Velvyslanectví České republiky ve Vilniusu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

MMF positivně hodnotí hospodářskou politiku Litvy

(Archivní článek, platnost skončena 31.12.2013.)

Litva je začleněna do programu vyhodnocování finanční stability, v rámci něhož Mezinárodní měnový fond monitoruje ekonomickou a finanční situaci v zemi a na roční bázi vydává hodnotící zprávu (vč. možných rizik a rámcových doporučení).

MMF v letošní  zprávě konstatuje výrazné zlepšení všech makroekonomických ukazatelů litevské ekonomiky od krize v letech 2008-2009. Jedná se zejména o zlepšení platební bilance, která se v průběhu několika málo let dostala z neudržitelného schodku -15% k HDP do více méně rovnovážného stavu v současnosti. Litevská ekonomika vykazuje již druhým rokem na dnešní poměry úctyhodný růst  (3,6% v r. 2012, resp. 5,9% v r. 2011) a tento trend (ekonomický růst na hranici 4%) má i nadále pokračovat, zejména podaří-li se oživit úroveň investic na předkrizovou úroveň.

Podobně úspěšná byla fiskální konsolidace - tj. snížení rozpočtového schodku 9% na současná 3%. To vše při udržení relativně nízkých mzdových nákladů, které se výraznou měrou přičinily o strmý nárůst exportu - hnacího motoru současného ekonomického růstu. Nezaměstnanost setrvale klesá (z 18,5% v r. 2010 na 11,7% na konci r. 2012). K dosažení předkrizové úrovně 6-7% brání přetrvávající útlum zejména ve stavebnictví. Co se cenové hladiny týče – a té litevská vláda ve snaze vyhovět Maastrichtským kriteriím věnuje v letošním roce zvýšenou pozornost – MMF očekává pokračování sestupného trendu až k úrovni 2,1%. Za positivní inflační predikce může litevská vláda blahořečit další dějství ekonomické krize v EU, resp. stagnující poptávku pro energetických komoditách doprovázenou jejich cenovým poklesem.

Většina rizikových faktorů, které by proces oživování litevské ekonomiky mohly zvrátit či zpomalit, pochází ze zahraničí. Recese u hlavních obchodních partnerů (EU, RU) může způsobit pokles vývozu, zhoršení uvěrových podmínek, resp. nedostatek investičních prostředků. Litevská vláda (potažmo centrální banka) má svázané ruce i v otázce monetární politiky – místní měna lit/litas je pevně svázaná s eurem již od r. 2004. Snižování strukturálního rozpočtového schodku, resp. zadlužení veřejného sektoru jako takového, nicméně umožní vládě vytvořit fiskální quasi „polštář“, který bude možné využít na stimulaci hospodářství v případě jeho poklesu.

MMF závěrem konstatuje, že konkurenceschopnost Litvy doznala od r. 2008 výrazného zlepšení. K dosažení udržitelného ekonomického růstu založeného na zdravé domácí poptávce bude nutné snížit (zejména strukturální) nezaměstnanost na předkrizovou úroveň a čelit některým demografickým výzvám, z nichž nejakutnější je emigrace (ročně až 1% obyvatelstva). K tvorbě pracovních míst a posílení konkurenčního prostředí by litevská vláda mohla účinněji zapojovat i prostředky z EU.

Mezi opatření na pracovním trhu, s nimiž se MMF ne zcela ztotožnil, patří loňský nárůst minimální mzdy v několika etapách z 800 Lt (5.840 Kč) na 1.000 Lt (7.300 Kč). Vedoucí mise Julie Kozacková upozorňuje, že je v těchto případech nutné opatrně vyvažovat růst mezd s růstem produktivity. Příliš rychlé zvyšování mzdové úrovně by dle MMF mohlo podkopat konkurenceschopnost litevských výrobců a současně opětovně nastartovat inflaci.