MAKROEKONOMICKÁ SITUACE

 Hrubý domácí produkt

Litevskému hospodářství se v loňském roce podařilo navázat na úspěšný rok 2011 (a s výjimkou prvního čtvrtletí i 2010). Podle předběžných odhadů statistického úřadu vrostla litevská ekonomika za celý loňský rok o 3,6% (Q1 +3,9%, Q2 +2,1%, Q3 +4,4%, Q4 +4,0%).

	2011Q1	2011Q2	2011Q3	2011Q4	2012Q1	2012Q2	2012Q3	2012Q4
HDP v běžných cenách (mil. Lt)	23 254	27 082	28 284	27 572	25 299	28 471	30 076	28 631
HDP v běžných cenách (mil. Eur)	6 735	7 843	8 192	7 985	7 327	8 295	8 711	8 292
Změna oproti předchozímu období	-6,9%	10,5%	7,2%	-5,5%	-7,2%	8,6%	10,3%	-4,3%
Změna oproti předchozímu roku	5,9%	6,5%	6,7%	4,4%	3,9%	2,2%	4,4%	4,0%

 

Dopady ekonomického útlumu ve větší části EU byly v závěru roku kompenzovány výbornými sezónními výsledky v zemědělství. Tahounem ekonomického růstu jsou i nadále – i když v menším měřítku - exportéři (vývoz zboží meziročně +10,6%, resp. služeb +7,2%), zatímco domácí spotřeba roste jenom pozvolna (+3,1%).

Nejrychlejší růst byl v meziročním srovnání zaznamenán v zemědělství, lesnictví a rybářství (14%), v průmyslové výrobě (7,6%) a v odvětví výpočetní a komunikační techniky (6,9%). Pokles byl v uvedeném období zaznamenán pouze ve stavebnictví a to o 11%. 

Ve stavebnictví byly ve třetím čtvrtletí realizovány zakázky za 2 mld. Lt (14,8 mld. Kč). Ve srovnání se stejným obdobím r. 2011 se jedná o pokles 12,3%. Ve struktuře zakázek navíc zcela převažují velké inženýrské stavby (58%) před nebytovými budovami (34%). Výstavba rodinných a bytových domů se na výkonech ve stavebnictví podílela pouhými 8 procenty. Ve třetím čtvrtletí bylo v LT dokončeno 1 031 rodinných domů a bytových jednotek, z nichž 456 připadá na Vilniuský kraj.

Cenová hladina

 

Cenová hladina - i díky relativně slabé domácí poptávce a zpomalení růstu cen dovážených energetických komodit - vzrostla v meziročním srovnání v prosinci 2012 o 2,8% a v posledním čtvrtletí o průměrných 2,9%. I vzhledem k avizované snaze nové litevské vlády přijmout euro již v r. 2015 bude zajímavé sledovat, jestli se v období příštích dvou let podaří LT udržet inflaci v rámci Maastrichtských kritérií(tj. 2,8%[1] k 31. 12. 2012). 

Zaměstnanost a trh práce 

O setrvalém zotavování (v některých ohledech, např. HDP a export již LT dosáhla předkrizové úrovně) litevského hospodářství z propadu v letech 2008-2010 vypovídá i zlepšující se situace na trhu práce. Ve třetím čtvrtletí vzrostla zaměstnanost v Litvě o 1,2% (15 300 pracovních míst) na celkových 1 302 200 pracujících. Počet lidí v produktivním věku bez práce klesl o 13 500 na celkových 182 700 (12,3%). Na snižování nezaměstnanosti se kromě vytváření nových míst podílí i přetrvávající vysoká pracovní migrace do EU a Norska.

Největší počet nově vytvořených míst (11 600) byl zaznamenán ve stavebnictví, obchodě (8 100) a průmyslu (7 500). Naopak nejvíce pracovních míst ubylo ve sledovaném období v odvětví ubytování a stravování (7 500), resp. dopravě (7 000).  V městských aglomeracích se drží nezaměstnanost na 10,1%, naopak  na venkově je bez pravidelného zaměstnání 17,4% práceschopných obyvatel.

V protikladu s několika pozitivními trendy (pokles dlouhodobě nezaměstnaných, rapidní pokles nezaměstnaných na venkově, atp.) je znepokojivý opětovný nárůst nezaměstnanosti mladých lidí ve věku 15-24 let o 4 600 na celkový stav 34 400 osob, resp. 27,5%. V regionálním srovnání se v úrovni nezaměstnanosti nachází LT zhruba uprostřed mezi LV (13,5%) a EE (9,7%).

Vyšší nabídka pracovních míst spolu s klesajícím počtem osob bez práce měly vliv i na mírně rostoucí mzdové náklady. Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,6% na 2.171 Lt (16.065 Kč). Nejvíce si polepšili zaměstnanci ve výrobě dopravních zařízení (+14%) a v odvětví výroby a distribuce elektrické energie (+11%). Nejméně důvodů k radosti se sumou na výplatní pásce měli ve třetím čtvrtletí zaměstnanci lékáren, resp. ve výrobě léčiv obecně (-15,8%), rybáři (-14,1%) a učitelé na středních školách (-5,2%).

Nejlépe placenými jsou i nadále zaměstnanci ve finančním a pojišťovacím sektoru (v průměru 4.276 Lt), naopak nejméně si vydělají zaměstnanci v odvětví ubytování a stravování (1.266 Lt).  Nová středolevá vláda záhy po jmenování naplnila jeden ze svých předvolebních slibů a s účinností od 1. ledna 2013 zvýšila minimální mzdu z 850 na 1.000 Lt (7.400 Kč). Uvedené opatření se vztahuje na cca. pětinu zaměstnanců pobírajících minimální mzdu. 

 

VEŘEJNÉ FINANCE 

Ačkoli Litva v EU patří mezi méně zadlužené země, dynamika růstu státního dluhu v posledních letech je alarmující. V průběhu čtyř let vzrostl státní dluh Litvy o téměř 150%, ze 16,1 mld. Lt (15,5% HDP) v r. 2008 na 44,2 mld. Lt (38,5% HDP v r. 2012).

 

Na zvyšujícím se státním dluhu se významnou měrou podílí fond sociálního zabezpečení (SODRA), jehož hospodaření se i v důsledku snahy utlumit sociální dopady ekonomické krize z let 2009 a 2010 propadlo za poslední čtyři roky do kumulované ztráty 8,89 mld. Lt (64,5 mld. Kč).