Akci organizovala iniciativa „My všichni – za Chorvatsko pro nás všechny“, podporovaná řadou nevládních organizací zasazujících se za ochranu práv menšin.

Akce upozornila na rostoucí netolerantnost chorvatské společnosti vůči národnostním menšinám a symbolům jejich jazykové a kulturní identity, čímž dochází k omezování svobody, práv a v konečném důsledku i bezpečnosti občanů. Symbolicky právě na Den lidských práv měl kulatý stůl zdůraznit skutečnost, že multikulturalita a jazyková různorodost je nedílnou součástí evropské identity, kterou musí provázet ochrana práv menšin.

Kulatého stolu se vedle zástupců nevládních organizací zúčastnili i poslanci chorvatského parlamentu a zástupci veřejných sdělovacích prostředků. Mezi klíčové účastníky patřili velvyslanci zemí EU, včetně velvyslance České republiky Martina Košatky.

Velvyslanec Košatka ve svém vystoupení seznámil účastníky s českou legislativní úpravou práv národnostních menšin a způsobem jejich uplatňování, především prostřednictvím Rady vlády pro národnostní menšiny. Plným uživatelem těchto práv je i chorvatská národnostní menšina žijící v České republice, ač podle posledního sčítání lidu se k ní hlásí jen přibližně 1200 osob.

Pro aktuální kontext dění v Chorvatsku byla obzvláště zdůrazněna skutečnost, že národnostní menšiny mají v České republice právo na uplatňování svých práv na používání vlastního jazyka již od hranice desetiprocentního zastoupení v konkrétní obci či regionu. To vyvrací argumentaci propagátorů referenda a některých politiků, že v probíhající podpisové akci na vypsání referenda navržené zvýšení hranice pro uplatňování dvojjazyčnosti z 30 na 50% znamená pro Chorvatsko přizpůsobí evropskému standardu.

Velvyslanec Košatka rovněž zdůraznil dodržování lidských a specificky menšinových práv jako jeden ze závazků, které Chorvatsko přijalo se vstupem do EU. Obzvláště je znepokojující snaha některých sil pod zástěrkou omezení práva na používání cyrilice omezit menšinová jazyková práva všech ostatních menšin, včetně české krajanské komunity. Na konkrétním případě obce Končenice poukázal na znepokojující skutečnost kdy důsledkem změn navržených v referendu by čeští krajané ztratili právo na používání češtiny, ačkoliv v obci tvoří 47% celkového obyvatelstva. Martin Košatka poskytl rovněž rozhovor zástupcům médií, ve kterém, vedle zopakování legislativní a praktické úpravy práv národnostních menšin, zdůraznil obavy  ČR, i dalších zemí EU, ze zhoršující se společenské atmosféry, která ve svých důsledcích ohrožuje všechny národnostní menšiny.

Velvyslanci členských zemí EU v diskusi seznámili se svými národními legislativními i praktickými kroky jak se realizují práva jinojazyčných menšin. Hlavní přínos jejich příspěvků do debaty lze celkově shrnout pod „není podstatné jakým způsobem se realizují práva menšin a soužití různých jazykově odlišných národů, podstatné však je, aby byla vždy na prvním místě ochrana práv slabších“.

Více informací o kulatém stolu lze nalézt na www.gong.hr.