Velvyslanectví České republiky ve Vilniusu

obchod a ekonomika

Litva již třetím rokem patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky v EU. V roce 2012 ji o pomyslné první místo připravilo sousední Lotyšsko (v roce 2011 Estonsko). Výkonnost hospodářství osciluje kolem rekordní úrovně roku 2008. V prvním pololetí 2013 vzrostla litevská ekonomika meziročně o 3,8%. Ve srovnání s prvním letošním čtvrtletím se HDP v běžných cenách v období duben až červen zvýšilo dokonce o 14%. Vše nasvědčuje tomu, že hospodářství, které se z růstu podporovaného investicemi přeorientovalo na export, svůj potenciál zdaleka nevyčerpalo. 

Cenová hladina

Cenová hladina - i díky relativně slabé domácí poptávce a zpomalení růstu cen dovážených energetických komodit – je stabilní. S ohledem na avizovaný zájem vstoupit do eurozóny již v roce 2015 je cenová hladina pozorně sledovaným makroekonomickým indikátorem. Současné makroekonomické prostředí je snaze vlády přijmout euro nakloněné. MMF očekává letošní inflaci na úrovni 1,3% a ministerstvo financí předpokládá, že i v roce 2014 se udrží inflace výrazně pod 3%.

 .

Hodnota indexu CPI pokračovala v září v letošním sestupném trendu a klesla na příznivých 1,7%. Na stabilním cenovém prostředí se nejvýznamněji podílí pokles cen v oblasti telekomunikačních služeb (-3,7%). Nejvíce v letošním roce vzrostly náklady na vzdělání (4,5%, resp. 4,9% v září 2013) a alkoholické nápoje a tabák (3,9%, resp. 3,4% v září 2013). Z jednotlivých položek spotřebního koše vykázaly v období červenec až září největší nárůst ceny osobní letecké přepravy (+21%), silové elektriky (9,4%), zeleniny (+8,9%), finančních služeb (+8,6%), nájemného (7,2%), atp. Na druhou stranu rozpočtům domácností v uvedeném období nejvíce odlehčilo (jednotková cena plateb za) vytápění (-12,8%), pojištění domácností (-10,3%), káva/čaj/čokoláda (-8,7%), telekomunikační služby (-5,9%), a plyn (-5,5%).

Zaměstnanost a trh práce 

Aktuální informace statistického úřadu (data za srpen 2013) potvrzují postupné snižování nezaměstnanosti, ačkoli návrat na "předkrizovou" úroveň roku 2008 je ve srovnání s HDP pozvolný a je zřejmé, že stabilizace na trhu práce bude trvat ještě několik let. V městských aglomeracích se drží nezaměstnanost těsně pod 10%, zatímco na venkově je bez pravidelného zaměstnání 17,5% práceschopných obyvatel. Rekordní nezaměstnanost 17,8% z roku 2010 byla postupně snižována na 15,3% v roce 2011 a 13,2% v roce 2012. Ministerstvo financí odhaduje, že míra nezaměstnanosti klesne ještě v letošním roce na 11,5%, v r. 2014 na 10,5% a v r. 2015 na 9,8%.

V mezinárodním srovnání se podle Eurostatu s růstem zaměstnanosti o 1% Litva drží zhruba uprostřed EU, když na jedné straně jsou Kypr (-6,1%), Řecko (-4,3%), Portugalsko (-4%) a Španělsko (-3,7%), zatímco hospodářské oživení je nejlépe patrné na růstu zaměstnanosti na Maltě (+3,6%), v Estonsku (+3%), Lotyšsku (+3%), Irsku (+1,9%) a Lucembursku (+1,7%).

O skutečnosti, že situace na trhu práce je i nadále relativně nestabilní svědčí srovnání průměrné úrovně mzdových nákladů oproti roku 2008, v němž se Litva (+2,3%) umístnila na třetí nejnižší příčce v EU. Větší nespokojenost s údaji na výplatní pásce mají pouze zaměstnanci v Řecku (-20%) a Portugalsku (-6,9%). Nejlépe si v tomto ohledu za uplynulých 5 let polepšili Bulhaři (+41,6%), Rumuni (+30,2%), Poláci (+18,7%) a Slováci (17,8%).

Od 1. ledna 2013 byla minimální mzda zvýšená z 850 na 1.000 Lt (7.400 Kč), i přesto patří (mezi zeměmi, které institut minimální mzdy v EU zavedly) úroveň minimální mzdy v Litvě v EU (po Rumunsku, Bulharsku a Lotyšsku, před ČR a Maďarskem) mezi nejnižší.

VEŘEJNÉ FINANCE

Státní rozpočet na 2013, resp. jeho výdajová stránka, je podřízen vládnímu cíli přijmout euro v roce 2015. Z pohledu přihlášky na vstup do EMU podané začátkem roku 2014 (hodnotící období rok 2013) se zatím zdá pravděpodobné, že rozpočtový schodek za letošní rok "Maastrichtská" 3% nepřesáhne (MMF očekává letošní schodek státního rozpočtu na úrovni 2,9% HDP).  

Litva patří mezi nejméně zadlužené státy EU. V poměru k velikosti ekonomiky jsou v EU méně zadlužené pouze Estonsko (9,8%), Bulharsko (18%), Lucembursko (23,1%), Rumunsko (38,6%) a Lotyšsko (38,8%). Za posledních pět let nicméně vzrostl státní dluh Litvy o 218% z 10,8 mld. Lt na 34,3 mld. Lt. Na zvyšujícím se státním dluhu se významnou měrou podílí fond sociálního zabezpečení (SODRA), jehož hospodaření je i v důsledku snahy utlumit sociální dopady ekonomické krize dlouhodobě deficitní.