Velvyslanectví České republiky ve Varšavě

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Lety nebyly českým koncentračním táborem!

Reakce velvyslance České republiky v Polské republice Jana Sechtera na článek polského deníku Gazeta Wyborcza „Vepřín místo důstojné památky na koncentrační tábory” zveřejněný 19. října 2010.

 V článku„Vepřín místo důstojné památky na koncentrační tábory“ (Chlew zamiast pamięci o obozach koncentracyjnych)  deník Gazeta Wyborcza, vydání ze dne 19. října 2010 číslo 245 uvádí, že na „místě českého koncentračního tábora pro Romy zůstane vepřín.

Na území Německou říší zřízeného Protektorátu Čechy a Morava nebyly žádné „české koncentrační tábory”. Nacisté z kárného pracovního tábora v Letech, který vznikl v březnu 1939, učinili předvstupní bránu pro deportace a likvidaci Romů ve vyhlazovacích táborech. A stejně jako v desítkách a stovkách podobných táborů v celé okupované Evropě, působili i v Letech místní lidé, kteří  dobrovolně nebo z donucení pomáhali uskutečňovat vyhlazovací plány Německé říše a někteří se v nich dopouštěli zločinů. Je nepřijatelné provádět dnes etnizaci táborů podle toho, kdo v nich sloužil jako dozorce anebo podle toho, ve které okupované zemi se tábory nacházely. Dle této logiky by musela být Treblinka nebo Sobibór označována za „ukrajinský tábor”, protože tam pracovala komanda občanů Ukrajinské SSR. V duchu této zvrácené logiky je pak již jen krok k tomu říci, že Auschwitz byl "polský koncentrační tábor".

Celkem prošlo táborem v Letech nelidskými podmínkami v letech 1309 osob, z nichž 326 internaci nepřežilo. Některým se podařilo utéci a skrývali se. Ostatní byli transportováni do Osvětimi. Po válce byl vztyčen obyvateli obce Lety dřevěný kříž s trnovou korunou, někteří dozorci -  Češi byli souzeni. Avšak v sedmdesátých letech byl v těchto místech postaven velkokapacitní vepřín. Skromný památník vedle vepřína se podařilo obnovit v roce 1995. Osudová symbolika místa ve spojení se zvířaty je samozřejmě neštěstím. V České republice není snad nikdo rozumný, kdo by tuto tragickou souhru topografie obhajoval. Nehledejme zlou vůli v tom, že se několika našim vládám nepodařilo nalézt s majitelem vepřína rozumný a finančně přijatelný kompromis. Budeme-li zkoumat, co se dnes nachází ve stovkách a tisících někdejších táborů, vazebních věznicích Gestapa a káznicích, dostaneme velmi pestrou mozaiku a řadu asociací, které nám budou připadat nepřijatelné. Je jiná cesta: jsem vděčen, že jsem mohl pro několik málo občanů České republiky, kteří přežili deportaci z z tábora Lety, pomoci zajistit symbolické zadostiučinění. V letech 2000-2002  jsem byl koordinátorem pro odškodnění obětí koncentračních táborů a nucených prací. Protože Lety a s nimi desítky a stovky jiných táborů na východ od železné opony nezahrnovaly dřívější německé odškodňovací zákony, museli jsme v Praze vypracovat podrobné studie k těmto táborům, které pak mezinárodní grémium německé nadace „Připomínka, odpovědnost, budoucnost“ uznala jako zařízení srovnatelné s jinými německými koncentračními tábory. Toto humanistické gesto Německa považuji nejen za pomoc obětem, ale i za realističtější uchování paměti romské tragédie.  Naopak pohoršovat se nad vepřínem a usilovat o dokonalou spravedlnost nic nestojí.  http://www.lety-memorial.cz/

Jan Sechter, velvyslanec České republiky v Polské republice