Velvyslanectví České republiky ve Varšavě

kuba
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Česko – polské hospodářské fórum 2012

U příležitosti státní návštěvy prezidenta republiky v Polsku uspořádalo velvyslanectví České republiky ve Varšavě ve spolupráci s mediální skupinou PTWP S.A. 12. října 2012 v hotelu Intercontinental Česko-polské hospodářské fórum. Zúčastnilo se jej téměř 400 hostů, především zástupců firem z ČR, z Polska a z dalších zemí.

Stručný záznam podstatných částí vystoupení:

Ve svém úvodním vystoupení polský prezident Bronislaw Komorowski ocenil, že polsko-české vztahy v posledních letech nabraly vysokou dynamiku ve všech oblastech – v rovině mezilidských vztahů, v ekonomice, až po politické vztahy na nejvyšší úrovni. Podle jeho názoru polsko-česká hranice je jednou z hranic, na níž integrace postupuje co nejrychleji. Můžeme společně ale ještě více využívat plodů evropské integrace. Proto je třeba stanovit si cíle, které přispějí dalšímu rozvoji těchto integračních procesů. Chceme být v EU tou její nespolehlivější častí, zahrnující severní země EU. Podtrhl, že pro Polsko je Česko v současnosti jedním z nejdůležitějších partnerů v Unii. Vyjádřil rovněž společný zájem obou zemí na rozvoji celoevropských spojení v severojižním směru, což je – dle jeho slov – naše společná šance.

Prezident Václav Klaus zdůraznil, že prezidenti nepřijeli zahájit toto fórum proto, aby zde firmám poskytovali rady. Zmínil o tom, že naše obchodní výměna za prvních sedm měsíců roku 2012 je vyšší než za celý rok 2006, kdy ještě po následující krizi nebylo ani stopy. Krize, která tehdy přišla, se Česka dotkla více než Polska, oba dva státy však měly výhodu své vlastní měny, vlastní měnové politiky. Máme zájem na tom, aby si eurozóna vyřešila své problémy, ale mnozí nevěří, že je vyřeší ve stávajícím složení EU 17. ČR má na EU přísnější pohledy, ale i tak jsou v mnohém blízké. Stojíme o to, abychom jeden druhého dokázali efektivně a výrazně podpořit.

Ministr M. Kuba podtrhl význam polsko-české ekonomické spolupráce několika čísly. Denně překročí společnou hranici zboží v celkové hodnotě kolem 20 mil. € a na obchodu s Polskem se podílí přes 4 tisíce našich vývozců a na 5,5 tis. dovozních subjektů.

V Polsku je registrováno cca 480 firem s českým kapitálem, polská strana eviduje na našem území přes 1000 polských společností. Uvedená čísla svědčí o tom, že česko-polská hospodářská spolupráce není jen věcí velkých koncernů, ale svůj podíl na trhu obou zemí vykazuje i velké množství malých a středních podniků, pro něž vstup na trh partnera je přirozený a nezbytný.Toto setkání dvou partnerských států probíhá za obtížné a proměnlivé situace evropské hospodářské krize. Za její řešení jsou odpovědni politici, kteří odpovídají i za ztrátu konkurenceschopnosti Evropy. Budoucnost mají v rukou podnikatelé, neboť „centralizace, dotace integrace, federace“ – to vše ekonomickou krizi nevyřeší. Politici musí zvýšit efektivitu státních struktur a vytvářet co nejlepší prostředí pro podnikání. Státní správa musí být servisem pro podnikatele. Takový přístup může zajistit lepší budoucnost, než se dnes ukazuje. Ministr zdůraznil i význam spolupráce obou zemí v rámci evropských struktur – na unijní půdě, zejména v oblasti energetiky a politiky klimatu. Prohlásil, že iniciativy EU směrem ke snížení emisí skleníkových plynů, neřeší nejpalčivější problémy dneška a nejsou řešením pro země s energetickým mixem, jako má Česká republika či Polsko. Proto obě země svá stanoviska v energetických záležitostech vzájemně konzultují a podporují se.

Místopředseda polské vlády a ministr hospodářství Waldemar Pawlak ve svém vystoupení vyzdvihl, jak si dobře polské i české firmy vedly v letech krize, společně kooperují na vnitřním trhu (automobilová výroba, stavebnictví, doprava) a jsou připraveny i k vzájemnému působení na trzích třetích zemí. Spolupráce obou zemí hlavně v jižní části Polska ukazuje, že v těžkých časech si dovedeme poradit lépe než jiné země EU, které byly v historicky lepším postavení. V této souvislosti vzpomenul kapitálovou angažovanost ČEZ v PL a polských firem na polském trhu. Vyslovil se pro kooperaci v Evropě takovým způsobem, „aby výrobky emigrovaly a pracovní místa zůstávala“.  Podpořil slova V.Klause o důležitosti vlastní měny a měnové politiky.

J. Krawiec zdůraznil, že spolupráce s ČR má pro PKN Orlen velký význam, na českém trhu realizují 1/3 veškerého prodeje Unipetrolu, který je pro Orlen strategickou investicí. Celkem již v ČR proinvestovali ekvivalent 1 mld.EUR. Dále se věnoval vlivu globální krize na situaci v petrochemické a rafinérské branži, která se nachází v nejhorší situaci za posledních 8 let. Zmínil i specifické problémy, kterým firma čelí v ČR (vysoké logistické náklady, šedá zóna na trhu s pohonnými hmotami). Podle J.Krawiece jsou česká aktiva Orlenu plánována s dlouhodobým výhledem a Orlen chce i nadále zůstat v ČR.

K. Čermák připomněl, že Polsko stojí před velkou výzvou, jíž je rozvoj jaderné energetiky. I Česko stojí před podobným úkolem, má však již zkušenosti s provozem i svým know-how, o které se můžeme s polskými kolegy podělit. Při té příležitost vzpomenul jarní česko-polský panel o jaderné energetice, který se konal v rámci katovického Evropského hospodářského kongresu. Rozvoj jaderné energetiky je v zájmu obou zemí a tento sektor ještě více spojí obě země. Rozhodování o JE záleží na jejich vládách, ne na Bruselu.

Pracovní část fóra zahájili náměstci ministra hospodářství obou zemí – Ilona Antoniszyn-Klik a Milan Hovorka. Oba zdůraznili především potřebu snižování administrativní zátěže pro podnikatele, vytváření příznivého prostředí pro podnikání jak na domácí, tak na evropské úrovni. Dále hovořili o problematice jednotného vnitřního trhu EU (ve službách je to zatím iluze) a nutnosti zajištění konkurenceschopnosti našich firem v celosvětovém měřítku (zvoní nám budík – nesmíme zameškat). Zaměřili se i na společnou prezentaci na třetích trzích – Polsko v současnosti zahajuje novou strategii obchodního pronikání Go Africa, na níž zve i české firmy. Nám. Hovorka podtrhl význam Číny a Indie v současném světě a ocenil nastupující spolupráci zemí SVE s těmito státy. I. Antoniszyn-Klik vyzdvihla důležitost spolupráce ČR-PL zejména v energetické oblasti. Jednou z nejdůležitějších věcí je podle ní také podpora malých a středních firem. Na tuto podporu musí být směřováno maximum prostředků z EU a operačních programů. O významu investic pro rozvoj hospodářství mluvil v další části fóra Slawomir Majman, šéf polské agentury pro informace a zahraniční investice PAIiIZ. Podotkl, že sice na jedné straně si konkurujeme při získávání nových investorů, ale na druhé straně nesmíme zapomínat, že zahraniční investoři vidí náš region střední Evropy jako celek, a tak i v této oblasti přispíváme k jeho rozvoji jako k celku. Důležitá je kapitálová angažovanost firem z obou zemí – příkladem pro to je přítomnost ČEZu v Polsku a Orlenu v ČR. O investicích a zkušenostech polské potravinářské firmy Maspex na českém trhu hovořil generální ředitel firmy R.Wawro.

V části fóra věnovaného ČR-PL spolupráci v energetické oblasti vystoupil předseda představenstva Unipetrolu P. Chełmiński, který stejně jako J.Krawiec zopakoval potíže branže a dobrý vývoj česko-polské spolupráce. Ředitel pro energetiku Energetického a průmyslového holdingu EPH a předseda DR dolu PG Silesia T.David hovořil o potřebě stabilního prostředí pro investice v energetice, které podle něj v současnosti nejvíce ohrožují aktivity Evropská komise (klimatická politika). Je potřeba proto společného PL-ČR hlasu v Bruselu. O potřebě investic do polské energetiky hovořil finanční ředitel PGE W. Ostrowski, v této souvislosti se zamýšlel nad tím, kde je rovnováha mezi dotacemi do OZE a udržitelností investic do tradiční energetiky. K. Čermák zopakoval, že ČEZ chce být strategickým partnerem v PL jak v elektroenergetice, tak teplárenství a OZE (větrné elektrárny). Vyjádřil obavy z „bruselských regulací“. Předseda představenstva operátora polské přenosové sítě plynovodů GAZ System J. Chadam hovořil o dobrých perspektivách ČR-PL spolupráce, která je podmíněna lepším využitím infrastruktury a jejím dobudovávání s cílem zajistit alternativní možnosti dodávek. Je potřeba navázat na první ČR-PL plynový interkonektor dalšími propojeními, které integrují systémy ČR-PL. Je potřeba vzájemné spolupráce a prezentace projektů i na úrovni V4 s cílem získat prostředky na jejich realizaci z EU. O problémech stávající rozvodné infrastruktury elektrické energie v Polsku i Česku hovořil G. Tomasik, člen představenstva PSE Operator S.A., který připomněl vážnost situace v souvislosti s existujícími přetoky energie z Německa, ohrožující celou energetickou soustavu. Je více směrů řešení: investice do PST, dodatkové smlouvy mezi TSO (operátory přenosových sítí) o spolupráci, integrace trhu s el.energií. V poslední oblasti jsou také různé varianty řešení. Důležitý je zejména jednotný postup a spolupráce obou zemí v regionu.

A. Grad, předseda představenstva nově vytvořené společnosti státní energetické firmy PGE „PGE Energia Jadrowa“ informoval o dvou létech příprav na JE v PL. Polské straně imponuje způsob jakým byla veřejnost v ČR přesvědčena o potřebnosti JE. Polsko by chtělo v této přípravné fázi využít zejména českých zkušeností při jednáních o JE se sousedy (AT, DE). Veškeré úsilí při přípravě první polské JE je zaměřeno na minimalizaci rizik projektu (termínových, finančních). Člen představenstva Škoda JS M. Kohout hovořil o složité situaci dodavatele JE technologie vyplývající z nejistoty investorů (podpora OZE ohrožuje rentabilitu JE), na kterou musí dodavatel odpovídajícím způsobem reagovat. Energetická bezpečnost je podle něj politickou otázkou (přístup k el.energii za přijatelnou cenu), varoval však před politickým zasahováním do odborných záležitostí JE (typ JE apod.) Škoda JS i v těžkých podmínkách pro JE dnes je připravena být spolehlivým a kvalitním dodavatelem technologie.

V části věnované dopravní infrastruktuře vystoupil J. Krýsl, předseda představenstva firmy Bögl & Krýsl. Poděkoval za pomoc velvyslanectví ČR v PL při překonávání administrativních překážek poté, co firma získala unikátní možnost dokončit stavbu části dálnice po odstoupivším předchozím realizátoru, čínské COVEC. Firma se nakonec se stavbou vyrovnala se ctí, ale neskrývá své negativní zkušenosti, které získala při realizaci této stavby (projektování a komunikace s projektanty, nereálné ceny, zpoždění platby) . Nicméně, jak předseda Krýsl prohlásil, firma má zájem i nadále se podílet na zakázkách v Polsku, ale, jak řekl, „ve zdravějších podmínkách“. Jeho vystoupení potvrdil L. Witecki, zastupující generální ředitel investora, Ředitelství státních silnic a dálnic (GDDKiA), s tím, že se nemluví pouze o úspěších, ale zazněla i kritická slova, která mají z hlediska budoucí spolupráce největší přidanou hodnotu - problémy, o nichž mluvil pan Krýsl se nebudou opakovat. Ke zdržení stavby dálničního propojení D1/A1 u Ostravy na polské straně uvedl, že další termín otevření je nejpozději pololetí r. 2013.Obchodní a technický ředitel OHL ŽS J. Komárek využil příležitosti k prezentaci firmy, která se věnuje všem oblastem stavebnictví. Na příkladu dnešní úrovně spojení Praha-Varšava kritizoval železniční infrastrukturu, problémy jiných technologických systémů železnic ČR-PL, tj. neexistující interoperabilitu, jejíž dosažení je však nezbytné pokud se má dosáhnout konkurenceschopnosti mezinárodní přepravy s jinými druhy dopravy.

Dokumentace z fóra je postupně zveřejňována na internetové stránce http://www.eecpoland.eu/forum-gospodarcze/.

přílohy

Program konference 387 KB PDF (Acrobat dokument) 29.10.2012