Byly zřízeny na základě zákona o speciálních ekonomických zónách[1], v jejichž rámci jsou definovány výhodnější podmínky pro ekonomické aktivity než na zbytku území. V Polsku existuje 14 speciálních ekonomických zón, dnes o celkové rozloze 20.000 ha:

1) Kamiennogórska SSE (http://www.ssemp.pl/)

2) Katowicka SSE (www.ksse.com.pl)

3) Kostrzyńsko-Słubicka SSE (www.kssse.pl)

4) Krakowska SSE - Krakowski Park Technologiczny (www.sse.krakow.pl)

5) Legnicka SSE (www.lsse.eu)

6) Łódzka SSE (www.sse.lodz.pl)

7) Specjalna SSE - EURO-PARK MIELEC (www.europark.com.pl)

8) Pomorska SSE (www.strefa.gda.pl)

9) Słupska SSE (www.sse.slupsk.pl)

10) SSE „Starachowice” (www.sse.com.pl)

11) Suwalska SSE (www.ssse.com.pl)

12) Tarnobrzeska SSE  - EURO-PARK WISŁOSAN (www.tsse.pl)

13) Wałbrzyska SSE (www.invest-park.com.pl)

14) Warmińsko-Mazurska SSE (www.wmsse.com.pl)

Nejstarší SSE je zóna v Mielci (1996), ostatní vznikly v následujících třech letech. V polovině uplynulé dekády každý rok plynulo do SSE nových investic kolem 10 mld. PLN. Celkový objem investovaného tuzemského i zahraničního kapitálu v rámci SSE dosáhl koncem roku 2008 50 miliard PLN. Ke konci roku 2007 bylo v rámci všech SSE vytvořeno na 40.000 nových pracovních míst od počátku jejich existence.

Mezi nejznámější a největší investory v  SSE patří Saint-Gobain a Fiat Powertrain Technologies Poland (v Katovické SSE), Dell a Procter & Gamble (v Lodžské SSE), Mondi Packaging Paper Świecie a Sharp (v Pomořanské SSE), Swedwood Poland ( ve Varmužsko-mazurské SSE), LG Electronics (v Tarnobřežské SSE), Shell Polska (v Krakovské SSE) a Rockwool Polska (v Suvalské SSE).

 

Přehled jednotlivých Speciálních ekonomických zón v Polsku (2009)

Jednotlivé SSE jsou zřizovány na základě rozhodnutí Rady ministrů PR výnosem ministerstva hospodářství PR a jsou řízeny správcem -provozovatelem zóny, jímž je právní subjekt s majoritní většinou podílu státu (skarb państwa) nebo místních samosprávných orgánů, většinou vojvodství. Zóna není ucelené území, vyčleněné pro podnikatelskou činnost, ale jsou to jednotlivé pozemky či průmyslové zóny v našem pojetí, mnohdy od sebe vzálené i stovky kilometrů a mohou být i na území více vojvodství. Naopak v jednom vojvodství může působit více zón s různou úrovní dodatkových pobídek a nabídek ze strany územních orgánů (obcí, okresů a vojvodství), čímž se vytváří mezi nimi konkurenční prostředí.

Pozemky pro podnikání jsou většinou ve vlastnictví státu či samosprávy, od poslední novelizace z r. 2009 může jít i o pozemky soukromé, mimo jiné i ty, které již nějaký investor vlastní, má na nich svou investici, či plánuje její zahájení. Dosud neměl možnost využívat státní pobídky a daňové úlevy jako investoři, investující v jednotlivých zónách. Po zahrnutí jeho pozemku do zóny (při splnění určitých podmínek – velikost a inovativnost investice, výzkumně-vývojové pracoviště, středisko poskytování služeb) podniká za stejných podmínek jako investoři ve stávající zóně.

Celková výměra SSE dnes dosahuje 20.000 ha, z nichž je zhruba ještě polovina volná pro nové investice. SSE budou ve stávající formě v činnosti až do roku 2020, kdy se skončí i všechny pobídky a daňové výhody pro investory. Přitom není vyloučeno, že dojde k prodloužení těchto lhůt.

Potenciální investor na základě své žádosti a předloženého projektu investice obdrží od ministerstva hospodářství souhlas – povolení k investování v jím zvolené SSE.

Systém pobídek a daňových výhod

Základní výhodou investování v SSE je možnost, aby investoři získali daňovou úlevu na daň z příjmu právnických osob, jejíž výše v současnosti v Polsku je 19%. Maximální výše daňové úlevy je závislá na regionu, kde je investice umístěna, a na výši investičních nákladů (výdaje na hmotné investice, resp. dvouleté náklady na prac. síly).

Velký investor má přitom možnost dosáhnout úlev ve výši 30%-50% těchto nákladů, investor z řad středních podniků 40% - 60% a investor z řady malých podniků 50%-70%.

Výše maximální podpory je rozdílná podle regionů – vojvodství – méně v rozvinutějších regionech (30%, resp. 40% např. v Mazovsku, ve Slezsku, Dolním Slezsku, Velkopolsku, Pomořansku a Západním Pomořansku), více v méně vyspělých oblastech (50% v celém východním Polsku, Malopolsku, Kujavsko-Pomořansku, Lodžsku a Lubušsku). Přitom pro malé a střední podniky se výše podpory může zvětšit o dalších 20%, resp. 10%.

Minimální výše investice přitom činí 100 000 Euro.

Investuje-li malý investor např. 10 mil. EUR ve Slezském vojvodství, celková výše daňové úlevy pro něj může činit 40% x 10 mil. EUR = 4 mil. EUR + navíc 20%, tj. 4,8 mil. EUR celkem.

U velkých podniků, které investují více než 50 mil. EUR, u částky přesahující 50 mil. EUR dochází ke krácení výše podpory o 1/2 , u částky přesahující 100 mil. EUR o 2/3.[2]

 

Výše maximální daňové úlevy podle regionů

 

Podle toho investor neplatí daň z příjmu až do doby, dokud odpuštěná daň nedosáhne výše celkové max. podpory, tzn. pokud by vypočtená daň z příjmu již v 1. roce činnosti dosáhla výše uvedených maximálních podpor, ve druhém roce a dalších si už nic nemůže nárokovat.

Navíc musí splnit další podmínky, jako jsou např. udržet plánovaný přírůstek pracovních míst po dobu 5 let, nesmí investici ukončit ani zcizit po dobu 5 let (3 roky u MSP) a realizace investice musí být v souladu s původními předpoklady, podle kterých bylo investorovi uděleno povolení investovat v SSE.

Pro bližší seznámení s aktivitami SSE jako příklad uvádíme informaci o Pomořanské speciální ekonomické zóně.

 

PSSE - Pomorska Specjalna Strefa Ekonomiczna

Pomořanská speciální ekonomická zóna (Pomorska Specjalna Strefa Ekonomiczna (PSSE) byla zřízena na základě nařízení vlády PR ze dne 11 července 2001, jímž byly sloučeny dvě  původní SSE Tczew aŻarnowiec. Ukončení činnosti SSE se předpokládá koncem roku 2020. V r. 2008 došlo k novelizaci původního nařízení vlády.[3]

Pomořanská speciální ekonomická zóna zahrnuje 19 subzón, nacházejících se ve třech vojvodstvích: v Pomořanském, Kujavsko-pomořanském a Západopomořanském. Celkový rozsah pozemků zóny činí: 1239,9554 ha  z toho 170 ha v Západopomořanském vojvodství, 610,31 ha v Kujavsko-pomořanském vojvodství a 459,64 ha v Pomořanském vojvodství

Lákavá poloha v blízkosti největšího polského přístavu a rozvinutá dopravní infrastruktura činí tuto SSE velmi zajímavou pro investory. Proto již jen malá část pozemků je k dispozici – celkem jen 280 ha, tj. o něco více než 20% výměry celé zóny.

Celkový počet investorů v celé zóně je 72, kteří do 31.12.2010 investovali celkem 6,8 mld. PLN a vytvořili 19,3 tis. prac. míst.

Hlavními průmyslovými odvětvími z PSSE jsou elektronický, optický a papírenský průmysl, věda a výzkum se koncentrují v rámci clusteru - Gdańského vědeckého a technologického parku (GSTP), který je společným projektem PSSE, Pomořanského vojvodství, města Gdańsk a Technické univerzity Gdańsk.

V roce 2010 byla vydána povolení investovat v zóně 10 novým investorům, polským i zahraničním (mj. Německo, Japonsko, Kanada) v těchto oborech – automobilový průmysl, hutní materiály (návaznost na loděnice), plasty, pražírna a balírna kávy (blízkost přístavu), výroba antikoroziv, výroba dílů pro LCD TV, obalové materiály.

Následující tabulka uvádí přehled nejvýznamnějších investorů v zóně:

Investor	Stát původu	Sektor
Sharp Manufacturing Poland sp. z o.o.	Japonsko	elektronický průmysl
Orion Electric (Poland) sp. z o.o.	Velká Britanie	elektronický průmysl
Bridgestone Stargard sp. z o.o.	Japonsko	výroba pneumatik
Flextronics International Poland sp. z o.o.	Švédsko	elektronický průmysl
International Paper Kwidzyn S.A.	Francie	papírnický průmysl
Jabil  Circuit Poland sp. z o.o.	USA	elektronický průmysl
Gemalto sp. z o.o.	Nizozemsko	elektronický průmysl
Lafarge Cement S.A.	Francie	výroba cementu
Zakłady Farmaceutyczne “POLPHARMA” S.A.	Polsko	farmaceutický průmysl
Mondi Świecie S.A.	Nizozemsko	papírnický průmysl
Tensho Poland Corporation sp. z o.o.	Japonsko	výroba plastů
Schumacher Packaging Zakład Grudziądz sp. z o.o.	Německo	papírnický průmysl
Cargotec Poland sp. z o.o.	Finsko	kovový průmysl

V okolí Gdańsku jsou 2 subzóny – v Sopotech a Gdańsku-Kokoszkách, z nichž v druhé subzóně jsou ještě volné pozemky pro nové investice (cca 35 ha).

Závěr: Polské SSE hrají významnou roli v rozvoji polského hospodářství, jejich rozmístění a pobídky investorům napomáhají k rovnovážnému hospodářskému růstu méně vyspělých oblastí země, zvyšují či přinejmenším udržují zaměstnanost, na jejich činnosti se podílí nejen stát, ale i samosprávné orgány na všech úrovních. SSE dávají impuls k vytváření zájmových sdružení a vědecko-průmyslových clustrů, čímž podporují inovativnost  a vysokou technologickou úroveň moderního polského průmyslu. Podporují konkurenční prostředí. Na druhou stranu tím, že vláda nerozšiřuje již více počet SSE a jejich subzón, vede to k plnějšímu využití veřejných prostředků, vložených do jejich správy. V neposlední řadě jsou velkým magnetem pro zahraniční investory – v poslední době roční příliv investic do Polska neklesl pod 7 mld. Euro ročně.

Podle dostupných informací v Lodžské SSE působí od r. 2007 výrobní závod Kofola Sp. z.o.o., dceřiná společnost české Kofola Holding a.s. V katovické SSE do r. 2008 působil podnik VAB Tychy, patřící českému zpracovateli plastů VAB Rapotín, avšak po konkurzu mateřské společnosti byl prodán kanadské firmě Magna-Cosma International.

Subzóna Gdańsk-Kokoszki

Lokalizace	- město Gdańsk, poblíž Letišti v Gdańsku jm. Lecha Wałęsy - sousedství silničního okruhu tzv. Trojměstí (Gdańsk, Gdynia, Sopot)
Celková rozloha	46,12 ha
Technická infrastruktura	inženýrské sítě (vodárny, kanalizace, zemní plyn, elektřina, telefonické linky)
Území  pro využiti	35,62 ha

 

Správa PSSE sídlí v Sopotech:

Předseda správní rady: Teresa Kamińska

Kontaktní osoby pro investory:

Iwona Grajewska, ředitelka odboru pro investory,

tel: +48 58 555 97 19, e-mail: i.grajewska@strefa.gda.pl

Pomorska Specjalna Strefa Ekonomiczna sp. z o.o.
ul. Władysława IV 9

81-703 Sopot

Tel.: +48 58 555 97 00, Fax: +48 58 555 97 11

E-mail: invest@strefa.gda.pl

www.strefa.gda.pl

 

 

Zdroj: PAIiIZ, www.paiz.gov.pl , Ministerstwo gospodarki PL www.mg.gov.pl , PSSE www.strefa.gda.pl