Velvyslanectví České republiky v Záhřebu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Chorvatská vláda nařídila jednat o snížení platů ve státem kontrolovaných firmách

Vysoké státní zadlužení, snížení příjmové stránky rozpočtu, rozpočtový deficit, nedostatek likvidity, to jsou jen některé z důvodů, které nutí vládu škrtat výdaje. Poté, co v právě projednávané revizi rozpočtu sáhla na platy státních zaměstnanců, manažerů státních podniků a ústavních činitelů, přišli na řadu zaměstnanci státem kontrolovaných podniků, kterým mají být sníženy platy o 10 procent. Třetí revize rozpočtu přijde na začátku srpna a bude zaměřena na navýšení příjmové stránky rozpočtu.

Vysoké státní zadlužení, snížení příjmové stránky rozpočtu, rozpočtový deficit, nedostatek likvidity, to jsou jen některé z důvodů, které nutí vládu škrtat výdaje. Poté, co v právě projednávané revizi rozpočtu sáhla na platy státních zaměstnanců, manažerů státních podniků a ústavních činitelů, přišli na řadu zaměstnanci státem kontrolovaných podniků, kterým mají být sníženy platy o 10 procent. Třetí revize rozpočtu přijde na začátku srpna a bude zaměřena na navýšení příjmové stránky rozpočtu.

Chorvatská vláda na svém včerejším zasedání nařídila vedení státem kontrolovaných firem, aby okamžitě zahájila jednání s odbory o snížení platů o 10 %. Rozhovory o změnách kolektivních smluv by měly být v cca stovce dotčených společností dokončeny do 15. září 2009 s tím, že snížení platů by trvalo až do konce roku 2010. V tuto chvíli nelze přesně odhadnout, jakou toto opatření přinese úsporu, prozatímní odhady ale hovoří o 1 mld. HRK u dvacítky největších firem. Dle místopředsedy vlády Polančece je opatření důsledkem snížení ziskovosti a zhoršené likvidity v těchto firmách a zároveň logickým pokračováním trendu úspor. Mnohé z nich jsou totiž ve ztrátě a jsou dotovány ze státního rozpočtu. Rozhodnutí vlády přivítali zástupci Svazu zaměstnavatelů (HUP), kteří poukázali na příliš velkorysé nastavení kolektivních smluv z doby Račanovy vlády, které v době finanční krize absolutně neodpovídá realitě. Na druhou stranu ale věří, že vláda nenařídí vedení firem, aby byly jednostranně porušeny kolektivní smlouvy v případě nedohody s odbory, protože případné stávky by mohly způsobit větší ztráty, než bude ušetřená částka.

Média přinášejí každý den stále pesimističtější odhady deficitu státního rozpočtu 2009. Oproti vládou plánovanému deficitu ve výši 11 mld. HRK se většina ekonomů v tuto chvíli shoduje na částce 14 mld. HRK, někteří bankéři již ale operují s katastrofickou částkou 17 mld. HRK. Guvernér Rohatinski upozorňuje, že v případě 14 miliardového schodku bude vláda potřebovat do konce roku sehnat celkem 42 mld. HRK, protože 28 mld. HRK bude muset použít na proplacení splatných obligací. To není nic příjemného, když zahraniční zadlužení ve výši 40 mld. Eur představuje již v tuto chvíli 83 % HDP. Vláda na situaci reaguje druhou revizí rozpočtu, která je dnes projednávána v Saboru a která by měla přinést snížení výdajové stránky o 780 mil. HRK, m.j. snížením platů státních zaměstnanců o 5 %, privilegovaných penzí poslanců o 10 % a osekáním výhod manažerům státních podniků. Budou rovněž přerozděleny výdaje ve výši 2,2 mld. HRK. Za předpokladu, že by inflace zůstala na úrovni 2,7 % a propad HDP by nebyl vyšší než 4,5 %, zajistila by tato drobná revize úroveň příjmové strany rozpočtu ve výši 109 mld. HRK a výdajů 120 mld. HRK, tedy deficit 11 mld. HRK (3,3 % HDP). Již nyní je jasné, že tyto předpoklady jsou nereálné a vláda tedy připravuje další, letos již třetí „rebalans“ rozpočtu na začátek srpna. Předsedkyně vlády je si vědoma toho, že nechce-li se ocitnout v situaci, kdy dostane škrty nařízeny od Mezinárodního měnového fondu, musí je udělat sama a co nejdříve. Doba dovolených je na nepopulární kroky ideální. Podzim bude ale v Chorvatsku velmi horký.