Velvyslanectví České republiky ve Varšavě

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Projev premiéra ČR k výročí pádu komunismu

Krakow

Je mi ctí, že dnes zde mohu jménem České republiky vystoupit u příležitosti oslav jednoho z milníků roku 1989. Roku, kdy naše národy po čtyřech desetiletích totality opět získaly svobodu. Naše země šly ke svobodě každá trochu jinou cestou, ale se stejnou vůlí, se stejným odhodláním vymanit se ze sevření vlády jedné strany.

Zde u vás v Polsku si statečný a vytrvalý tlak Solidarity vynutil částečně svobodné volby, což bylo v té době něco neslýchaného. A i když režim ze strachu vyhradil nekomunistickým kandidátům pouhých 35 % křesel v Sejmu, tyto volby jasně ukázaly, na čí straně je skutečná síla. Solidarita získala všechna možná místa v Sejmu a k tomu 99 % mandátů v Senátu. Strach komunistů z nástupu svobody byl oprávněný. Ale stejně tak marný.

Připomínka těchto svobodných voleb je tak připomínkou úžasné politické síly, kterou mají občané, dokonce i porobení občané, pokud se spojí a dokáží jít odhodlaně za svým cílem: za svobodou. Jednou už režim potlačil hnutí Solidarita silou. Ale neumlčel ho. Poláci si svoji šanci na svobodu nedali vzít. Měli jste přitom velkého spojence: Jana Pavla II. Někdejšího krakovského arcibiskupa a Svatého otce, jehož pontifikát předznamenal rozpad komunistického impéria. O tom, jak velice se ho Moskva bála, svědčí - naštěstí nezdařený - pokus o atentát.

První papež ze zemí střední a východní Evropy byl vzpruhou a nadějí nejen pro Poláky, ale i pro nábožensky daleko chladnější Čechy. I u nás k 17. listopadu přispělo svatořečení svaté Anežky. Stejně tak jsme se inspirovali a drželi palce hnutí Solidarita. Volby v Polsku, stříhání drátů v Maďarsku, bourání Berlínské zdi a sametová revoluce v Československu, to jsou čtyři díly jedné velké skládanky svobody. Každý národ si svou svobodu musel získat doma sám. Ale věděli jsme o sobě, fandili jsme si, pomáhali a vyměňovali zkušenosti. Šli jsme za společným cílem.

Dnes, kdy už jsou plně svobodné volby samozřejmostí a kdy jsme všichni členy jedné svobodné rodiny evropských národů, nesmíme zapomenout, z čeho se naše dnešní svoboda zrodila. Zrodila se z vůle za ni bojovat, bránit ji a vážit si jí. Musíme si připomínat, jak lehké je svobodu ztratit a jak těžce se získává zpět. Dvacet let po přelomových volbách chci Polákům upřímně blahopřát k jejich boji za svobodu. Stejně tak blahopřeji nám všem ostatním, že jsme se této svobody dočkali a přeji si, abychom si ji už nedali nikdy a nikým vzít. Děkuji vám za pozornost.

Jan Fischer
premiér ČR