Velvyslanectví České republiky v Ulánbátaru

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Česká archeoložka přednášela na Mezinárodní konferenci o vývojových stádiích turkické kultury

15. a 16. srpna 2011 se v Ulánbáru konala mezinárodní konference o počátcích turkické kultury na území dnešního Mongolska. Konferenci společně uspořádaly Institut výzkumu turkické kultury, Turecká jazyková společnost, Mongoská národní univerzita a Velvyslanectví Turecka v Mongolsku. Na konferenci byla přizvána i česká vědecká pracovnice Mgr. Lucie Šmahelová, která přednášela o významné československo-mongolské expedici z roku 1958.

Československo-mongolská expedice v r. 1958 byla prvním a na dlouhou dobu jediným zahraničním projektem české archeologie. O jeho realizaci se zasloužil zejména Lumír Jisl, přední český archeolog a orientalista. Význam lokality, která se stala předmětem terénního výzkumu, tkví v mnoha oblastech vědeckého zájmu, např. filologie (rozluštění turkického runového písma), historie (konsolidace Východoturkického kaganátu, osobnost prince Kültegina) či archeologie (status nomádských kmenů na okraji čínského impéria). Výzkum proběhl v r. 1958 ve spolupráci s Archeologickým ústavem Mongolské Akademie Věd, avšak nebyl vzhledem k předčasné Jislově smrti (1969) dokončen. Vznikla pouze předběžná nálezová zpráva a několik článků, archeologické nálezy z tohoto výzkumu však zůstaly dodnes nezpracovány a nepublikovány, což je v současnosti hlavním předmětem zájmu české archeoložky Lucie Šmahelové.

expediceČlenové expedice při odpočinku v jurtě. Zprava
L. Jisl a E. Vlček. Foto A. Kleibl, archiv ARÚP FT-20491.

 

 

Pro účely expedice se jako vhodný ukázal památník prince Kültegina z 8. stol. n. l. Jedná se o pohřební komplex turkické aristokracie a chánů (turkických kaganů), jehož součástí jsou památníky prince Kültegina a jeho bratra Bilgä-khana. Díky dvojjazyčným stélám s turkicko-čínskými nápisy, popisujícími život a skutky pohřbených chánů, poskytují portrét konkrétních osobností spojených s konkrétními doloženými historickými událostmi.

 

nivelace sondy

 

 

Terénní výzkum - nivelace sondy. V popředí J. Váňa
a F. Buřil. Foto A. Kleibl, archiv ARÚP FT-20334.

Samotný výzkum trval od 19. července do 14. září 1958 - oproti původně plánovaným čtyřem měsícům
bylo nutné kvůli náročnému transportu a dalším komplikacím tuto dobu zkrátit na dva měsíce, což se, bohužel, také podepsalo na výsledku expedice. Památník nemohl být vzhledem k časové tísni zcela prozkoumán a mnohé otázky proto zůstaly dodnes nevyřešeny.