Velvyslanectví České republiky ve Varšavě

česky  english  polski 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Jaderná energetika ve střední Evropě

Ve dnech 14. – 16. května 2012 se konal v Katovicích již IV: Evropský ekonomický kongres, na jehož programu bylo na 90 panelových diskusí ze všech oblastí ekonomiky. Kongresu se zúčastnili významné osobnosti polského a evropského politického a hospodářského života a celkem na 6000 účastníků.

Velvyslanectví České republiky ve Varšavě bylo oficiálním partnerem Kongresu a zorganizovalo panel k tématu rozvoje jaderné energetiky v Polsku a v České republice. Zahájení programu výstavby jaderných elektráren v Polsku a jeho rozšíření v Česku vytvářejí nové obchodní šance pro průmysl v obou zemích, jak vyplynulo z debaty zástupců státních organů i podnikatelů. Panel byl součástí projektů MZV na podporu ekonomické diplomacie na rok 2012.

Panelu se v řadách posluchačů zúčastnilo na 60 osob – byly mezi nimi experti z jaderného výzkumu, energetických a rozvodných společností, polytechniky z Krakova a Katovic, zástupci z ministerstva hospodářství i českého ministerstva průmyslu a obchodu a představitelé polských podniků, majících zájem o rozvoj spolupráce s českými partnery.

Úvodem panelu vystoupil velvyslanec České republiky v Polsku Jan Sechter, který zdůraznil, že hlavní ideou ZÚ ČR ve Varšavě, jako organizátora panelu, byla skutečnost, že zahájení programu jaderné energetiky v Polsku a jeho pokračování v České republice vytváří nové příležitosti pro polské i české firmy jako zkušené dodavatele stavebních částí i technologií. Jedná se podle něj o šanci získat know-how a navázat oboustranně prospěšné spolupráce.

Moderování panelu se poté ujal s přehledem vedoucí zahraniční rubriky Hospodářských novin Martin Ehl. Po svém krátkém shrnutí východisek předal slovo řediteli Odboru jaderné energie Ministerstva hospodářství Zbigniewu Kubackému, který informoval, že Polsko se rozhodlo pro výstavbu jaderných elektráren na základě analýzy energetických potřeb a nutnosti diverzifikace zdrojů energie. Problémem Polska je jeho závislost na uhlí jako zdroji elektrické energie (cca 90 %) a současný trend omezování emisí CO2. V rámci rozvoje polské energetiky by proto měl být v roce 2030 podíl uhlí snížen na cca 53 %, 17 až 20 % by mělo zajistit jádro, 17 až 20 % OZE a cca 10 % zemní plyn z vlastních zdrojů (břidlicový plyn). Za českou stranu doplnil Zdeněk Hubáček z MPO a zdůraznil, že ČR počítá se zvyšující se rolí jaderné energetiky a Česko hodlá její podíl navýšit ze současných cca 30 % na cílových 40 až 50 %.

 Další část diskuse se již zaměřila na konkrétní cíle, termíny výběrových řízení a harmonogramy výstavby jaderných elektráren v obou zemích. V tomto kontextu se ukázalo, že otázka možné spolupráce polských a českých firem jako potenciál subdodavatelů velmi aktuální. Zástupce polských stavebních podniků a předseda vznikajícího clusteru polských firem Europolbudatom Zbigniew Bachman, vyzdvihl uspořádání panelu jako impulsu a platformy pro zahájení dialogu o možné spolupráci při výstavbě jaderných zařízení. Polské firmy mají s výstavbou v ČR (ČSSR) velké zkušenosti, zejména pak firma Budimex, a české firmy jsou známy jako dodavatelé technologií do řady zemí. Europolbudatom disponuje registrem stovek (cca 300) polských odborníků, kteří se podílejí na výstavbě jaderných zařízení v zahraničí, což představuje významný potenciál. Za české dodavatele technologií Milan Kohout ze ŠKODY JS připomněl dobré zkušenosti ze spolupráce polských a českých firem v rámci výstavby Jaderné elektrárny Dukovany, která byla dokončena během dnes nepředstavitelně krátkých 8 let. Připomněl, že Škoda JS byla kapacitně připravena na výrobu dvou kompletů primárního okruhu pro jaderné elektrárny ročně. Aktuálně se tedy zaměřují i na související dodávky, například výrobu kontejnerů pro ukládání jaderného paliva, každý o hmotnosti 100 t. Vyslovil předpoklad, že tato spolupráce bude s realizací nových jaderných zakázek zase obnovena a důrazně akcentoval možnost, kdyby v celém regionu (v Polsku, v České republice, na Slovensku a případně i v Maďarsku) bylo rozhodnuto o nasazení jedné technologie, čímž by byla zajištěna kompatibilita a lepší sdílení zkušeností. ŠKODA JS je přitom připravena spolupracovat se všemi firmami, které se do tendrů na budování jaderných elektráren přihlásily nebo hodlají přihlásit, o čemž svědčí např. jejich spolupráce s firmou AREVA ve Finsku. Obdobně představitel firmy VÍTKOVICE a.s. a zároveň místopředseda České neukleární společnosti Miroslav Kawalec zdůraznil, že tradiční české dodavatelské firmy jednají se všemi potenciálními dodavateli, neboť právě jejich zapojení do realizace výstavby může pomoci celý projekt zlevnit.

  Závěrem vyslovili účastníci debaty poděkování za organizace akce a možnost diskutovat zájmové otázky. I relativně dlouho po skončení panelu probíhala v konferenční místnosti živá debata mezi panelisty a dalšími zainteresovanými hosty z pléna, kteří si mj. vyměňovali kontakty. Byli mezi nimi i pozvaní zástupci potenciálních generálních dodavatelů, společností AREVA, Westinghouse a GE/Hitachi.

 Článek komentátora Nowego Przemyslu I. Chojnackého na portálu wnp.pl

Oficiální zpravodajství z Kongresu na portálu eecpoland.pl

Článek "Czechy, czy Polska: dla kogo atomowy plac budowy?"

přílohy

Panel Jaderná energetika ve střední Evropě 162 KB DOC (Word dokument) 25.5.2012

Galerie


Jaderná energetika