Velvyslanectví České republiky ve Vilniusu

Právní úprava veřejných zakázek

Zákon o veřejných zakázkách

Základní normou v litevském právním řádu upravujícím veřejné zakázky je zákon č. I-1491 z 13. srpna 1996. Zatím naposledy byl novelizován zákonem č. XI-1708 z 17. listopadu 2011.

Jako všechny ostatní zákony je možné jej dohledat v databázi Seimas – kromě jazykové verze litevské je v této databázi dostupná také verze v anglickém a ruském jazyce. Zde je na místě jistá obezřetnost – obě verze cizí jazykové verze jsou ve znění zákona č. XI-1494 z 21. června 2011. Poslední novelou proběhly pouze drobné změny, přesto se do budoucna doporučuje ověřovat, zda cizí jazykové verze zahrnují i nejposlednější z novel či nikoli.

Principy litevské úpravy

Stejně jako v českém zákoně o veřejných zakázkách (č. 137/2006 Sb.) došlo i v litevské úpravě na samostatné ustanovení definující zásady, na kterých stojí proces zadávání veřejných zakázek.

Litevská úprava deklaruje zásadu rovného zacházení, zákazu diskriminace, zásadu vzájemného uznání, zásadu proporcionality a zásadu transparentnosti. Dále také zavazuje zadavatele k rozumnému využívání prostředků určených pro veřejné zakázky.

Při porušení těchto deklarovaných principů se samozřejmě otevírá široký prostor pro námitky ze strany soutěžitelů – směřovat stížnosti lze jak na stranu zadavatele, tak na stranu státních orgánů (zejména Úřadu veřejných zakázek). Jakákoli fáze zadávacího řízení musí dodržovat tyto principy.

Úřad veřejných zakázek

Úřad veřejných zakázek je zákonem zřízenou veřejnou právnickou osobou zodpovědnou za implementaci politiky veřejných zakázek, dozor nad dodržováním zákona č. I-1491 a implementaci právních předpisů (pocházejících z oblastí komunitárního práva, národního práva a je i oprávněná vydávat vlastní regulační opatření v této oblasti).

Je oprávněna zkoumat a zajišťovat, že řízení o přiznaných veřejných zakázkách probíhalo v mezích zákona a pokud ne, může řešit ve správním řízení provinění v rámci svých pravomocí. Poskytuje také metodologickou asistenci při návrhu nových předpisů a při implementaci předpisů již platných (potažmo účinných), je pověřena sběrem informací o veřejných zakázkách a o řízeních o veřejných zakázkách a tyto informace (s výjimkami informací důvěrných) zpřístupňuje státním institucím a agenturám, organizuje školící a vzdělávací akce, schvaluje metody pro výpočet hodnoty veřejné zakázky. Je také administrátorem portálu CVP IS

Právem tohoto Úřadu je nezávisle vybírat zadavatele, kteří budou podrobeni inspekci (včetně „hloubky“ dané inspekce); předat dokumentaci k výběrovému řízení policii nebo státnímu zastupitelství v případě, že zaměstnanci nabudou podezření, že materiály jsou padělané; předat dokumentaci k výběrovému řízení znalcům k prozkoumání; postupovat ve správním řízení proti osobám, které porušily ustanovení zákona č. I-1491.

Od Úřadu veřejných zakázek je vyžadována nezávislost a nestrannost. Úřad může být zodpovědný za vydání vlastních protiprávních rozhodnutí.

Pojem zadavatele

Zákon mluví o několika skupinách zadavatelů:

  1. stát nebo místní úřady
  2. veřejné nebo soukromé subjekty; u této kategorie zadavatelů nastupují další podmínky specifikované zákonem. Zadavatelova činnost musí směřovat k uspokojení veřejných potřeb a nesmí mít povahu průmyslové či komerční činnosti (tyto podmínky musí být splněny kumulativně) a zároveň musí splňovat alespoň jednu ze tří následujících podmínek: a) zakázka musí být nejméně z 50% ze státních či místních zdrojů, b) zadavatel je řízen ze strany státních či místních úřadů, c) správní, dozorčí či řídící orgán je alespoň z poloviny obsazen členy, které jmenovaly státní nebo místní orgány.
  3. jakékoli sdružení osob uvedených v předcházejících dvou bodech
  4. jakékoli právnické osoby zabývající se vodohospodářstvím, energetikou, dopravou a telekomunikační činností splňující další podmínky stanovené v zákoně (tzv. sektorový zadavatel v právní úpravě ČR)

Na základě zákona je pak průběžně aktualizován seznam zadavatelů, kteří spadají do definice stanovené litevskými právními předpisy tak, jak je vyžadováno ze strany komunitárního práva.[4]

Zakázky podle předmětu

Ve svých definičních ustanoveních rozlišuje litevská právní úprava tři druhy zakázek – zakázky na dodávky, zakázky na služby a zakázky na stavební práce. V příloze č.1 k zákonu je možné najít specifikaci zakázek na stavební práce a v příloze č.2 pak specifikaci zakázek na služby.

Zakázky na dodávky jsou specifikovány samostatně v rámci definičních norem – dle zákona je se jedná o zakázku na dodávky, pokud je cílem takovéto zakázky pořízení dodávek a veškerých věcí, které jsou nezbytné pro uvedení dodávek do provozu.

Zakázky podle předpokládané hodnoty

Dle předpokládané hodnoty se může jednat o zakázky malého rozsahu – tato kategorie zahrnuje zakázky, které splňují alespoň jednu ze dvou následujících podmínek:

  1. hodnota zakázky je menší než 50 000 Lt bez DPH pro dodávky nebo služby nebo menší než 100 000 Lt bez DPH pro stavební práce
  2. stejné dodávky, služby nebo práce budou soutěženy formou oddělených kontraktů se stejným předmětem, ale odlišnou položkou za předpokladu, že celková hodnota nepřesahuje 10% celkové hodnoty smluv stejného typu určeného pro zjednodušené zadání a 100 000 Lt (dodávky, služby) nebo 1,5% a 500 000 Lt pro práce.
  3. Dalším typem jsou nadlimitní zakázky zavedené dle Směrnice 2004/17/EC a Směrnice 2004/18/EC. Tyto limity jsou od 1. ledna 2012 uveřejňovány výhradně v CVP IS[5].

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky

Stejně jako česká úprava obsahuje i ta litevská ustanovení, které specifikuje co vše musí být započítáno do předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Tento výpočet musí být proveden před vyhlášením soutěže o veřejnou zakázku dle metod výpočtu schválených Úřadem veřejných zakázek. Předpokládaná hodnota zahrnuje cenu očištěnou od DPH, ale započítávají se do ní i jakékoli opce, které se vážou k dotyčné smlouvě (nebo v budoucnu vázat mohou).

Společná ustanovení o předpokládané hodnotě pro dodávky a služby

Pokud má být smlouva uzavřena pouze jednou za roypočtový rok nebo do 12 měsíců od vyhlášení veřejné soutěže a od počátku není přítomna vůle smlouvu prodlužovat či obnovovat, rozumí se hodnotou veřejné zakázky hodnota smlouvy, která má být uzavřena.

Pokud se jedná z povahy věci o pravidelné dodávky (více kontraktů v průběhu fiskálního roku atp.) nebo se plánuje obnovení smlouvy, stanovuje zákon dvě možnosti jak postupovat:

  1. hodnota veřejné zakázky bude stanovena jako skutečná hodnota smluv na všechny dodávky/služby stejného druhu, které byly dodány v průběhu předchozího fiskálního roku/předchozích 12 měsíců. Pokud je to možné, zohlední se i případné změny v množství či ceně v následujících 12 měsících
  2. hodnota veřejné zakázky je celková předpokládaná cena dodaných služeb/dodávek stejného druhu v průběhu 12 měsíců od první dodávky nebo doby, na kterou je smlouva uzavřena, pokud je delší než 12 měsíců.

Do hodnoty zakázky se musí započítat všechny služby/dodávky, bez ohledu na jejich celkový podíl na samotném kontraktu. Započítané musejí být i případné instalace. V případě použití dynamického nákupního systému nebo rámcových dohod musí být při stanovení hodnoty veřejné zakázky započítána hodnota všech zamýšlených kontraktů, které mají být v rámci takovýchto postupů soutěženy.

Předpokládaná hodnota pro práce

Při výpočtu hodnoty veřejné zakázky na provedení prací musí být započítáno navržení i provedení případné práce (pokud je obojí předmětem předpokládané smlouvy) a také dodávky, které jsou k provedení zamýšlené práce nezbytné a budou dány zhotoviteli k dispozici zadavatelem veřejné zakázky.

V této situaci je velice důležitým ustanovení §16, odst. 2 zák. č. 137/2006 Sb., jehož obdobu obsahuje i litevský zákon č. I-1491. Toto ustanovení zakazuje zadavateli zahrnout do výpočtu předpokládanou hodnotu dodávek a služeb, které nejsou nezbytné k provedení předmětu zakázky a jejichž zahrnutí do předpokládané hodnoty by mělo za následek jejich zadání v rámci podlimitního řízení (i když se z vlastní povahy jedná o služby či dodávky s hodnotou nadlimitní) nebo by je takové zařazení zcela vyňalo z působnosti zákona (i když by do ní jinak spadaly).

Bez ohledu na to, zda je zamýšlená hodnota větší nebo menší než limit může být zadavatelem použito zjednodušené podlimitní řízení na všechny části, jejichž předpokládaná hodnota je v případě dodávek a služeb nižší než částka 276 224 Lt a v případě prací nižší než částka 3 452 800 Lt. Toto je možné za předpokladu, že celková hodnota všech těchto částí soutěžených podle zjednodušené procedury nepřesahuje 20% celkového objemu původní zakázky.

Druhy zadávacích řízení

Litevské právo rozeznává dle čl.42 následující typy zadávacích řízení pro soutěžení služeb, prací i dodávek: otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, soutěžní dialog. V čl. 42, §3 se také zmiňuje možnost použití soutěže o návrh. Oproti výčtu druhů zadávacích řízení dle českého práva (které obsahuje §21, odst. 1 ZVZ) zde chybí podlimitní zadávací řízení. Toto není v litevském právu opomenuto, pouze ve výčtu není zmíněné a je upraveno v čl. 84 a násl. zákona č. I-1491 ve znění pozdějších předpisů. V případě splnění podmínek stanovených v čl. 67 je pak umožněno použít i soutěž o návrh.

Otevřené řízení

Otevřené řízení (spolu s užším řízením) je zmiňováno v čl. 42 jako nejčastější typ zadávacího řízení. Zároveň oba tyto typy umožňuje zákon zadavateli použít kdykoli – jedná se o obecné typy pro všechny možné zakázky (na základě dalších podmínek je pak možné či nemožné použít i jiné zadávací typy).

V případě, že je zadavatelem vyhlášeno otevřené řízení, může se přihlásit neomezený počet soutěžitelů. Zadavatel pak vyhodnocuje nabídky, které splňují kumulativně dvě podmínky: soutěžitel podal nabídku, která splňuje požadavky stanovené v zadávací dokumentaci a soutěžitel prokázal požadovanou kvalifikaci. Zákon přímo zapovídá možnost jednání mezi zadavatelem a soutěžitelem.

Lhůty, které zadavatel vyhlásí v tomto řízení musí splňovat požadavky stanovené zákonem v čl. 28 (které budou uvedeny dále v textu). Lhůta k podání nabídek obecně nesmí být kratší než 52 dní od doby, co je nabídka zveřejněna Úřadem veřejných zakázek – s určitými výjimkami stanovenými v čl. 44 (v případě zveřejnění předběžných informací o vyhlášení zakázky po dobu 52 dnů až 1 roku může být lhůta zkrácena na 36 dní; v případě zveřejnění předběžných informací a stavu nepředpokládané nouze pak může být lhůta zkrácena na 22 dní; v případě, že ke zveřejnění došlo elektronickými prostředky mohou být lhůty zkráceny o sedm dní; v případě, že je umožněn plný a neomezený přístup elektronickými prostředky k veškeré zadávací a smluvní dokumentaci prostřednictvím zveřejněných internetových adres, může být lhůta zkrácena o dalších pět dní).

Užší řízení

Užší řízení (jak je zmíněno výše) je v čl. 42 definováno jako nejčastější typ zadávacího řízení a je možné ho použít kdykoli.

V případě, kdy je vyhlášeno užší řízení zadavatel oznamuje neomezenému počtu soutěžitelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto druhu řízení – soutěžitel v této fázi nemůže předložit nabídku, ale podává žádost o účast v tomto užším řízení a v této fázi také prokazuje svoji kvalifikaci. I zde zákon přímo zapovídá možnost jednání mezi zadavatelem a soutěžitelem.

Lhůta k podání žádosti o účast v užším řízení nesmí být kratší než 37 dní od uveřejnění Úřadem veřejných zakázek. V případě pozvánky k předložení nabídky pak nesmí být příslušnému soutěžiteli stanovena lhůta kratší než 40 dní k předložení samotné nabídky. Zkrácení lhůt k předložení nabídky na 22 dní a o 7, resp. 5 dní, je pak možné za stejných podmínek jako v případě otevřeného řízení.

Litevská právní úprava počítá i s možností tzv. zrychleného užšího řízení. K tomu se přistupuje v případech nouze, kdy není možné dodržet výše uvedené lhůty. V takovém případě se mohou žádosti o vstup do řízení podávat do 15 dní od uveřejnění Úřadem veřejných zakázek (10 dní, pokud se jedná o uveřejnění elektronickými prostředky). Lhůta pro předložení samotných nabídek je pak stanovena na 10 dní od rozeslání pozvánek k předložení nabídky. Pro použití této formy řízení musí na straně zadavatele existovat vážné důvody, které pak musí zadavatel při zveřejnění uvést (za účelem dosažení větší míry transparentnosti). V souladu s ustanovením čl. 45, §3 pak musí zadavatel při zadání zdůraznit také fakt, že žádost o účast musí být podána faxem nebo jinými elektronickými prostředky (s cílem zajištění maximální rychlosti a pružnosti řízení).

Zadavatel musí zveřejnit minimální (a v případě potřeby) i maximální počet soutěžitelů, které plánuje vyzvat k předložení nabídky. Zákonem stanovené minimum je, stejně jako v českém právu, stanoveno na pět soutěžitelů vyzvaných k předložení nabídky. Vyzváni mohou být pouze soutěžitelé, kteří splnili minimální podmínky stanovené v oznámení o úmyslu zadat veřejnou zakázku. Zadavatel má obecně povinnost zajistit opravdovou soutěž o veřejnou zakázku, zejména stanovením jasných a nediskriminačních kritérií.

Soutěžní dialog

V případě, že zadavatel dospěje k názoru, že předmět veřejné zakázky je příliš komplexní pro přistoupení k otevřenému nebo užšímu řízení, smí použít soutěžní dialog v případě splnění jedné z následujících podmínek předepsaných zákonem:

  1. zadavatel není objektivně schopen definovat technické požadavky pro předmět kontraktu, který by měl upokojit zadavatelovi nároky
  2. zadavatel není objektivně schopen definovat právní status nebo financování předmětu veřejné zakázky.

Soutěžní dialog se vede čistě v rovině ekonomicky nejvýhodnější nabídky a je nutné ho vést do doby, než se podaří zadavateli zvážit všechny nabídky a zcela jasně identifikovat tu, která je nejvhodnější k řešení a k uspokojení potřeb definovaných v ohlášení veřejné zakázky.

K zajištění průběhu soutěžního dialogu zákon klade na zadavatele následující nároky:

  1. dialog musí být veden se soutěžiteli odděleně
  2. zadavatel má přísný zákaz odhalovat jakékoli detaily z jednání dalším soutěžitelům (s výjimkou výslovného předchozího souhlasu poskytnutého soutěžitelem od něhož informace pocházejí) či řešení navržená jinými soutěžiteli
  3. na všechny soutěžitele musí být kladeny stejné nároky a musí jim být ze strany zadavatele poskytovány stejné informace
  4. o průběhu musí být vypracovány zápisy podepisované předsedou výběrové komise ze strany zadavatele a povolanou osobou ze strany příslušného soutěžitele.

Lhůta pro podání žádosti o vstup do soutěžního dialogu je zákonem stanovena na 37 dní ode dne uveřejnění Úřadem veřejných zakázek; v případě, že ke zveřejnění došlo elektronickými prostředky je lhůta zkrácena o sedm dní.

Ve vyhlášení může zadavatel stanovit maximum a minimum soutěžitelů, které hodlá pozvat do samotného soutěžního dialogu. Zákonem stanovené minimum jsou tři zájemci vyzvaní k soutěžnímu dialogu (stejný počet jako v právní úpravě platné v ČR). V případě, že si zadavatel stanoví minimum vyšší než je minimum zákonem stanovené, musí se řídit jím a vyzvat k dialogu o hledání nejlepšího a nejvýhodnějšího řešení více soutěžitelů.

Jednací řízení

Podle definičního ustanovení obsaženého v čl. 2 (konkrétně §6) se jednacím řízením rozumí řízení o zadání veřejné zakázky, kde zadavatel jedná se soutěžitelem (může jich být i více) o podmínkách smlouvy.

Při jednacím řízení s uveřejněním musí dojít k uveřejnění výzvy. V obou jednáních pak zadavatel prověří kvalifikaci soutěžitelů a začíná s nimi vyjednávat o podmínkách dodávky (zadavatel jedná s cílem dosáhnout maximálního ekonomického prospěchu při sledování podmínek, které stanovil v zadávací dokumentaci).

Podmínky pro jednání pak kopírují podmínky kladené na zadavatele při vedení soutěžního dialogu. Zadavatel je povinen vést jednání zvláště s každým soutěžitelem; neposkytovat třetím stranám informace získané při jednání (s výjimkou výslovného předchozího souhlasu původce informací); na všechny soutěžitele musí být kladeny stejné podmínky a musí jim být poskytovány ze strany zadavatele stejné informace; o jednáních zadavatele s jednotlivými soutěžiteli musí být vypracovávány zápisy.

Při použití jednacího řízení s uveřejněním musí zadavatel poskytnout lhůtu pro podání žádosti o vstup do řízení, která nesmí být kratší než 37 dní od uveřejnění Úřadem veřejných zakázek. Pokud k uveřejnění došlo elektronickými prostředky, může být lhůta zkrácena o sedm dní.

I zde existuje možnost použití zrychleného řízení – to musí předem ve výzvě zadavatel náležitě vysvětlit. V tom případě se zkracuje lhůta pro podání žádostí o vstup do řízení na 15 dní od uveřejnění Úřadem veřejných zakázek. Pokud k uveřejnění došlo elektronickými prostředky nesmí být lhůta kratší než 10 dní. V případě použití zrychleného jednacího řízení s uveřejněním pak musí být zadavatelem v zadávacích dokumentech stanoveno, že podání učiněná v rámci tohoto řízení budou činěna výhradně faxem nebo elektronickými prostředky.

Jednací řízení se zveřejněním

Pro použití tohoto druhu řízení již musí být splněny určité zákonné podmínky, které jsou obsažené v čl. 55 (respektive alespoň jedna z nich):

  1. nabídky podané v rámci otevřeného nebo užšího řízení nebo soutěžního dialogu jsou neakceptovatelné nebo nenaplňují zcela požadavky zadání
  2. nastala zvláštní situace, kdy samotná povaha soutěžených prací, služeb či dodávek (nebo rizika s tímto spojená) neumožňuje stanovit předběžně cenu
  3. v případě služeb spadajících do kategorie 6 typu A přílohy č. 2 zákona č. I-1491 a duševních výkonů a také pokud je samotná povaha služby taková, že není možné určit dopředu její cenu s dostatečnou přesností pro účely vypsání otevřeného nebo užšího řízení
  4. v případě prací, které mají za účel dosáhnout pouze výzkumu, testování a vývoje a nikoli ziskovosti nebo refundace výzkumných nákladů.

Jednací řízení bez zveřejnění

Použití tohoto druhu řízení také vyžaduje splnění zákonné podmínky. V tomto případě jsou podmínky obsažené v čl. 56 (splněna musí být alespoň jedna z nich).

V případě zakázek na práci, zboží a dodávky jsou podmínky následující:

  1. v případě, pokud došlo k předložení nabídek v rámci otevřeného/užšího řízení nebo soutěžního dialogu, které nesplňovali zcela zadání. Všichni soutěžitelé splňující kvalifikační předpoklady a minimální podmínky jsou pak pozvání k dalšímu jednání formou jednacího řízení bez uveřejnění
  2. když z povahy zakázky (často z technických či uměleckých důvodů nebo z důvodů ochrany exkluzivních práv) je možné její provedení pouze určitým dodavatelem se kterým je zahájeno jednací řízení bez uveřejnění
  3. z důvodu krajní naléhavosti (jedná se o natolik extrémní situaci, ve které ani maximálně zkrácené lhůty v ostatních řízení nemohou být dodrženy), která ale nesmí být v žádném případě způsobena samotným zadavatelem.

V případě zakázek pouze na dodávky také stačí naplnění jedné z následujících podmínek:

  1. když jsou dodávky vyráběny pouze za účelem výzkumu, vývoje, studia a za účely experimentálními (nejedná se o kvantitativní výrobu za účelem ekonomické životaschopnosti nebo o snahu vyrovnat náklady na výzkum)
  2. ve smlouvě o původní dodávce bylo zahrnuto ustanovení o účelnosti dalších dodávek (za účelem nahrazení atp.)
  3. jedná se o dodávky zboží kótovaného na komoditních trzích
  4. edná se o nákup za zvláště výhodných podmínek (restrukturalizace, likvidace nebo podobná řízení dle práva země původu dodavatele)

V případě zakázek pouze na služby a práce také stačí k použití jednacího řízení bez uveřejnění jedné z následujících podmínek:

  1. jedná se o dodatečné práce nebo služby, které sice nebyly zahrnuty v původní dokumentaci, ale vzhledem k neočekávaným skutečnostem se staly nutnými. Zároveň není možné bez více nákladů nebo nepřiměřené námahy oddělit tuto dodatečnou zakázku od zakázky hlavní a zároveň nesmí úhrnná cena těchto dodatečných zakázek přesáhnout 50% ceny zakázky hlavní
  2. jedná se o nové práce nebo dodávky stejného druhu, jaká byla předtím soutěžena v rámci otevřeného nebo užšího řízení. Ve výzvě muselo být na počátku uvedeno, že existuje možnost takového dodatečného přiznání další zakázky. Všechny takovéto dodatečné zakázky se musí týkat stejného projektu jako zakázka hlavní a délka jejich poskytování nesmí přesáhnout tři roky.

Zjednodušené podlimitní řízení

V české úpravě je uvedeno ve výčtu v §21, odst. 1 ZVZ zjednodušené podlimitní řízení jako druh zadávacího řízení. V obdobném ustanovení litevského zákona zjednodušené podlimitní řízní zmíněno není, přesto, jak již bylo uvedeno výše, na něj zákon pamatuje.

Zjednodušené podlimitní řízení je možné použít:

  1. v případě, že hodnota zakázky nedosahuje limitů v zákoně stanovených (konkrétně čl. 11 zákona č. I-1491; je o nich pojednáno i výše textu)
  2. v případě, že se jedná o smlouvu na poskytnutí služeb typu B v příloze č. 2 zákona č. I-1491
  3. na smlouvy upravované v čl. 9, §14 zákona č. I-1491 (viz výše, 2. odstavec kapitoly Společná ustanovení o předpokládané hodnotě pro práce a služby).

Zákon obsahuje, vzhledem k riziku „rozmělňování“ zakázek za účelem dosažení možnosti použití zjednodušeného podlimitního řízení, poměrně přísnou úpravu vyhlášení takovéto zakázky. [6]

Rámcová dohoda

Zadavatel (popř. i více zadavatelů) musí dopředu při vyhlašování oznámit, zda hodlá využít rámcovou dohodu pro jednání se soutěžitelem (soutěžiteli). Samotná zakázka jako taková pak může být přiznána pouze soutěžitelům, kteří byli zahrnuti do jednání v rámcové dohodě a nesmí se zásadním způsobem odchýlit od ujednání, ke kterým již při využití rámcové dohody dospěli.

Zákonem je stanoveno, že doba platnosti rámcové dohody nesmí překročit čtyři roky. Je zde možnost výjimečných událostí (nutno příčiny objektivní), které ospravedlňují prodloužení, ale toto musí být řádně zdůvodněno a zdůrazněno při vyhlašování soutěže.[7]

Je zakázáno využívat ustanovení o rámcové dohodě s cílem znemožnit nebo omezit soutěž o veřejnou zakázku. V případě, že je pro rámcovou dohodu počítáno s více soutěžiteli, musí být minimálně tři (nicméně rámcovou dohodu je možné použít i pro jednání s jediným soutěžitelem).

Dynamický nákupní systém

Pro řízení procedury veřejných zakázek lze ze strany zadavatele použít i dynamický nákupní systém. V případě použití tohoto nástroje bude veškerá komunikace probíhat za použití prostředků elektronické komunikace. Do dynamického nákupního systému pak musí být umožněn přístup všem zájemcům, kteří splnili kvalifikační kritéria a chtějí předložit i nabídku. Zákonem je opět zakázáno využít dynamického nákupního systému k omezení nebo znemožnění soutěže o veřejnou zakázku.

Elektronická aukce

Elektronická aukce může být použita jako prostředek v průběhu otevřeného řízení, užšího řízení a jednacího řízení s uveřejněním. Také může být použita v případě rámcových dohod při jednání s více soutěžiteli nebo pro uzavření smluv při použití dynamického nákupního systému.

Při použití tohoto systému má zadavatel povinnost komunikovat elektronickými prostředky se všemi soutěžiteli zároveň (tedy s minimální časovou prodlevou) tak, aby všichni měli stejné informace ve stejném časovém rozpětí.

Kvalifikace

Kvalifikace (resp. její potvrzení) je důležité kvůli ověření, zda je soutěžitel kompetentní, spolehlivý a schopný dostát závazkům plynoucím z případně přiznaného kontraktu na vysoutěženou veřejnou zakázku. Zadavatel tak má právo požadovat určitou minimální kvalifikaci, kterou pak může přezkoumat. Zákon zmiňuje např. oprávnění vykonávat činnost, finanční a ekonomickou způsobilost a také technické dovednosti. Zadavatelovo právo nekončí pouze u možnosti požadovat minimální kvalifikační předpoklady, ale zároveň (a zcela pochopitelně) požadovat i dokumenty, které splnění těchto předpokladů doloží.

Na druhé straně ale nesmí tyto požadavky směřovat k omezení soutěže – zákon předepisuje, že tyto požadavky na zájemce o veřejnou zakázku musí být odůvodněné a přiměřené předmětu zakázky. Také jejich specifikace v zadávací dokumentaci musí být zcela jasná a precizní, aby se bylo možno vyhnout pozdějším sporům. V případě, že soutěžitel není schopen dodat zadavatelem požadované dokumenty, počítá zákon s možností poskytnutí dokumentů a informací jiných, které ale musí dostatečným způsobem prokázat splnění minimálních požadavků ze strany zadavatele. V případě, že ze strany soutěžitele nedojde k poskytnutí požadovaných dokumentů nebo nedojde k napravení nedostatků plynoucích z poskytnutí nedostatečné dokumentace, musí zadavatel takovéhoto soutěžitele odmítnout (tedy vyřadit ze soutěže).

Dodavatel může podle zákona využít kapacity z cizích zdrojů (bez ohledu na právní vztahy, které mezi nimi jsou) ale v takovémto případě musí zadavateli dokázat, že kapacity dostatečné ke splnění kontraktu bude mít k dispozici.

Počítá se také s nežádoucími stavy (např. neodpovídající solventnost soutěžitele), které může zadavatel předem stanovovat v zadávající dokumentaci. Pokud k takovým dopředu deklarovaným stavům dojde, má zadavatel právo soutěžitele vyřadit i když je jinak poskytnutá dokumentace v pořádku. Jedná se zejména o:

  1. insolvenci (a podobná řízení dle státu původu soutěžitele)
  2. probíhající soudní řízení o vyhlášení insolvence
  3. pravomocné odsouzení za trestné činy, které nabylo právní moci v posledních pěti letech (jedná se o trestné činy proti majetku, právům z duševního vlastnictví, ekonomickým a podnikatelským zvyklostem a veřejnému zájmu)
  4. usvědčení z hrubé profesionální nedbalosti (prokázáno způsobem, který dokáže zadavatel obhájit jako přesvědčivý; profesionální nedbalostí se v tomto případě rozumí porušení profesionální etiky, porušení pravidel hospodářské soutěže, porušení pracovněprávních či bezpečnostních předpisů atp.)
  5. dluhy na platbách sociálního zabezpečení
  6. dluhy na daních
  7. usvědčení z vážného porušení povinností při poskytování informací zadavateli (opět prokázáno způsobem, který zadavatel obhájí jako přesvědčivý; jedná se např. o padělání dokumentace a další prohřešky).

Právo provozovat činnost, která je předmětem veřejné zakázky nebo je pro její splnění nezbytná může soutěžitel prokázat předložením certifikátu (vydaného relevantním profesním či odborným registrem nebo státem pověřenou institucí nebo jinak jak je předepsáno právem členského státu EU ze kterého soutěžitel pochází). Předloženo také může být čestné prohlášení dosvědčující právo provozovat činnost. Pokud je pro výkon předmětné veřejné zakázky požadováno dle práva členského státu EU konkrétní povolení nebo členství v odborné organizaci, může zadavatel k předložení takovéto povolení nebo dokázání členství soutěžitele vyzvat.

Finanční a ekonomickou způsobilost může soutěžitel prokázat :

  1. předložením bankovních výpisů nebo prokázáním existence relevantního pojištění proti riziku
  2. předložením rozvahy za poslední rok (v případě, že je rozvaha požadována právem země, kde je soutěžitel registrován)
  3. prohlášením o celkovém obratu za max. 3 poslední období nebo prohlášením o obratu v činnosti relevantní z hlediska předmětné veřejné zakázky (pokud je ovšem takováto informace dostupná).

Zadavatel může požadovat dokumenty z jedné nebo i více výše zmíněných skupin dokumentů. Pokud chce zadavatel prozkoumat technickou a profesní způsobilost soutěžitele, musí vzít v úvahu přiměřenost takovéhoto zkoumání vzhledem k předmětu veřejné zakázky, množství, hodnotě apod. Zadavatel může např. požadovat:

  1. seznam prací za posledních pět let, společně s potvrzením ze strany obchodních partnerů o uspokojivém splnění těchto zakázek
  2. seznam hlavních dodávek nebo poskytovaných služeb za poslední tři roky společně s hodnotami těchto zakázek a jinými daty k nim se vztahujícími (bez ohledu jestli se jednalo o veřejné zakázky či nikoli)
  3. informace o technicích a orgánech zúčastněných (bez ohledu na jejich právní vztah k soutěžiteli), kteří budou zodpovědní za kontrolu kvality nebo (v případě prací) kvalifikovaných osob, jejichž služeb může soutěžitel využít při výkonu
  4. popis technických zařízení a měřících přístrojů používaných poskytovatelem služeb nebo dodávek k zajištění kvality
  5. počty zaměstnanců a administrativního/řídícího personálu za poslední tři roky
  6. dokumenty prokazující, jak velkou část kontraktu ponesou subdodavatelé
  7. vzory nebo fotografie produktu, který má být poskytnut společně s příslušnými certifikáty.

Zadavatel také může požadovat prověření kvality nezávislým zkušebním institutem a certifikáty o splnění požadavků plynoucích z EMAS.

Ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele

Jako v každém řízení veřejných orgánů je nezbytně nutné i zde zajistit ochranu proti případným chybám v řízení. Dle zákona může soutěžitel při podezření, že zadavatel nesplnil veškeré požadavky stanovené zákonem č. I-1491, podat stížnost, popř. žalobu.

Před samotným podepsáním smlouvy s vítězem soutěže o veřejnou zakázku mohou neúspěšní  soutěžitelé podat stížnost (nebo napadnout) proti rozhodnutí zadavatele pro nesplnění povinností plynoucích z práva. Rozhodnutí zadavatele pak bude přezkoumáno regionálními soudy. Výsledkem může být předběžné opatření (pozastavení soutěže nebo implementace napadeného rozhodnutí), zrušení (nebo změna) protiprávního rozhodnutí nebo přiznání náhrady škody. Takovouto stížnost je možné podat v jakékoli fázi řízení, není nutné čekat na vyhlášení vítěze, při podezření o porušení zákona.

Po podpisu smlouvy pak může být opět vyžádán soudní přezkum. Výsledkem může být opět předběžné opatření, náhrada škody, prohlášení smlouvy za neplatnou a další opatření.

Závěr

Jak již bylo zmíněno na úplném počátku, právní úprava platná a účinná v ČR je s tou litevskou do značné míry totožná či velice podobná v důsledku transpozice směrnic EU do obou právních řádů. Jednotlivé instituty vykazují pouze drobné rozdíly často pouze v systematice, což je pro samotné praktické použití poměrně zanedbatelná záležitost. Zvýšenou pozornost je nutné však věnovat lhůtám (které jsou nastaveny od základu jiným způsobem než v české právní úpravě) a hlavně problematice kvalifikace soutěžitelů (rozsáhlou dokumentaci mohou považovat i čeští zadavatelé, zde se nejedná o žádný zcela zásadní problém, ale jazyková bariéra může situaci komplikovat). V případě problémů a nesrovnalostí se také doporučuje konzultovat nastalou situaci s litevskými advokáty nebo s Úřadem veřejných zakázek.


[4]  Seznam může být nalezen v příloze Rozhodnutí Komise 2008/963/ES na http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2008:349:0001:0192:CS:PDF

[5]  Přístupný na https://pirkimai.eviesiejipirkimai.lt („Vieša Informacija“ → v současné době dokument „Tarptautinio pirkimo vertės ribos (nuo 2010 01 01)“)

[6]  Příručka zadávání veřejných zakázek HK ČR mluví o nesamostatných druzích a specifických postupech specifikovaných českou právní úpravou. Přidržím se tohoto rozdělení pro maximální srozumitelnost z pohledu českého ZVZ a na něj navázaného výše zmíněného návodu.

[7]  Zde se nabízí srovnání s §89, odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb. – i v české úpravě se v písm. a) objevuje doba čtyř let, ale existuje zde ještě písm. b) s dobou sedmiletou.