska a Egypta. Roste rovněž zájem o země EU.

Tendry

Tendry pro státní zdravotnická zařízení vyhlašuje Ministerstvo zdravotnictví. Jsou zveřejňovány na internetových stránkách ministerstva (http://helth.gov.ly) a to převážně v arabštině, zřídka i v angličtině). Účastnit se jich mohou v Libyi zaregistrované firmy, které vlastní odpovídající licence na dovoz, prodej na místním trhu (příp. servis) odpovídajících léků a zdravotnické techniky. V mnoha případech (zejména pokud jde o zdravotnickou techniku) plní tyto firmy funkci systémového integrátora zastupujícího větší počet zahraničních dodavatelů. Uvedené místní firmy jsou zároveň klíčovými pro marketing toho kterého nabízeného výrobku.

Vládní programy

Nehledě na státní investice do lidských zdrojů a zdravotnické infrastruktury se za celou dobu posledních více než 40 let nepodařilo v Libyi vytvořit systém sběru a vyhodnocování kvantitativních a kvalitativních dat o chorobnosti a úmrtnosti obyvatelstva, který by měl být klíčovým předpokladem organizace a řízení zdravotnického sektoru a základní podmínku tvorby a naplňování vládních koncepcí zdravotnictví. V kontextu výše uvedeného a z pohledu využití tohoto materiálu pro potřeby českých vývozců zdravotnické techniky a léků je v krátkodobém horizontu bezpředmětné rozebírat jakékoliv (předchozí a zatím neexistující současné) vládní investiční a reformní zdravotní programy.

Problémy a výzvy

Nesystémovost státního řízení zdravotního sektoru a absence účinné státní zdravotní koncepce má z hlediska kvality života samozřejmě negativní dopad na rozsah a kvalitu poskytované odborné zdravotní péče. Z komerčního hlediska však v tomto segmentu trhu  paradoxně dochází k růstu poptávky po farmaceutických výrobcích, zdravotních a potravinových doplňcích a zdravotních pomůckách. O co rozsáhlejší absence odborné diagnostiky a stanovování vhodných a přiměřených léčebních postupů, o to větší prostor pro agresivní farmaceutický marketing. Rozhodujícím místem pro „stanovení diagnózy“ a doporučení vhodného preparátu či pomůcky se tak stává spíše lékárna než ordinace lékaře. Účinek tohoto jevu známého např. z mnoha zemí postkomunistického bloku je v Libyi umocněn mnohem vyšší kupní silou obyvatelstva díky relativně štědrým sociálním transferům a přezaměstnanosti ve veřejném sektoru, to vše díky příjmům z exportu ropy a plynu  přerozdělovaných prostřednictvím státního rozpočtu.   

Obdobně jako v řadě jiných segmentů libyjského trhu je klíčovou pro zahraniční dodavatele farmaceutických výrobků, zdravotnické techniky a pomůcek otázka nalezení vhodných současných, ale i nově vznikajících místních dovozců a distributorů. S ohledem na to, že se dílčí segmenty a odnože zdravotnického trhu v Libyi teprve tvoří, je důležité soustředit se na klíčové akce umožňující a) navázání co největšího množství kontaktů s potenciálními partnery, b) vytvoření si aktuálního „snímku“ situace na předmětném trhu.

Značný význam pro české exportéry může mít proto návštěva nebo výstavní účast na mezinárodní zdravotnické výstavě „Libyan Healthcare Exhibition“, která se každoročně pořádá v hl.m. Tripolisu v měsíci září (v r. 2013 v termínu 10.-12.9.). Organizátorem této akce je www.wahaexpo.com .

Místní dovozci a distributoři + zahraniční konkurence

V Libyi existuje několik klíčových dovozců a distributorů léků a zdravotnické techniky. Jejich následující přehled poskytuje kromě jiného i částečnou informaci o zahraničních dodavatelích (konkurenci), s nimiž již spolupracují: