Polská vláda přijímá konkrétní korky k posilování bezpečnosti a krizového řízení. Jedním z nich, je návrh zákona o rozpočtu na rok 2022, který pro uniformované a speciální služby znamená navýšení oproti roku 2021. S největším rozpočtem bude v roce 2022 disponovat policie, která je také nejpočetnějším uniformovaným sborem. Celkem ji vláda na fungování určila téměř 11 mld. PLN (přibližně 58,15 mld. CZK). Pro srovnání v roce 2021 to bylo 10,1 mld. PLN (53,4 mld. CZK). Druhým nejpočetnějším a rozpočtem největším sborem pod správou ministerstva vnitra je hasičský sbor. V roce 2022 by měl hospodařit s rozpočtem 3,41 mld. PLN (18 mld. CZK). To je asi o 200 mil. PLN více než v roce předchozím (1,1 mld. CZK).

Přestože se nejedná o finální rozpočet podepsaný prezidentem, nelze očekávat, že by se přidělené prostředky snižovaly. Naopak, složky podřízené ministerstvu vnitra by měly mít možnost čerpat ještě významnou část dalších financí prostřednictvím tzv. modernizačního zákona. Ten je dalším důležitým krokem, který má za cíl pokračovat v modernizaci uniformovaných složek a také zvýšit platy příslušníků složek i jejich civilních zaměstnanců.

Vládou schválené znění "Programu modernizace policie, pohraniční stráže, státní požární služby a státní ochranné služby v letech 202 – 2025", jak zní celý název zákona, alokuje na období své platnosti celkem 10 mld. PLN (53 mld. CZK). V jeho rámci se plánuje například obměna a modernizace výzbroje, specializovaného a dopravního vybavení, výstroje a osobních ochranných prostředků; výstavba nových zařízení a zlepšení funkčnosti dosud používaných zařízení, včetně rekonstrukce nebo zřízení dalších policejních stanic, jakož i výstavba moderních hasičských stanic či zvýšení počtu pracovních míst v policii, pohraniční stráži a státní hasičské službě.

V neposlední řadě polská vláda také připravuje speciální zákon o civilní ochraně, který by měl být brzy předložen ke schválení. Hlavním cílem je zvýšit bezpečnost osob žijících v Polsku tváří v tvář současným hrozbám, a to jak v mírových podmínkách, tak v případě válečného konfliktu. Na úrovni řízení je pak hlavním cílem zjednodušit a zpřehlednit současný systém, omezit počet právních předpisů upravujících stejnou problematiku a vymezit úkoly jednotlivých subjektů a jejich vzájemné závislosti tak, aby byly jednoznačně rozděleny kompetence. Zákon se zaměřuje na fáze krizového řízení - reakci a obnovu.

Z pohledu firemních příležitostí je však důležité, že návrh zákona předpokládá pevný výdajový rámec určený na civilní ochranu. Ročně se má jednat o částku ve výši nejméně 0,1 % hrubého domácího produktu. Bude také vytvořen Fond civilní ochrany, který se bude skládat z centrálního fondu spravovaného ministrem vnitra a z vojvodských fondů spravovaných jednotlivými vojvody.

Posilování kapacit státu ve zvládání krizových situací a ochraně civilních obyvatel je jedním ze základních úkolů vlády každé země. Platí to i ve specifickém oboru ochrany před CBRN hrozbami. Ty mohou být – vedle válečného konfliktu – spojeny s živelnými pohromami, průmyslovými haváriemi či s globální epidemií. Je smutnou skutečností, že tyto hrozby dnes vnímáme citlivěji, než v minulosti. Odhlédnuto od okolností se však jedná o prioritu dlouhodobou, která vyžaduje systematický a koncepční přístup. Toho si je vědoma i polská vláda, která kromě navyšování rozpočtů záchranných složek chystá také důležité koncepční kroky. Vzhledem k tomu, že CBRN ochrana patří tradičně mezi silné stránky České republiky, jedná se i o příležitost pro specializované české firmy, které mohou na polském trhu zaujmout a posílit tím schopnosti a odolnost polského systému civilní ochrany. 

Jakub Rudý, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Varšavě