Velvyslanectví České republiky ve Vilniusu

vzájemné vztahy

Litva je členským státem EU a NATO. Provádí zodpovědnou zahraniční politiku založenou na jasné hodnotové orientaci a zkušenostech z pohnutých dějin 20.století. Usiluje o viditelnou přítomnost a aktivní roli v mezinárodních organizacích (OSN, OBSE) a v zahraničních vojenských misích (zejména NATO). Má jasné priority v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU (transatlantické vztahy, Východní partnerství, energetická bezpečnost, rozšiřování EU, ochrana lidských práv). Působí jako aktivní regionální hráč (seversko-baltská spolupráce, východní partneři EU). Disponuje mladou moderní diplomacií, jejíž pozornost se koncentruje na euroatlantickou oblast a bezpečnostně politickou agendu.

Česko-litevské vztahy jsou bezproblémové, založené na sdílených hodnotách a blízkých či shodných zahraničně- a bezpečnostně politických zájmech. Opírají se o dávnou historickou tradici, paralelní utváření moderní státnosti, obdobný prožitek totalitní minulosti, aktuální spojenectví v NATO a partnerství v EU a rozvinutou bilaterální spolupráci v praktických oblastech (obchod, vojenství, atd.). Z pohledu občanů je vzájemné vnímání druhé země pozitivní a sympatické. Vzhledem k jisté velikostní asymetrii obou zemí však Litevci znají poněkud lépe Česko než je tomu naopak.

Vlajka ČR Vlajka Litvy

Zajímavosti z historie česko-litevských vztahů

  • V roce 1397 byla na Karlově univerzitě založena Litevská kolej. Karlova univerzita se stala na několik století významým centrem baltistických studií v Evropě.
  • V roce 1410 v bitvě u Grunwaldu (litevsky Žalgirisu) čeští vojáci pod vedením Jana Žižky z Trocnova a Jana Sokola z Lemberka významně přispěli po boku litevského velkoknížete Vytautase (a polského krále Vladislava II.) k porážce  Řádu německých rytířů.
  • V roce 1422 litevský velkokníže Vytautas (česky Vitold) přijal z rukou husitů českou korunu. Do Čech vyslal svého náměstka Zikmunda Korybutoviče.
  • 1471-1526 vláda původem litevské dynastie Jagellonců v Zemích Koruny české.
  • V 19.století se čeští obrozenci živě zajímali o Litvu. Básník František Ladislav Čelakovský v roce 1827 přeložil a vydal sborník litevských národních písní.
  • V roce 1856 byla profesorem Karlovy univerzity Augustem Schleicherem vydaná německy psaná litevská gramatika („Litauische Gramatik“). Je považována za vůbec první vědeckou mluvnici litevského jazyka.
  • V roce 1882 pobýval v Praze významný litevský národní buditel Jonas Basanavičius. Litevské národní hnutí se silně inspirovalo českým emancipačním procesem. Basanavičius si v Praze našel také svou manželku.
  • V 80.letech 19.století byla v Praze připravena k vydání první čísla litevských novin „Aušra“ (česky „Úsvit“). Litevské obrozenecké spolky fungovaly podle vzoru Matice české.
  • Na přelomu 19. a 20.století byla do litevštiny částečně převzata česká diakritika (č, š a ž), která nahradila spřežkový pravopis ovlivněný polštinou.
  • V roce 1922 byly mezi Československem a Litvou navázány diplomatické styky. Československo otevřelo v Kaunasu svůj konzulát, který byl v roce 1927 povýšen na vyslanectví (prvním rezidentním  vyslancem se stal v roce 1936 J.Skalický).
  • Litva byla prvním státem, kam Československo (v roce 1925) vyvezlo svá vojenská letadla (Letov Š20-L). Ve 30.letech patřilo Československo mezi nejvýznamnější dovozce do Litvy. Dovážely se především stroje, textil a cukr.
  • Od poloviny 80. let 20.století se rozvíjela ilegální spolupráce mezi československými a litevskými disidenty. Po sametové revoluci v Československu udržovali českoslovenští představitelé kontakty s litevským reformním hnutím Sajudis. Prezident Václav Havel a předseda Sajudisu Vytautas Landsbergis spolu korespondovali.
  • Od roku 1989 se na Karlově univerzitě opětovně přednáší litevština. Na Masarykově univerzitě v Brně pak od roku 1999. Na Vilniuské univerzitě se přednášela čeština v letech 1995-2007.
  • V roce 1991 byly obnoveny diplomatické styky mezi Československem a Litvou. Ve stejném roce bylo zřízeno velvyslanectví ve Vilniusu (prvním velvyslancem se stal J.Nemes).
  • Litva uznala samostatnou Českou republiku k 1.1.1993. První českou velvyslankyní ve Vilniusu se stala J.Jeslínková.
  • V roce 1996 byly poprvé v češtině vydány dějiny pobaltských zemí (L.Švec, Dějiny pobaltských zemí).
  • V roce 2009 plnila letadla Armády České republika v rámci NATO misi střežení vzdušného prostoru nad pobaltskými zeměmi.
  • V roce 2009/10 vyšlo v litevštině dosud nejvýznamnější zpracování československo-litevských meziválečných vztahů (D.Bukelevičiute, „Lietuvos ir Čeksolovakijos dvišaliu santykiu dinamika 1918-39 metais“).
  • Úspěšně spolupracují partnerská česká/moravská a litevská města, např.: Brno-Kaunas, Děčín-Jonava, Havířov-Mažeikia, Slaný-Rokiškis, Třeboň-Utena, Prachatice-Ignalina, Nepomuk-Anykščiai, Krnov-Telšiai, Bruntál-Plunge, Františkovy Lázně-Druskininkai, Tábor-Alytus, Krtetinga-Jeseník, Chomutov-Ukmerge.
  • Česká republika zůstává významným litevských obchodním partnerem. Do Litvy se dováží hlavně dopravní prostředky (osobní automobily, železniční vozidla), chemické výrobky (prací a čistící prostředky), umělé hmoty (polyetylén), stroje a průmyslová zařízení, kotle, léčiva, broušené sklo, zařízení pro zpracování dat.

Přehled posledních významných návštěv

Návštěvy představitelů ČR v Litvě:  

  • Návštěva výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Parlamentu ČR ve (Vilniusu, 20.-22.4.2012)
  • Účast náměstka ministra průmyslu a obchodu M.Tlapy na jednání ministrů členských států EU ve Vilniusu (like minded skupina ke konkurenceschopnosti a hospodářskému růstu)
  • Účast 1.náměstka ministra zahraničních věcí J. Schneidera na zasedání ministerské rady  OBSE ve Vilniusu (6. - 7.11. 2011)
  • Účast 1.náměstka ministra zahraničních věcí J.Schneidera na ministerském zasedání Společenství demokracií ve Vilniusu (30.6.-1.7.2011)
  • Účast místopředsedkyně PS Parlamentu ČR V.Parkanové a senátora V.Drymla na zasedání Parlamentního fóra Společenství demokracií (Vilnius, 30.6.-2.7.2011)
  • Pracovní návštěva ministra zahraničních věcí K. Schwarzenberga (14. - 15. 1. 2011): účast na mezinárodním setkání „Snow Meeting“ v Trakai, bilaterální jednání s litevským protějškem A. Ažubalisem;
  • Účast místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR A.Palečkové na připomínce 20.výročí událostí z 13.1.1991 (útok sovětských jednotek na vilniuskou televizní věž; Vilnius 12.-13.1.2011)
  • Návštěva výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR (Vilnius, 30.11.-2.12.2010)
  • Návštěva ministra zemědělství J. Šebesty (28. - 30. 4. 2010): účast 28.na mezinárodním veletrhu AgroBalt, bilaterální jednání, jednání ministrů členských států EU (like minded skupina ke společné zemědělské politice)
  • Účast předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR M.Vlčka na oslavách 20.výročí obnovení LT nezávislosti (Vilnius 10.-11.3.2010)
  • Účast senátorů K.Schwarzenberga, A.Vondry a V.Drymla na ustavujícím zasedání Parlamentního fóra Společenství demokracií (10.-13.3.2010)
  • Návštěva výboru pro evropské záležitosti PS Parlamentu ČR (Vilnius, březen 2010)

Návštěvy představitelů Litvy v ČR:

  • Účast náměstka zahraničních věcí E. Ignatavičiuse na ministerském setkání zemí V4, Východního partnerství, baltských zemí a dánského předsednictví v Radě EU v Praze (5. 3. 2012)
  • Účast prezidentky D. Grybauskaité a bývalého předsedy ustavujícího Seimu (první hlavy litevského státu po obnovení nezávislosti) V. Landsbergise na státním pohřbu Václava Havla v Praze (23. 12. 2012)
  • Návštěva Výboru pro státní správu a místní samosprávu Seimu Litevské republiky ve ( 6. - 8. 6. 2011)
  • Návštěva předsedy vlády A. Kubiliuse v Praze (8. 4. 2010): účast na slavnostní večeři pořádané prezidentem Spojených států amerických B. Obamou