Velvyslanectví České republiky ve Varšavě

česky  english  polski 

rozšířené vyhledávání
treblinka
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Z Varšavy do Treblinky

2. srpna si připomínáme povstání v německém vyhlazovacím táboře Treblinka, kde našlo smrt přes 900.000 lidí z celé Evropy.

Odbojová skupina vězňů pod vedením bývalého důstojníka československé armády Zelo Blocha se toho dne pokusila o útěk.  Ze skladu, k němuž si zhotovili otisk klíče, vynesli vězňové zbraně a granáty. Podařilo se jim zapálit budovu, ve které bydleli Němci a ukrajinští dozorci. Postupně vzplanuly téměř všechny budovy v táboře. Vězni se pokoušeli přelézt ostnatou hradbu, mnoho z nich bylo zastřeleno ze strážních věží, ostatní prchali do bažinatých lesů. Ze sedmi set vězňů přežilo jen několik desítek. 

„Pochod Života“ ve Varšavě k 70. výročí likvidace ghetta

„Nejsem tady pro to aby mne milovali a obdivovali, ale proto, abych já konal a miloval. Není povinností okolí mi pomáhat ale je mou povinností pečovat o svět, o člověka.“

 Korczak – Pamětník, Vybrané úryvky. T. IV. 1978, s.344

Dětské oběti Holocaustu

Pochod byl vzpomínkou především na dětské oběti Holocaustu. Z tohoto důvodu se pochodu zúčastnili obyvatelé Varšavy, kteří obdrželi stuhy se jmény dětí z Varšavského ghetta, které byly odvezeny do koncentračního tábora v Treblince. Část stuh nebyla popsána a symbolizovala tak dětské oběti beze jména.

O tragickém osudu dětí z ghetta vyprávěl  ředitel Židovského historického institutu (ZIH) Śpiewak  -  děti byly nejlehčí, nejvíce bezbranné obětí celé této likvidační akce. Po jejím provedení zůstalo v ghettu pouhých 500 dětí.

- To děti byly těmi nejdospělejšími lidmi v ghettu. Pomáhaly starým rodičům, uměly se přizpůsobit arijské straně, mnohem lépe se orientovaly v nastalé situaci. Fakt, že tak rychle dozrály umožnil, že byly oporou svých rodin – vysvětlil PAP Jan Jagielski z ZIH.

Odtud vyrazili do Treblinky

Pochod byl ukončen pod dnešním Dětským domovem č. 2,  Janusza Korczaka v ulici Jaktorowskiej. Zde se v letech okupace nacházel Dům pro sirotky veden Januszem Korczakem. To on, jeho spolupracovnice Stefania Wilczyńska a jejich 192 nezletilých svěřenců se vydali  na poslední cestu na Umschlagplatz, odkud byli odvezeni do Treblinky.

Před budovou se účastnici pochodu zastavili a nesouce stuhy tak vytvořili pomník na památku nejmladších obětí holocaustu.

a

Více o vyhlazovacím táboře v Treblince:

http://www.treblinka.bho.pl/

http://www.holocaust.cz/en/history/camps/treblinka

http://www.holocaustresearchproject.net/survivor/glazar.html

Literatura: Richard GLAZAR: "Treblinka, slovo jak z dětské říkanky". Sefer: Praha 1994. (česky),"Die Falle mit dem grünen Zaun: Überleben in Treblinka, S. Fischer Verlag 1995 (německy), "Trap with a green fence : survival in Treblinka", Evanston, Ill. : Northwestern University Press, 1995 (anglicky)