Velvyslanectví České republiky ve Varšavě

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Projev prezidenta u příležitosti návštěvy PR

Prezident republiky Václav Klaus ve svém projevu na státní večeři v Prezidentském paláci 11.října 2012 představil stručnou bilanci česko-polských vztahů.

 Vážený pane prezidente, vážená paní Komorowská, vážené dámy a pánové,

dovolte mi, abych Vám poděkoval za pozvání k návštěvě Vaší země. Za deset let, v nichž vykonávám funkci prezidenta České republiky, jsem navštívil Polsko třináctkrát. Dnešní návštěva je však pro mne poněkud jiná než ty předcházející. Je to má poslední oficiální návštěva Vaší blízké, přátelské a spojenecké země ve funkci hlavy státu, a přestože do ukončení mého funkčního období zbývá ještě pět měsíců, považuji ji za vhodnou příležitost k stručnému bilancování.

Polsko je – a bylo vždy – pro naši zemi mimořádně významným sousedem. Pojí nás s ním jazyková blízkost. Je pro nás zemí, odkud nehrozilo nebezpečí a války. Měli jsme a máme mnoho společného – v minulosti např. svatého Vojtěcha nebo jagellonské krále. Je sousedem blízkým, a přesto v mnohém odlišným. Hrdinství i utrpení, které tak výrazně charakterizují Vaši historii, Češi vnímali a prožívali spolu s Vámi.

Silně nás v minulém století sblížily naše obdobné zkušenosti s oběma totalitami – nacismem i komunismem. Vedlo to ke kontaktům tisíců lidí, ke vzájemné inspiraci i spontánní pomoci v nejrůznějších formách úniku před tlakem totality a odporu proti ní. Pražské jaro roku 1968 na jedné straně a Solidarita roku 1980 na straně druhé byly prožívány v obou zemích. Stejný cíl před nás postavilo i překonávání dědictví komunismu. To všechno je základem naší dnešní spolupráce, a to jak v její dvoustranné podobě, tak na mezinárodních fórech. Byla to především česko-polská iniciativa, která byla a je hybnou silou visegrádské spolupráce a která se dnes realizuje v rámci našeho společného členství v NATO a Evropské unii.

Vědomí této česko-polské blízkosti a spojenectví jsem za 22 let své politické dráhy v nejvyšších ústavních funkcích své země pociťoval v kontaktech se svými polskými protějšky i partnery silně a pozitivně. Rád vzpomínám na svá setkávání s Vašimi premiéry v 90. letech, poté ve funkci předsedy Poslanecké sněmovny s předsedy Vašeho parlamentu a nakonec jako prezident republiky s prezidentem Kwasniewskim, prezidentem Kaczyńskim a nakonec s Vámi, vážený pane prezidente. Moje vůbec první cesta do zahraničí – jako ministra financí – byla do Varšavy. Troufám si říci, že jsem skutečným pamětníkem partnerství našich zemí v období po pádu komunismu a mohu dosvědčit, že jsem vždy, u všech svých partnerů, pociťoval velmi přátelský vztah k naší zemi a zájem o plodnou spolupráci. Já jsem se snažil a snažím o totéž.

Obě naše země zvládly postkomunistickou transformaci. Lépe než mnoho dalších zemí jsme prošli nedávnou finanční a ekonomickou krizí – Polsko snad vůbec nejlépe v celé Evropě. Zachovali jsme si vlastní měny, a tím jsme se vyhnuli části problémů dnešní krize eurozóny. Děním v Evropské unii se však musíme zabývat. Nemyslím tím to, že se máme v souladu s neblahou tradicí minulosti snažit zavděčit svým mocnějším partnerům v bláhové naději, že se loajalita a servilita vůči mocným nakonec vyplatí. Zkušenost nás učí, že se našim zemím nevyplatila nikdy. Koncertu velmocí se naše země účastnily vždy jen jako provincie ovládané jinými. Opakování těchto časů bychom měli za každou cenu zabránit.

Nevěřím v budoucnost Evropy bez demokracie. Nevěřím, že za nás naše problémy může vyřešit mocný soused nebo Brusel. Nevěřím, že má smysl pokoušet se za každou cenu udržovat instituty, které prokazatelně selhaly a vedly ke krizi – jako je společná měna. Nevěřím, že má budoucnost Evropa sjednocená momentálním strachem z dluhů a bankrotů a že lze situaci řešit projedením peněz těch, kteří je ještě mají. Nesmíme připustit, aby evropské problémy dneška byly tak, jako tomu bylo často v minulosti, řešeny na náš úkor. V tom všem je náš zájem jistě identický.

Co bych chtěl zdůraznit jako velké pozitivum, je současná úroveň česko-polských vztahů. Zažíváme období rekordních objemů vzájemného obchodu, roste počet a rozsah investic, kvete kulturní výměna, přeshraniční spolupráce, turismus. Energetika, chemie, potravinářství, automobilový průmysl – to jsou odvětví, která dnes charakterizují česko-polské ekonomické vztahy. Těší mne jejich dvacetiletý vzestupný trend a věřím, že bude pokračovat.

Jsem přesvědčen, že česko-polské vztahy, které nám všem tak leží na srdci, mají před sebou nadějnou budoucnost a velký potenciál. Přeji nám všem, aby byl využit. Přeji nám všem, abychom dokázali naše společné zájmy prosazovat, abychom se chápali, rozuměli si a nacházeli společné postoje na mezinárodní scéně.

Dovolte mi, vážený pane prezidente, abych na toto vše připil. Pozvedám číši na prosperitu Polska a šťastný život jeho občanů, pozvedám číši na zdraví Vás a Vašich blízkých.

Václav Klaus, Prezidentský palác, Varšava, 11. října 2012