Na úvod programu se S. Kázecký setkal s poslancem Saboru za českou a slovenskou menšinu Vladimírem Bílkem. Vzájemně se seznámili s plány na podporu české menšiny v zahraničí ze strany České republiky a systémem podpory menšin v Chorvatsku.

Při jeho setkání se zástupkyní ředitele Úřadu vlády pro lidská práva a národnostní menšiny B. Sejfić, následně s předsedou Rady národních menšin A. Tolnauerem, byla potvrzena vysoká úroveň uplatňování jazykových a kulturních práv menšin v Chorvatsku, tak jak je definovaná Ústavou a ústavním zákonem o právech národnostních menšin. Práce českých krajanů v Chorvatsku byla vysoce zhodnocena z obou stran. Česká komunita je výborně organizovaným sdružením zastřešeným Svazem Čechů v Chorvatsku a je jednou z nejorganizovanějších menšin v zemi. Hostitelé potvrdili, že Svaz a jeho složky umí předkládat kvalitní projekty a využívat finanční prostředky a zároveň dokáže velmi dobře organizovat vlastní kulturní činnost, která je obohacením pro mnohonárodní kulturní život Chorvatska.

Během pobytu zmocněnec pro krajanské záležitosti navštívil České besedy v Záhřebu, Mezuraći, Daruvaru, Lipovci, Ivanovu Selu, Prekopakře, Dolanech a Českou obec ve Virovitici. Seznámil se s realizovanými pracemi na rozvoji a údržbě budov krajanských organizací a plánech do dalšího období. Taktéž shlédl ukázky z bohaté kulturní činnosti besed, které jsou aktivní v hudebních, tanečních, divadelních a řadě dalších souborů. Při udržování kulturního i materiálního dědictví se Svaz opírá o velmi aktivní přístup svých členů. Z necelých deseti tisíc osob, které se hlásí k české národnosti, je jich v činnosti spolků a jejich souborů aktivní více než polovina!

Významnou součástí krajanského života jsou i školy s výukou češtiny. Pan Kázecký navštívil nejvýznamnější z nich, českou školu J. A. Komenského v Daruvaru, školu J. Růžičky v Končenici i pobočku české školy v Lipovci. Výuka českého jazyka je velmi kvalitně zajišťována výukovými pomůckami péčí ČR i Chorvatska, v jehož vzdělávacím systému jsou školy zařazeny. Kromě těchto škol, kde je čeština základním vyučovacím jazykem, probíhá v dalších modelech výuka v rozsahu tří až čtyř hodin týdně na dalších základních a středních školách v rámci volitelných a doplňkových předmětů. Celkově je do výuky češtiny zapojeno okolo tisíce žáků.

Na závěr pracovní cesty S. Kázecký vystoupil na sympoziu o českém jazyce, které uspořádal Svaz Čechů za spolupráce s odborníky z českých vysokých škol, Univerzitou Karlovou Praha a Masarykovou univerzitou Brno. Při této příležitosti informoval o formách podpory, které se krajanům dostává ze strany ČR, ve formě finanční pomoci při údržbě a opravách budov a památníků, vysíláním učitelů českého jazyka, financováním a organizováním kursů českého jazyka a metodiky, krajanskými stipendii i dalšími relativně novými formami, např. letními tábory zaměřenými na zlepšování znalostí češtiny mezi dětmi a mládeží z řad krajanů.

Se vstupem Chorvatska do Evropské unie v polovině roku 2013 se významně změní postavení země a s tím i jejích obyvatel vůči ČR a EU. Pracovní cesta však byla potvrzením toho, že věnované prostředky na podporu krajanů v Chorvatsku jsou velmi účelně využívány.