česky  italiano 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Projev ministra zahraničí obnovení diplomatických vztahů

(Archivní článek, platnost skončena 01.05.2014.)

Po státních hymnách české, slovenské a pontifikální vystoupil v úvodu slavnostního koncertu místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí České republiky J. E. Jan Kohout s projevem ve francouzštině, jehož český překlad následuje.

Vaše Eminence, Excelence, dámy a pánové,

je mi ctí a potěšením, že vás dnes mohu pozdravit u tak významné příležitosti, jakou je připomenutí 20. výročí znovuobnovení diplomatických styků mezi Svatým stolcem a Československem resp. Českou republikou. A jsem ještě raději, že tak mohu učinit v papežské bazilice Santa Maria Maggiore, v místě tak nádherném,  posvátném a tak významném pro české dějiny.  V roce 868 zde papež Hadrián II. schválil za přítomnosti sv. Cyrila a Metoděje slovanskou liturgii položením slovanských bohoslužebných knih na oltář. Díky misijnímu působení těchto bratří, slovanských apoštolů, jak jsou někdy nazýváni,  získal staroslověnský jazyk poprvé psanou podobu a byly položeny základy naší kultury a identity.

20. výročí znovuobnovení diplomatických styků přímo vybízí k tomu, abychom se krátce zamysleli nad uplynulým obdobím a nad jeho významem pro českou společnost. Nelze pochybovat o tom, že minulých 20 let má pro Českou republiku velký symbolický i praktický význam. Po pádu komunistického režimu došlo v českých zemích k obnovení demokracie a respektování lidských práv, k obnovení svobody občanů i institucí včetně svobody náboženské. Otevřely se možnosti pro svobodnou individuální existenci nás všech. Nikdo již naštěstí není perzekvován za to, že veřejně vyjadřuje své náboženské smýšlení a hlas církve již není umlčován. Církvím byl vrácen prostor pro jejich nikým a ničím neomezovanou bohoslužebnou, sociální a společenskou roli, kterou předchozí režim tvrdě a často i velmi krutě potlačoval. Došlo k postupné obnově činnosti řeholních řádů i církevního školství. Byli jsme svědky znovuobnovení úlohy církve a jejího působení na posílení duchovních a morálních hodnot v životě dnešní společnosti. Vím, že katolické školy podporují při formování mladé generace úctu k člověku a že katolická církev  zastává nezastupitelné místo v oblasti charity, péče o potřebné a nemocné.

Znovuobnovení diplomatických vztahů v roce 1990 otevřelo ve stejném roce brány návštěvě Jeho Svatosti Jana Pavla II., tedy vůbec první návštěvě papeže v historii českých zemí. Byli jsme poctěni návratem Jeho Svatosti v letech 1995 a 1997 a velmi si vážíme toho, že v loňském roce jsme také mohli přivítat v České republice Jeho Svatost Benedikta XVI. Jeho vřelé přijetí je nejlepším důkazem toho, jakému respektu se Svatý stolec i katolická církev v České republice těší.

Na konstruktivním dialogu mezi státem a církví a mezi Českou republikou a Svatým stolcem se v průběhu let podílela celá řada osob. Po čtyřiceti letech absence diplomatických styků byl prvním velvyslancem jmenován dr. František X. Halas. Jeho protějškem byl první porevoluční apoštolský nuncius – dnes  kardinál Giovanni Coppa, který byl v letech 1990 až 2001 přímým svědkem přerodu totalitní společnosti ve společnost svobodnou a který významnou osobní měrou přispěl k prohloubení tohoto dialogu. Věřím, že se na mne nebude zlobit, pokud prohlásím, že i on je pro nás určitým symbolem uplynulých dvaceti let. A jsem velmi rád, že jej za pouhé dva dny budu moci osobně přivítat v Praze, kde mu udělím cenu Gratias agit  za jeho osobní přínos k prohloubení vztahů mezi Českou republikou a Svatým stolcem. Cena Gratias agit byla v roce 2006 udělena i další významné osobnosti a to Jeho Eminenci Tomáši kardinálu Špidlíkovi, který nás bohužel před několika dny opustil a který by jistě rád sdílel dnešní večer s námi.

Přeji nám všem, aby dosavadní spolupráce mezi státem a církví navázala na tento slibný začátek a přinášela užitek celé naší společnosti.

Děkuji vám  za pozornost.