Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Informace pro poutníky do Říma

Český poutní dům Velehrad -  Česká papežská kolej Nepomucenum  - Vatikánská muzea  - Sdružení krajanů a přátel České republiky v Římě

Český poutní dům Velehrad - Česká papežská kolej Nepomucenum - Vatikánská muzea - Sdružení krajanů a přátel České republiky v Římě

 

Český poutní dům Velehrad

Český poutní dům Velehrad (na Via delle Fornaci č.200, tel.+fax: 0039 06/636256, e-mail: velehrad@libero.it) navazuje na dějinnou tradici českého poutního domu, založeného císařem Karlem IV. na Via Banchi Vecchi. Pro malý zájem ze strany českých poutníků byl dům v roce 1950 prodán. V následujícím období poskytly nahodilým českým poutníkům pohostinství Školské sestry sv. Františka, které měly dům na Via delle Mantellate.

Větší příliv poutníků z vlasti i krajanů ze zahraničí nastal v době pobytu otce kardinála Berana v Římě, na kterého se poutníci obraceli s žádostmi o pomoc při ubytování. A proto se rozhodl navázat na tradici domu Karla IV. a získat opět vlastní poutní dům. Tehdejší sekretář pana kardinála Mons. Jaroslav Škarvada, spolu se sekretářem Českého střediska salesiánem P. Vojtěchem Hrubým a předsedou Školských sester sv. Franiška Mildred, navštívili mnohé nabídnuté objekty. Nejvýhodnější se zdála nabídka domu v ulici Via delle Fornaci 200, který patřil italské Katolické akci a jehož původní účel ztratil na významu.

Objekt byl ve velmi zanedbaném stavu a přizpůsobený jiným účelům. Původně v něm byla tiskárna časopisu pro mládež, později řemeslnická škola. Protože potřeba ubytování byla velmi naléhavá, byl dům vzat do nájmu a sloužil tak, jak byl. Zároveň započalo jednání o definitivní vlastnictví, o obsazení personálu a nejnutnějších opravách. Jednání o vlastnictví trvalo téměř jeden a půl roku. Vzhledem k výhodné poloze v blízkosti baziliky sv. Petra, bylo o dům více zájemců finančně lépe situovaných, než pan kardinál. Teprve po přímluvě biskupů, přicházejících v době "Pražského jara 1969" z naší republiky ke Svatému Otci ad limina, rozhodl Pavel VI. osobně, že dům dostane kardinál Beran. Stalo se tak v roce 1968, několik měsíců před jeho smrtí. Další úpravy byly v následujících letech prováděny postupně. Stejně nesnadné bylo i získat personál k provozu domu. Tohoto úkolu se ve velmi obtížných podmínkách s obětavostí ujaly Školské sestry sv. Františka, ve spolupráci s laiky, sídlícími v Římě, a se členy české větve Kongregace sv. Františka Saleského, zvané Salesiani Don Bosco. Personál na úklid objektu musí být italský. Program, který poutnímu domu určil jeho zakladatel - otec kardinál Beran - je zajistit všestrannou asistenci poutníkům zvláště z vlasti. Dům, který není čistě charitativní a náboženskou institucí, ale plně církevně i státně uznaným podnikem se všemi právními důsledky, se musí řídit značně spletitými italskými zákony a předpisy a na svou činnost si vydělat. Z toho vyplývá, že se hosté musí řídit stanoveným pořádkem domu a nemohou být přijímáni zdarma. Řád poutního domu a ceny jsou stanoveny tak, aby co nejvíce vyhovovaly programu, požadavkům hostů a právním předpisům. Každý poutník je při příchodu s nimi seznámen.

Česká papežská kolej Nepomucenum

Po vzniku Československé republiky roku 1918 papež Benedikt XV. pochopil potřebu rozšířit pro všechny diecéze nového státu římskou kolej Bohemicum, založenou papežem Lvem XIII. roku 1884 a určenou jen pro bohoslovce z českých diecézí. Ideu Benedikta XV. převzal jeho nástupce Pius XI. Když se ukázalo, že nelze zvětšit a moderně upravit Bohemicum, Pius XI. vyzval české, moravské a slovenské biskupy, aby vybudovali novou prostornější kolej. Sám zakoupil pozemek v blízkosti Lateránské baziliky a daroval větší obnos, aby mohlo být započato se stavbou. Na biskupských poradách roku 1922 bylo jednomyslně rozhodnuto, že nová kolej se bude jmenovat Nepomucenum, ke cti sv. Jana Nepomuckého. Po dlouhých přípravách a po zajištění finančních prostředků ze sbírek mezi věřícími našich domácích diecézí a mezi krajany v Americe, posvětil vatikánský státní sekretář kardinál Petr Gasparri, z pověření Pia XI., základní kámen pro novou kolej. Stavbou nové budovy byl pověřen známý italský architekt Castelli. Díky jeho odborným a organizačním schopnostem se podařilo, že za necelý jeden rok - základní kámen byl posvěcen 31. května 1928 - mohl předat budovu Nepomucena hotovou a připravenou k otevření.

Na den sv. Vojtěcha, 23. dubna 1929 vysvětil dopoledne pražský metropolita Kordač kapli a budovu Nepomucena, za účasti celého našeho episkopátu, vyslanců naší vlády v Římě, Dr. Mastného a Dr. Radimského, církevních a světských hodnostářů, poutníků z vlasti i ze zámoří. Nová kolej se brzy zaplnila. Přišli do ní studenti z bývalé české koleje a přicházeli i noví z domova. Druhá světová válka přerušila na šest let styky Nepomucena s vlastí. Po válce roku 1945 se zdálo, že naši biskupové budou opět pravidelně posílat do Říma vybrané bohoslovce. Nešťastný únor 1948 znemožnil na 40 let toto právo naší církve. Nepomucenum však nevymřelo. Přijímalo dále české a slovenské bohoslovce, kterým bylo doma zakázáno uskutečnit kněžské povolání. Listopad 1989 uzavřel tuto nenormální situaci.

Vatikánská muzea

Od 24. června 2003 je možné vykonat virtuální prohlídku vatikánských muzeí, která patří mezi nejvíce navštěvovaná muzea na světě a je tvořen 27 odděleními. Doprovodné informace jsou k dispozici v 5 jazycích: anglicky, francouzsky, italsky, španělsky a německy. Prostřednictvím odkazu www.vatican.va si můžete i Vy, návštěvníci této naší stránky, udělat přesnější představu o tomto jedinečném pokladu světové kultury.

Sdružení krajanů a přátel České republiky v Římě

Associazione Praga

předsedkyně: Eva TRLÍKOVÁ
E-mail: associazionepraga@libero.it