Firmy, Rzeczpospolita, 7.12.2004, neoficiální překlad

Ne všichni obyvatelé zemí Evropské unie, kteří by chtěli investovat v Polsku, myslí hned o založení kapitálové společnosti. Mnoho z nich by chtělo začít podnikat co nejjednodušší formou, aniž by museli registrovat hospodářskou činnost u soudu, vložit kapitál apod.

Polské předpisy umožňují cizinci samostatný výkon podnikatelské činnosti. Podle čl. 3, odst.1 zákona o volném podnikání zahraniční osoby z členských států Evropské unie a členských států Evropské dohody o volném obchodu (EFTA), smluvních stran o Evropském hospodářském prostoru, mohou zahajovat a realizovat hospodářskou činnost v Polsku podle stejných zásad jako polští podnikatelé.

Registrace

Úvodní podmínkou pro zahájení podnikání cizince v Polsku je zápis do evidence hospodářské činnosti v příslušném místním úřadě (městském či městské čtvrti). Kompetentním úřadem je úřad určený podle hlavního místa, v němž chce cizinec v Polsku podnikat. Tento úřad je způsobilý pro cizince bez povolení k pobytu v Polsku.

Zahraniční osoby s povolením k pobytu předkládají žádost o registraci hospodářské činnosti v úřadu příslušném podle místa bydliště.

Jestliže pro účely registrace cizinec uvede jako místo podnikání místo v zahraničí, nebude do evidence hospodářské činnosti zapsán. Musí uvést místo výkonu podnikatelské činnosti v Polsku. Je tedy nezbytné mít právně upravené vztahy k prostorám určeným k podnikání, např. nájemní smlouvu.

Při předložení žádosti o zápis do rejstříku hospodářské činnosti je nutno zaplatit poplatek ve výši 100 zlotých. Žádost se předkládá na formuláři daného úřadu. Cizinec musí k evidenčním dokumentům připojit kopii pasu, jejíž shodu s originálem potvrzuje oprávněný pracovník úřadu.

Potvrzení úřadu o zápisu do rejstříku hospodářské činnosti se vydává během několika dnů.

Žádost o REGON (IČO)

Dalším krokem při zahajování hospodářské činnosti v Polsku je získání tuzemského čísla úředního registru subjektů národního hospodářství (REGON) v příslušném (vojvodském) statistickém úřadu. Žádost o zápis do registru REGON se předkládá na úředním formuláři RG-1. K žádosti je třeba připojit potvrzení o zápisu do rejstříku hospodářské činnosti.

Jestliže žádost předkládá zmocněnec, je nutno připojit originál plné moci.

Pokud bude žádost předložena přímo na statistickém úřadě, potvrzení o přidělení čísla REGON se vydává na počkání.

Založení konta

Po přidělení čísla REGON je třeba otevřít si v Polsku bankovní konto pro firemní zúčtování. Uvedení takového čísla bude požadovat m.j. finanční úřad.

Žádost o NIP (DIČ)

Každá osoba podnikající v Polsku musí mít pro daňové vyúčtování číslo daňové identifikace (NIP). Pro získání takového čísla je třeba v příslušném finančním úřadě předložit formulář NIP 1, k němuž je nutno připojit následující dokumenty (některé úřady požadují, aby to byly úředně potvrzené a ověřené kopie) :

-potvrzení o zápisu do evidence hospodářské činnosti,

-potvrzení o čísle REGON,

-smlouva o vedení bankovního konta,

-smlouva stvrzující právo používat prostory, v nichž má být sídlo firmy,

-smlouvy s daňovým poradcem nebo účetnickou kanceláří, kteří povedou obchodní knihy a daňové vyúčtování (pokud si plátce nepovede knihy a vyúčtování sám).

Pokud žádost předkládá zmocněnec, třeba připojit originál plné moci.

Osoby, které chtějí v Polsku podnikat, musí předložit žádost o přidělení čísla NIP ne později než v termínu předložení první deklarace, týkající se zálohy na daň z příjmu od fyzických osob (PIT-5 nebo PIT-5L).

Kolik bude požadovat finanční úřad

Daň z přidané hodnoty

V podstatě každý subjekt, který v Polsku samostatně podniká (výroba, obchod, poskytování služeb), zapsaný do evidence hospodářské činnosti, se stává jaksi automaticky plátcem VAT. Je tedy třeba se pro účely VAT registrovat. Pouze v některých případech, které uvádějí předpisy zákona o VAT, může být plátce osvobozen jako subjekt nebo v konkrétní záležitosti.

Plátce se musí pro účely VAT evidovat ve finančním úřadě, příslušném pro místo výkonu činnosti, která má být takto zdaněna. Registrace se provádí na formuláři VAT-R.

Pokud cizinec plánuje transakce v rámci Evropské unie, k formuláři VAT-R musí připojit formulář VAT-R UE.

Při předložení přihlášky do evidence je třeba zaplatit finanční poplatek (za potvrzení přihlášky) ve výši 152 zlotých. Finanční úřad vystavuje potvrzení o přidělení NIP pro účely VAT na formuláři VAT-5 a pro účely transakcí v rámci společenství na formuláři VAT-5 UE. Číslo přidělené pro transakce v rámci společenství je číslem NIP s prefixem PL.

Plátce musí každý měsíc předkládat ve finančním úřadě deklaraci VAT-7 (do 25.dne následujícího po každém kalendářním měsíci).

Cizinec evidovaný v Polsku pro zúčtování daně VAT se stává daňovým plátcem,

na něhož se vztahují veškeré předpisy polského zákona o VAT. Tento cizinec se stává v Polsku zvláštním subjektem, působícím nezávisle na subjektu registrovaném pro účely VAT v zahraničí (např. v Rakousku).

Mimo to, že oba "daňoví plátci" jsou toutéž osobou (cizinec podnikající samostatně

v Rakousku a v Polsku), shodně s předpisy o polské dani VAT jsou to dva zvláštní subjekty.

Přesun vlastního zboží do zahraničí

Za situace, kdy např. rakouský plátce VAT bude v rámci výkonu podnikatelské činnosti převážet mezi firmami vlastní majetek (zboží) z jednoho státu EU do druhého, bude takový přesun zdaněn polskou daní VAT. Pojednává o tom čl. 11 odst.1 zákona o VAT.

Přesun zboží podléhá zdanění v zemi odběratele, a tedy se musí jejich majitel evidovat ve věci daně VAT v zemi určení zboží. Vyplývá to z povinnosti uvádět na faktuře pro odběratele zboží identifikační číslo NIP majitele, které nemůže být stejné jako číslo dodavatele.

Majitel zboží přepravovaného z jednoho státu EU do jiného musí mít unijní identifikační číslo pro účely transakcí v rámci unie v obou státech, tj. jak v zemi, odkud se přepravuje, tak v zemi určení.

Přesun zboží

-v zemi, odkud se vyváží, se považuje za dodávku zboží v rámci unie, zdaněnou nulovou sazbou (osvobození s právem odečíst si příslušnou daň),

-v zemi určení se považuje za zboží získané v rámci unie, zdaněné příslušnou sazbou, platnou v dané zemi (v Polsku sazba 22 %).

Pro prokázání přesunu vlastního zboží ze zahraničí (např. z Rakouska) do Polska a vyúčtování daně související s jeho získáním plátce musí vystavit interní fakturu VAT.

V případě dodávky zboží z Polska do zahraničí (do Rakouska, tedy v rámci unie) je podmínkou použití nulové sazby prokázat, že zboží bylo vyvezeno z Polska a dodáno do Rakouska.

Daň z příjmu od fyzických osob

Podle čl. 3, odst. 2a zákona o dani z příjmu od fyzických osob tyto osoby bez pobytu v Polsku platí daň pouze z příjmů, dosažených v Polsku. Při aplikaci této všeobecné zásady se musí přihlédnout k ustanovením smluv o předcházení dvojímu zdanění.

Příklad

Pro vysvětlení zásady zdanění použijme příklad německého občana, který chce v Polsku podnikat. Za této situace se použijí předpisy smlouvy z 18.12.1972 mezi Polskou lidovou republikou a Spolkovou republikou Německo o předcházení dvojímu zdanění v oblasti daní z příjmu a majetku, týkající se zdanění podnikových zisků (14.5.2003 byla podepsána nová smlouva, která nabude účinnosti pravděpodobně 1.1.2005).

Podle čl. 7 dosavadní smlouvy nejsou zisky zahraničních podniků v Polsku zdaněny; zdaněny jsou pouze tehdy, jestliže podnikatelé realizují hospodářskou činnost prostřednictvím podniku, lokalizovaného na polském území. Vzniká tedy otázka, zda můžeme výkon hospodářské činnosti německého podnikatele v Polsku považovat za podnik ve smyslu smlouvy ? Třeba uznat, že ano; výkon hospodářské činnosti fyzické osoby z Německa se bude považovat za podnik, a proto mohou být zisky zahraničního podnikatele v Polsku zdaněny, ale pouze v takové míře, v jaké jsou výsledkem hospodaření takového podniku. Zisky, kterých dosahuje německý podnikatel z titulu výkonu hospodářské činnosti v Německu, nebudou samozřejmě zdaněny v Polsku. Příjmy z podnikání v Polsku budou zdaněny podle zásad zákona o dani z příjmu od fyzických osob.

Je možné vybrat lineární

Cizinec si může vybrat zdanění příjmů z hospodářské činnosti podle daňové stupnice, nebo ve výši 19 proc. podle zásad čl. 30c zákona o dani z příjmů od fyzických osob. Podmínkou volby této paušální formy zdanění je předložit takové prohlášení ve finančním úřadě, a to nejpozději dne předcházejícího zahájení této činnosti, ale ne později než dne prvního příjmu.

Měsíční deklaraci je třeba předkládat a zálohu na daň z příjmu platit do 20.dne každého měsíce za předcházející kalendářní měsíc. Do 30.dubna následujícího roku musí daňový plátce s konečnou platností předložit zúčtování daně z příjmu na ročním daňovém přiznání PIT-36L.

Jaké knihy ?

Podle čl. 2 odst.1 bod 6 zákona o účetnictví zahraniční fyzické osoby podnikající v Polsku osobně, prostřednictvím zmocněné osoby nebo s pomocí pracovníků musí vést plné obchodní knihy o hospodářské činnosti realizované v Polsku, bez ohledu na velikost příjmů.

Vzhledem k přistoupení Polska k Evropské unii se zdá (ačkoliv to zákon jednoznačně nekomentuje), že se tento předpis týká podnikatelů ze zemí mimo Evropské společenství.

V případě podnikatelů z Evropské unie platí čl. 13 zákona o svobodě podnikání.

Podle tohoto zákona cizinci z Evropského hospodářského prostoru mohou zahajovat a realizovat hospodářskou činnost v Polsku podle stejných zásad jako podnikatelé polští. To je může opravňovat k evidenci hospodářských počinů ve značně jednodušší daňové knize příjmů a výdajů. Polské finanční úřady toto stanovisko potvrzují; cizinec z Evropské unie podnikající v Polsku si může vést daňovou knihu příjmů a výdajů.

Sociální pojištění

Zásady, podle nichž je možno určit, kde bude daný subjekt podnikající ve dvou státech Evropské unie pojištěn, upravuje nařízení Rady (EHS) č.1408/71 z 14.6.1971 (Úřední list Evropského společenství L 149 z 5.7.1971, s.2, a další se změnami).

Podle čl. 14a odst. 2 předmětného nařízení osoba podnikající na území dvou členských států je podřízena zákonodárství toho státu, na jehož území bydlí, pokud realizuje jakoukoliv část své činnosti na území tohoto státu.

Jestliže na území členského státu, kde bydlí, nepodniká, podléhá zákonodárství toho členského státu, na jehož území realizuje hospodářskou činnost.

Příklad

Osoba bydlící ve Francii a podnikající jak ve Francii tak v Polsku, podléhá sociálnímu pojištění výhradně ve Francii. Kdyby však podnikala pouze v Polsku, mimo to, že bydlí ve Francii, podléhá pojištění výhradně v Polsku.

Základní předpisy

- zákon z 2.7.2004 o svobodě podnikání (Dziennik Ustaw č. 173 z r.2004, platí od 21.8.2004

- zákon z 11.3.2004 o dani z přidané hodnoty (Dziennik Ustaw č.54 z r. 2004, platí od 20.4.2004)

- zákon z 26.7.1991 o dani z příjmu od fyzických osob (jednotný text Dziennik Ustaw č.14 z r.2000)

- zákon z 29.9.1994 o účetnictví (jednotný text Dziennik Ustaw č. 76 z r. 2002)

- nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 z 14.6.1971 o použití systémů sociálního pojištění vůči námezdním pracovníkům, osobám podnikajícím na vlastní účet a členům jejich rodin, cestujícím po Společenství (Úřední list ES L 149 z 5.7.1971 a další změny)

Povolení k pobytu

Zásady a podmínky příjezdu a pobytu na území Polské republiky občanů členských států Evropské unie a jejich rodinných příslušníků stanoví zákon z 27.7.2002 (Dziennik Ustaw č.141 z r.2002).

Cizinec z Evropské unie musí získat povolení k pobytu, pokud je doba jeho pobytu v Polsku delší než tři měsíce.

Jestliže se cizinec vrací alespoň jednou týdně do jiného členského státu, v němž má trvalý pobyt, nemusí žádat o povolení k pobytu. Např. jestliže podnikatel pobývá v Polsku během měsíce několik dnů za účelem výkonu hospodářské činnosti a potom odjíždí z Polska, nemá povinnost žádat o povolení k pobytu.

Povolení k pobytu se vystavuje na pět let. Žádost o povolení se předkládá ve vojvodském úřadu.

Pokud žádost o povolení k pobytu předkládá zmocněnec podniku, úřady často vyžadují, aby byla plná moc potvrzena notářem.

Pokud je osoba reprezentující podnikatele právním poradcem nebo advokátem, plnou moc může potvrdit úředník vyřizující záležitost.

K úřední žádosti o povolení k pobytu musí být připojeny dvě fotografie, xerokopie pasu nebo xerokopie zahraničního občanského průkazu, xerokopie zápisu do rejstříku hospodářské činnosti a dokument stvrzující, že cizinec má zdravotní pojištění. Originály těchto dokumentů musí být předloženy k nahlédnutí. Poplatek za vydání karty pobytu občana Evropské unie činí 30 zlotých.