Geografické poměry
14.02.2007 / 08:44
Rakouská republika zaujímá v západovýchodním směru 573 km, v severojižním 294 km. Rozlohou 83 871,1 km2 je o něco menší než Maďarsko nebo Portugalsko, ale větší než Česká republika. Osmimilionovou populací je Rakousko srovnatelné s Bulharskem nebo Švédskem. Z celkové plochy státu připadá 43% na lesy, 34% na obdělávanou zemědělskou půdu, zeleň, sady a zahrady, 10% na Alpy. Trvale osídlený prostor zaujímá dvě pětiny státního území.
Rakouská republika zaujímá v západovýchodním směru 573 km, v severojižním 294 km. Rozlohou 83 871,1 km 2 je o něco menší než Maďarsko nebo Portugalsko, ale větší než Česká republika. Osmimilionovou populací je Rakousko srovnatelné s Bulharskem nebo Švédskem. Z celkové plochy státu připadá 43% na lesy, 34% na obdělávanou zemědělskou půdu, zeleň, sady a zahrady, 10% na Alpy. Trvale osídlený prostor zaujímá dvě pětiny státního území.
Území státu je tvořeno rulovou a žulovou plošinou Českého masívu na severu, jižně a jihovýchodně položeným předhůřím Alp a Karpat, 60% státního území zaujímají Alpy, vídeňská pánev a částečně rovinaté, částečně kopcovité okrajové oblasti maďarské nížiny na východě a jihovýchodě.
Rakousko patří k přechodnému klimatu, přičemž ze západu na východ ustupuje oceánský vliv kontinentálnímu. To se projevuje směrem na východ přibývajícími teplotními rozdíly mezi létem a zimou a úbytkem srážek. Velmi silně je lokální klima určováno velmi rozdílnými výškovými poměry, formou povrchu a expozicí vůči převládajícím západním povětrnostním proudům. V souvislosti s tím náleží východ Rakouska ke kontinentálnímu panonskému klimatu (červencové teploty většinou nad 19°C, srážky většinou pod 800 mm), vnitřní alpská oblast k alpskému klimatu (krátké léto, dlouhá zima, hodně srážek) a zbytek území ke středoevropskému přechodnému klimatu (průměrné červencové teploty mezi 14 a 21°C, srážky mezi 600 a 2200 mm v závislosti na poloze, expozici a výšce). Z rakouského území je 80 566 km 2 odvodňováno Dunajem, 2 366 km 2 Rýnem a 918 km 2 prostřednictvím Lužnice Vltavou a Labem.
Rulová a žulová výšina Českého masivu má, s výjimkou nejvyšších částí (Šumava 1378 m, jinak 1000-1100 m), charakter zvlněné hornatiny o výšce 400-900 m, do které se zařezávají největší řeky a na několika místech také Dunaj. Drsné klima společně s málo výnosnými podzolovými půdami omezuje možnosti zemědělského využití. Větší význam má lesní hospodářství. Do severního Waldviertelu (Dolní Rakousy) je lokalizován textilní průmysl.
Mezi Českým masivem a Alpami s jejich výběžky (na severovýchodě) je položeno předhůří Alp a Karpat. Jedná se o vrchovinu z třetihorních sedimentů, která je přerušena štěrkovými poli s výraznými terasami v místech z Alp stékajících řek. Na západě se v době ledové vytvořila v jazykovitých pánvích ledovcová jezera, Hausruck a Kornaußký les mají charakter vrchoviny. Na severním okraji alpského předhůří naplavil Dunaj proudové roviny, z nichž největší je Tulnská pánev. Alpské předhůří, ležící v oblasti středoevropského přechodného klimatu a vyznačující se hnědozeměmi, je jednou z nejdůležitějších zemědělských oblastí Rakouska. Rovněž se vyznačuje rozsáhlými průmyslovými oblastmi a většími městy (Linec, Salcburk, St.Pölten, Steyr, Wels). Na předhůří Karpat, které tvoří část Weinviertelu (Dolní Rakousy), působí již vliv panonského klimatu. Na zdejších hnědozemích a černozemích se nacházejí rozsáhlé vinice.
Alpy procházejí v západovýchodním směru celým Rakouskem. Z důvodu složení z různých hornin a výrazného rýhování na podélná údolí mají Alpy západovýchodní zonální charakter. Tak zahrnují severní Alpy (Nordalpen) od severu na jih jemně formovanou pískovcovou zónu (Wienerwald, Bregenzer Wald), vápencovou předalpskou zónu (Kalkvoralpenzone), vysokou až 1400 m a skládající se ponejvíce z břitů a kuželů, vápencovou vysokoalpskou zónu (Kalkhochalpenzone), mající na východě tyčovitý, na západě řetězovitý charakter, a velké části různě široké břidlicové zóny. Severní podélné údolní brázdy (Inntal, Salzachtal, Ennstal) oddělují severní Alpy od středních (Zentralalpen), které jsou tvořeny krystalickými horninami a břidlicemi. Na západě dosahují střední Alpy výšky 3000 m a jsou pokryty ledovci (Großglockner 3798 m - nejvyšší vrchol Rakouska, Wildspitze 3768 m), ve střední části (Niedere Tauern) vytvářejí ještě strmé formace, na jihu, jihovýchodě a východě ale tvoří široké hřbety a jsou tam nižší než severní Alpy, tvořící zde hlavní hřeben. Jižní Alpy jsou od středních odděleny jižní podélnou brázdou údolí (Pustertal, Drautal, Klagenfurter Becken). Skládají se z vápence a břidlice a nabývají nejrůznějších forem. Převážně ve středních Alpách ležící Mursko-mürzská brázda umožňuje výhodný přechod z Vídeňské pánve do obou podélných údolních brázd.
Neustálou výstavbou severojižních dopravních cest ve formě dálnic a silnic s velkými stavbami tunelů je zvyšována o několikanásobek přirozená průchodnost, daná v tomto směru jen na několika málo místech. Pro své krajinné kouzlo a možnosti sportovního vyžití jsou Alpy důležitým centrem evropského cestovního ruchu. Odhlédneme-li od některých těžebních a průmyslových oblastí, poskytuje lesnictví a chov dobytka další zdroje příjmů.
Vídeňská pánev , která je zapuštěna mezi výběžky Alp a Karpat, byla v třetihorách pokryta mořem, později sladkovodním jezerem. Na jihu se rozkládá suchá štěrková nížina kamenného pole, na kterou se na severu napojuje vlhká rovina. Dunaj v místech, kudy protéká, navršil břehy ze štěrku a vytvořila typickou terasovitou krajinu Vídně. Severně od dolního toku, který za Vídní protéká širokým pásem luhů, leží Moravské pole (Marchfeld), na které se ještě severněji ve Weinviertelu napojuje oblast podobná karpatskému předhůří a Moravská nížina (Marchniederung). Nehledě na to, že Vídeňská pánev je díky příznivému panonskému klimatu a vysoce kvalitním černozemím jednou z nejdůležitějších oblastí zemědělství a vinařství (západní okraj a Weinviertel), představuje s hlavním městem Vídní a jeho silnou industrializací politické a hospodářské centrum Rakouska.
Okrajové oblasti maďarské nížiny (nejnížeji položená oblast Rakouska: Neziderské jezero: 115 m) zahrnují Neziderskou pánev, rovinaté území (s výjimkou svahů Litavských vrchů (Leithagebirge)) spojené širokými branami s Vídeňskou pánví, dále malou, hornatou Oberpullendorfskou pánev a na jihovýchodním okraji Alp Štýrskohradeckou pánev. Tato země kopců a močálů je složena z hlíny, písku a štěrku, Štýrskohradecké a Lipnické (Leibnitz) pole jsou rozsáhlými štěrkovými plochami. Jedná se o největší ovocnářskou oblast Rakouska.
Nejdůležitějšími oblastmi koncentrace průmyslu a obyvatelstva je Vídeňská pánev, velké části Horních Rakous, prostor kolem města Salcburk, Mursko-mürzská brázda, prostor kolem Štýrského Hradce, údolí řeky Inn a údolí řeky Rýn.
Politicko-administrativně je Rakousko členěno na devět spolkových zemí, 15 měst s vlastním statutem, 84 politických okresů a na nejnižší úrovni 2358 obcí.
Krajní hraniční body spolkového území
|
Hraniční bod |
Východní délka |
Severní šířka |
Nejbližší obec |
|
Západní |
9´32˝ od Greenwiche |
47´16˝ |
6 km severozápadně: Feldkirch, Vorarlbersko |
|
Východní |
17´10˝ od Greenwiche |
48´0˝ |
4 km východně: Deutsch Jahrndorf, Burgenlandsko |
|
Severní |
15´1˝ od Greenwiche |
49´1˝ |
8 km severně: Litschau, Dolní Rakousy |
|
Jižní |
14´34˝ od Greenwiche |
46´22˝ |
13 km jižně: Elsenkappel, Korutany |
|
Rozdíl délek: 7´38˝ = 573 km; Rozdíl šířek: 2´39˝ = 294 km |
|||
Nejvyšší body
|
Nejvyšší vrchol |
Spolk. země, popř. sousední stát |
Výška nad hlad. moře |
Pohoří |
Nejvyšší vrchol |
Spolk. země, popř. sousední stát |
Výška nad hlad. moře |
Pohoří |
|
Großglockner |
Tyrolsko, Korutany |
3798 |
Hohe Tauern |
Hochtor |
Štýrsko |
2369 |
Ennstaler Alpen, Nördliche Kalkalpen |
|
Wildspitze |
Tyrolsko |
3768 |
Ötztaler Alpen |
Ellmauer Halt |
Tyrolsko |
2344 |
Kaisergebirge, Nördliche Kalkalpen |
|
Großvenediger |
Tyrolsko, Salcbursko |
3674 |
Hohe Tauern |
Hochschwab |
Štýrsko |
2277 |
Nördliche Kalkalpen |
|
Hochfeiler |
Tyrolsko, Itálie |
3509 |
Zillertaler Alpen |
Hoher Ifen |
Vorarlbersko, Německo |
2230 |
Bregenzer Wald |
|
Zuckerhütl |
Tyrolsko |
3507 |
Stubaler Alpen |
Dobratsch, také Villacher Alpen |
Korutany |
2166 |
Gailtaler Alpen |
|
Olperer |
Tyrolsko |
3476 |
Tuxer (Hoch-) Alpen |
Großer Speikkogel |
Korutany |
2140 |
Koralpe |
|
Piz Buln |
Vorarlbersko |
3312 |
Silvretta |
Schneeberg (Klosterwappen) |
Dolní Rakousy |
2076 |
Nördliche Kalkalpen |
|
Parseierspitze |
Tyrolsko |
3036 |
Lechtaler Alpen |
Rax (Heukuppe) |
Dolní Rakousy |
2007 |
Nördliche Kalkalpen |
|
Dachstein, Hoher |
Horní Rakousy, Štýrsko |
2995 |
Nördliche Kalkalpen |
Ötscher |
Dolní Rakousy |
1893 |
Nördliche Kalkalpen |
|
Schesaplana |
Vorarlbersko, Švýcarsko |
2965 |
Rätikon |
Schafberg |
Salcbursko, Horní Rakousy |
1782 |
Nördliche Kalkalpen |
|
Hochkönig |
Salcbursko |
2941 |
Nördliche Kalkalpen |
Hochwechsel |
Štýrsko, Dolní Rakousy |
1743 |
Steirische Randgebirge |
|
Hochgolling |
Salcbursko, Štýrsko |
2862 |
Niedere Tauern |
Traunstein |
Horní Rakousy |
1691 |
Nördliche Kalkalpen |
|
Großer Priel |
Horní Rakousy |
2515 |
Totes Gebirge, Nördliche Kalkalpen |
Schöpfl |
Dolní Rakousy |
893 |
Wienerwald |
|
Rosennock |
Korutany |
2440 |
Nockberge, Norische Alpen |
Geschriebenstein |
Burgenlandsko, Maďarsko |
884 |
Günser Bergland |
|
Zirbitzkogel |
Štýrsko |
2396 |
Seetaler Alpen, Norische Alpen |
Hermannskogel |
Vídeň |
542 |
Wienerwald |
Alpské komunikace (silnice)
|
Průsmyk, sedlo (tunel) |
Spolk. země, popř. sousední stát |
Výška nad hlad. moře |
Průsmyk, sedlo (tunel) |
Spolk. země, popř. sousední stát |
Výška nad hlad. moře |
|
Grosglocknerstraße, Hochtor |
Salcbursko, Korutany |
2504 |
Rottenmanner Tauern |
Salcbursko |
1278 |
|
Timmelsjoch |
Tyrolsko, Itálie |
2474 |
Kärntner Seeberg |
Korutany, Slovinsko |
1215 |
|
Turracher Höhe |
Korutany |
1720 |
Fernpass |
Tyrolsko |
1216 |
|
Flexenpass |
Vorarlbersko |
1773 |
Katschberg (tunel) |
Salcbursko, Korutany |
1195 |
|
Hochtannbergpass |
Vorarlbersko, Tyrolsko |
1676 |
Seefelder Sattel, také Zirler Berg |
Tyrolsko |
1194 |
|
Felbertauern (tunel) |
Salcbursko, Tyrolsko |
1632 |
Packstraße |
Štýrsko, Korutany |
1169 |
|
Stubalpe, také Gaberl |
Štýrsko |
1547 |
Wurzenpass |
Korutany, Slovinsko |
1071 |
|
Gerlospass |
Salcbursko, Tyrolsko |
1531 |
Perchauer Sattel |
Štýrsko |
995 |
|
Reschen-Scheideck |
Itálie |
1504 |
Pötschenhöhe |
Štýrsko, Horní Rakousy |
993 |
|
Brenner |
Tyrolsko, Itálie |
1374 |
Semmering |
Dolní Rakousy, Štýrsko |
984 |
|
Loiblpass |
Korutany, Slovinsko |
1367 |
Wechselpass |
Dolní Rakousy, Štýrsko |
980 |
|
Plöckenpass |
Korutany, Itálie |
1357 |
Schoberpass |
Štýrsko |
849 |
|
Radstädter Tauern (tunel) |
Salcbursko |
1340 |
Gleinalm (tunel) |
Štýrsko |
804 |
|
Arlberg (tunel) |
Vorarlbersko, Tyrolsko |
1318 |
Bosrucktunnel |
Horní Rakousy, Štýrsko |
742 |
|
Pass Thurn |
Salcbursko, Tyrolsko |
1274 |
Karawankentunnel |
Korutany, Slovinsko |
674 |
Řeky
|
Řeka |
Délka, km |
Povodí, km 2 |
Řeka |
Délka, km |
Povodí, km 2 |
||||
|
Celkem |
Z toho v Rakousku |
Celkem |
Z toho v Rakousku |
Celkem |
Z toho v Rakousku |
Celkem |
Z toho v Rakousku |
||
|
Rýn |
1320 |
23 |
224400 |
2366 |
**Thaya |
290 |
135 |
13404 |
2249 |
|
*Ill |
72 |
72 |
1281 |
1229 |
*Leitha (a *Schwarza) |
191 |
167 |
2380 |
2148 |
|
Dunaj |
2848 |
350 |
817000 |
80566 |
*Raab |
283 |
84 |
10114 |
4550 |
|
*Lech |
250 |
90 |
4126 |
1338 |
*Rabnitz |
177 |
80 |
4816 |
2111 |
|
*Inn |
510 |
280 |
26131 |
15913 |
*Drau |
794 |
261 |
40400 |
11828 |
|
**Salzach |
225 |
225 |
6704 |
5544 |
**Gail |
122 |
122 |
1403 |
1209 |
|
*Traun |
153 |
153 |
4277 |
4277 |
**Gurk |
158 |
158 |
2584 |
2584 |
|
*Enns |
254 |
254 |
6080 |
6080 |
**Lavant |
72 |
72 |
969 |
969 |
|
*Ybbs |
126 |
126 |
1293 |
1293 |
**Mur |
444 |
348 |
13824 |
10321 |
|
*Traisen |
70 |
70 |
900 |
900 |
***Mürz |
85 |
85 |
1513 |
1513 |
|
*Kamp |
153 |
153 |
1753 |
1753 |
***Sulm (Schwarze) |
70 |
70 |
1113 |
1113 |
|
*Schwechat |
64 |
84 |
1181 |
1181 |
Elbe |
1144 |
- |
145800 |
- |
|
*March |
352 |
80 |
26658 |
3675 |
*Lainsitz |
143 |
15 |
4232 |
918 |
Jezera (přes 2 km 2)
|
Jezero |
Spolk.země |
Rozloha, km 2 |
Výška nad hlad. moře |
Max. hloubka, m |
Jezero |
Spolk.země |
Rozloha, km 2 |
Výška nad hlad. moře |
Max. hloubka, m |
|
Bodamské j. |
Vorarlbersko, Švýcarsko, Německo |
538,5 |
396 |
252 |
Weißensee |
Korutany |
6,4 |
929 |
97 |
|
Neziderské j. (bez pásu rákosí) |
Burgenlandsko, Maďarsko |
156,9 |
115 |
2 |
Waller-/Seekirchner See |
Salcbursko |
6,4 |
505 |
23 |
|
*rakouský podíl |
Burgenlandsko |
135,0 |
Obertrumer See (Mattseen) |
Salcbursko |
4,9 |
503 |
35 |
||
|
Attersee |
Horní Rakousy |
45,9 |
469 |
169 |
Zeller See |
Salcbursko |
4,7 |
750 |
68 |
|
Traun-/Gmundner See |
Horní Rakousy |
24,5 |
423 |
181 |
Grundlsee |
Štýrsko |
4,2 |
708 |
64 |
|
Wörther See |
Korutany |
19,3 |
440 |
86 |
Mattsee / Niedertrumer See |
Salcbursko |
3,6 |
503 |
40 |
|
Mondsee |
Horní Rakousy |
14,2 |
481 |
68 |
Zeller- / Irrsee |
Horní Rakousy |
3,5 |
553 |
32 |
|
Millstätter See |
Korutany |
13,3 |
588 |
140 |
Plansee |
Tyrolsko |
2,8 |
976 |
- |
|
Wolfgangsee |
Salcbursko, Horní Rakousy |
13,5 |
536 |
114 |
Fuschlsee |
Salcbursko |
2,7 |
664 |
66 |
|
Ossiacher See |
Korutany |
10,6 |
502 |
52 |
Faakersee |
Korutany |
2,2 |
555 |
30 |
|
Hallstätter See |
Horní Rakousy |
8,4 |
508 |
125 |
Altausseeer See |
Štýrsko |
2,1 |
712 |
53 |
|
Achensee |
Tyrolsko |
6,8 |
929 |
133 |
Zdroj textu a tabulek: Statistická ročenka 2007, Statistik Austria