Velvyslanectví České republiky ve Varšavě

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Plk. Imrich Gablech obdrží vysoké polské vyznamenání

Plukovník Imrich Gablech – československý pilot a veterán obdrží polské vyznamenání Komandérský kříž za zásluhy Polské republiky. Ocenění v zastoupení prezidenta Polské republiky předá Jan St. Ciechanowski, pověřen vedením Úřadu pro záležitosti kombatantů a pronásledovaných osob. Udělení vyznamenání plk. Gablechovi navrhla Programová rada Česko-polského fóra. Slavnostní předání se uskuteční 18. prosince 2012 v 11:30 hod.v prostorách radnice v Havlíčkově Brodě.

Imrich Gablech se narodil 4. listopadu 1915 ve slovenském Hrachovišti do početné rodiny drobného rolníka. Po absolvování obecné školy v rodné obci pokračoval ve studiu na gymnáziu v Novém Městě nad Váhom.

Na podzim roku 1936 nastoupil vojenskou základní službu v Piešťanech, po skončení základního pěšího výcviku byl převelen na leteckou a poddůstojnickou školu do Chebu a od začátku ledna 1937 do pilotní školy v Prostějově. Po jejím dokončení byl zařazen k polní letce působící nedaleko Bratislavy ve Vajnorech a následně i v Žilině. Když došlo 14. března 1939 ke vzniku tzv. Slovenského štátu a k okupaci zbytku Čech a Moravy, rozhodl se Imrich Gablech společně s dalšími letci pro útěk, resp. pro odlet. Po přemístění k 64. letce do Piešťan se konečně naskytla ta pravá chvíle - 7. června 1939 čtyři letadla s osmičlennou posádkou přeletěla bez větších problémů do Polska, konkrétně na letiště v Dęblinu. Jelikož tehdy ještě nebylo Polsko ve válečném stavu, začali slovenští letci působit jako smluvní letci v rámci polského letectva. Hned druhý den po vypuknutí války, tj. 2. září 1939, ovšem uskutečnily německé bombardéry na dęblinské letiště silný nálet a Imrichu Gablechovi se doslova na poslední chvíli podařilo uletět. I přes dramatický průběh letu se nakonec dostal na místo domluveného setkání na letišti Góra Puławska, kde se soustředilo jádro letců z vybombardovaného Dęblinu. Za několik dnů se celá skupina letců postupně dostala až do polského městečka Horodenka, které bylo vzdáleno asi 7 km od tehdejších rumunských hranic.

Již 17. září 1939 ovšem začal Sovětský svaz obsazovat východní polská území a o den později došlo také k obsazení Horodenky a zatčení všech letců příslušníky Rudé armády. Imrich Gablech byl společně s ostatními nejdříve internován na statku ve městě, kde byl vyšetřován příslušníky NKVD. Nakonec jej obvinili ze špionáže, pro kterou byl v Polsku údajně vycvičen, a odsoudili na pět let nucených prací v sovětských nápravně-pracovních táborech. Zpočátku byl transportován na práci do uhelných dolů u města Marhanec. Ve zdejším lágru s ním byli vězněni i další dva čeští letci, které ale předčasně propustili již začátkem března 1940. Imrich Gablech ale musel jako Slovák v táboře zůstat i nadále. Po pár týdnech navíc přišel další transport přes celé Rusko až do povodí řeky Pečory. Imrich Gablech byl po příjezdu zařazen do pracovního tábora č. 19, kde žilo okolo 700 vězňů (většinou Poláků), stavějících zde jeden z úseků železniční tratě z Pečory do Vorkuty. Denní pracovní norma přitom dosahovala až 14 kubíků zeminy na osobu. Na svatodušní svátky roku 1941 propukla v táboře vzpoura, když Poláci odmítli jít do práce. Nakonec došlo k jejímu potlačení a odsouzení vybraných viníků – Imrich Gablech byl označen jako jeden ze strůjců vzpoury a „vysloužil" si dalších deset let nucených prací a jednodenní korekci v bunkru bez jídla a pití.

Nakonec se ale na něho usmálo štěstí. Po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem 22. června 1941 bylo totiž mnoho polských vězňů, včetně Imricha Gablecha, propuštěno. Střídavě se dostali pěšky a vlakem až k Moskvě, kde byli nakrátko umístěni do kolchozu. Transport následně pokračoval do Archangelsku, odkud v září 1941 vypluly lodě s propuštěnými vězni směrem do Velké Británie. Ke skotským břehům doplula loď s Imrichem Gablechem dne 13. října 1941, poté se vlakem přesunul k polské bombardovací peruti, odkud pokračoval na český inspektorát a k československé jednotce do Wilmslow. Po vyléčení nejzávažnějších zdravotních neduhů se snažil vrátit k létání. Zdravotní obtíže však brzy nabyly znovu takových rozměrů, že musel s létáním definitivně přestat. Byl tedy přijat alespoň do kurzu letecké kontroly. Nejprve vykonával profesi kontrolora přímo na dráze, po absolvování kurzu byl odeslán k letové kontrole na letišti Coltishall u města Norwich. V této dispečerské funkci pracoval až do konce války.

Po návratu do vlasti začátkem srpna 1945 byl pověřen leteckou kontrolou na letišti v Praze-Ruzyni, posléze jej ale odveleli do Havlíčkova Brodu, kde opět sloužil u letecké kontroly. Po únoru 1948 vykonával několik měsíců i funkci velitele letiště a letecké základny. Nakonec byl ale Imrich Gablech, stejně jako před ním většina tzv. zápaďáků, v únoru 1949 z vojenské služby propuštěn. Řadu měsíců nemohl získat odpovídající zaměstnání, než byl přijat ke stavebním závodům, kde pracoval jako pomocný plánovač a likvidátor faktur. V roce 1951 byl ale po krátkém zatčení a vyšetřování znovu ze zaměstnání propuštěn. Nakonec byl alespoň přijat do pilníkárny jako účetní, později byl odeslán na horší práci ke kontrole pilníků. Po neshodách s vedoucím nezůstal ani zde a až do důchodu pracoval v podniku s obvazovými materiály.

V roce 2005 mu vyšla na Slovensku životopisná kniha Hallo, airfield-control, go ahead! (Spomienky vojnového pilota). Je držitelem mnoha domácích i zahraničních vyznamenání a medailí.

http://www.ustrcr.cz/cs/imrich-gablech

http://www.pametnaroda.cz/witness/index/id/1238?locale=cs_CZ

Příběh Imricha Gablecha (M.Kroupa, J.Svěrák)