Velvyslanectví České republiky v Záhřebu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

CEFTA 2006 - Středoevropská zóna volného obchodu

CEFTA (Central European Free Trade Agreement), tedy Středoevropská zóna volného obchodu, sdružující jihovýchodoevropské země, které nejsou členy Evropské unie, ale o členství v EU usilují. Režim volného obchodu zahrnuje všechny průmyslové výrobky a 90 procent zemědělských výrobků. Pro zbylých 10 procent zemědělských výrobků mohou členské státy ponechat do roku 2010 určitá opatření pro ochranu domácího trhu, ovšem všechna tato opatření musí být v souladu s pravidly Světové obchodní organizace.

CEFTA (Central European Free Trade Agreement), tedy Středoevropská zóna volného obchodu, sdružuje jihovýchodoevropské země, které nejsou členy Evropské unie, ale o členství v EU usilují. Režim volného obchodu zahrnuje všechny průmyslové výrobky a 90 procent zemědělských výrobků. Pro zbylých 10 procent zemědělských výrobků mohou členské státy ponechat do roku 2010 určitá opatření pro ochranu domácího trhu, ovšem všechna tato opatření musí být v souladu s pravidly Světové obchodní organizace.

Vývoj Středoevropské zóny volného obchodu CEFTA

CEFTA (Central European Free Trade Agreement), tedy Středoevropská zóna volného obchodu, sdružuje jihovýchodoevropské země, které nejsou členy Evropské unie, ale o členství v EU usilují.

Původní CEFTA byla založena roku 1992 v polském městě Krakov, zakládajícími členy bylo Polsko, Maďarsko a tehdejší Československo. V roce 1996 přistoupilo do CEFTA Slovinsko, v roce 1997 Rumunsko, o rok později Bulharsko a v roce 2002 Chorvatsko. Zakládající členové CEFTA spolu se Slovinskem odstoupili od dohody o volném obchodu v okamžiku jejich vstupu do Evropské Unie, tedy v roce 2004. O dva roky později, 19. prosince 2006 v Bukurešti, byla premiéry Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Chorvatska, Moldavska, Srbska a představitelem UNMIKu pro teritorium Kosova podepsána modernizovaná Smlouva o volném obchodu v jihovýchodní Evropě, tzv. CEFTA 2006.

Smlouvu rovněž podepsali premiéři Bulharska a Rumunska, které ovšem vstupem do EU v roce 2007 z CEFTA vystoupily. Ratifikace této smlouvy národními parlamenty proběhla v průběhu roku 2007 a byla tím prakticky zahájena liberalizace obchodu v regionálním měřítku.

Kritéria pro členství

Původní kritéria pro členství v CEFTA:

  • člen Světové obchodní organizace (WTO)
  • asociační smlouva s EU obsahující ustanovení o budoucím úplném členství v EU
  • Sdružení volného obchodu se současnými členskými státy CEFTA

Současná kritéria pro členství v CEFTA 2006:

  • člen Světové obchodní organizace nebo závazek respektování všech jejích předpisů
  • jakákoli asociační smlouva s EU
  • Sdružení volného obchodu se současnými členskými státy CEFTA

Význam CEFTA 2006

Vytvoření jediné zóny volného obchodu v jihovýchodní Evropě pozitivně ovlivňuje obchodní výměnu v regionu. Nová CEFTA zahrnuje 32 dvoustranných dohod o volném obchodu mezi regiony jižní Evropy do jedné dohody a celkově vychází ze standardů Světové obchodní organizace (WTO). Tato smlouva znamená především odstranění vzájemných celních bariér mezi signatáři, což přispívá k jednoduššímu mechanizmu obchodování a rychlejšímu ekonomickému rozvoji členských států. Režim volného obchodu zahrnuje všechny průmyslové výrobky a 90 % zemědělských výrobků. Pro zbylých 10 % zemědělských výrobků mohou členské státy ponechat do r. 2010 určitá opatření pro ochranu domácího trhu, ovšem všechna tato opatření musí být v souladu s pravidly Světové obchodní organizace.

Všechny výrobky vyráběné na území regionu jsou označeny původem z CEFTA. To umožňuje bližší spolupráci firem z členských zemí ve využívání surovin a finálních produktů a zjednodušuje jejich vývoz na jiné trhy. Kromě toho smlouva o volném obchodu harmonizuje soudnictví v oblasti ochrany duševního vlastnictví, pravidla hospodářské soutěže a politiku dovozních omezení a kvót. Tato fakta přispívají rovněž k větší transparentnosti podnikání, a tím podporují růst přímých zahraničních investic v regionu.

CEFTA A Evropská unie

Ačkoliv Evropská Unie není účastníkem nové dohody o zóně volného obchodu, uvítala její vznik a poskytuje procesu liberalizace obchodu v jihovýchodní Evropě nepřetržitou politickou, technickou a finanční podporu. Evropská Unie je pro region jihovýchodní Evropy největším obchodním partnerem a nejvýznamnějším zdrojem přímých zahraničních investic. Postupné posilování vzájemného obchodního a hospodářského propojování mezi zeměmi jihovýchodní Evropy je důležitou součástí širší strategie EU s cílem posilovat růst a stabilitu v regionu. Zkušenosti z volného obchodu v této části Evropy usnadňují mechanizmy případného přístupu až plného členství v EU.

Rostoucí spolupráce zemí CEFTA s Evropskou Unií by mohla nejen pomoci při stabilizaci regionu, ale zejména přispět k nastavení obvyklých ekonomických a politických standardů. Neméně významné pro Evropu je rozšíření volného evropského trhu o tyto země a pozitivní ekonomické důsledky z uplatňování ekonomických svobod, na kterých myšlenky evropské integrace vznikaly. Z pohledu na politickou mapu Evropy vyplývá, že prosperita a stabilita oblasti, ze všech stran obklopené členskými státy, je pro EU nejen otázkou všeobecné solidarity, ale především racionálním zájmem. Tento fakt jasně vnímá i ČR, která spolupráci se západním Balkánem považuje za prioritu svého předsednictví v Radě EU.