Velvyslanectví České republiky v Záhřebu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Chorvatskému textilnímu průmyslu se otevírá trh EU

Dle nejnovějších informací z Bruselu by již nic nemělo stát v cestě připojení Chorvatska do panevropského systému diagonální kumulace původu, což umožní po dlouhých deseti letech snažení textilnímu, kožedělnému a obuvnímu průmyslu bezcelní vývoz do zemí EU 27, Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Makedonie, Srbska a Turecka. Chorvatsko je tak poslední zemí regionu, která se k systému připojila.

Změnou Protokolu 4 Stabilizační a asociační dohody EU a Chorvatska, týkajícího se definice pojmu „původní produkty“ by měla dát EU v nejbližších dnech „zelenou“ začlenění Chorvatska do systému, který především vývozcům textilu umožní bezcelní přístup na trhy 33 evropských zemí. Po dokončení formálních kroků by nejpozději ve druhém čtvrtletí 2011 mělo Chorvatsko vstoupit do systému diagonální kumulace původu, což v praxi znamená, že např. výrobky chorvatského textilního průmyslu nebudou při vývozu do EU zatíženy 14% clem. Díky zlikvidování primární textilní výroby v minulých desetiletích byli totiž chorvatští „textiláci“ nuceni pro svoji výrobu zajišťovat 90 % surovin z dovozu. Kumulace původu jim umožní pro výrobu svých produktů použít suroviny ze všech zemí EU a regionu a přitom je prodávat s národním certifikátem původu. 

Představitelé chorvatského textilního průmyslu se již od okamžiku podpisu Stabilizační a asociační dohody (SAD) v roce 2001 a následného zveřejnění prováděcího předpisu k Protokolu 4 v roce 2002 cítili tehdejší Račanovou vládou obětováni, protože senzibilita jejich sektoru, který v té době zaměstnával 50 000 pracovníků, nebyla nikterak zohledněna. Je pravdou, že dnes je v textilním průmyslu zaměstnána méně než polovina tehdejšího počtu pracovníků (21 500), k pádu odvětví ale přispěly i jiné faktory.

Textiláci jsou dodnes přesvědčeni, že při vyjednávání podmínek SAD byli obětováni výměnou za vyšší cukernou kvótu pro vývoz do EU. Přitom vývoz cukru v roce 2003 dosáhl hodnoty pouhých 865 mil.HRK, zatímco vývoz textilu v témže roce 3,98 mld.HRK. Clem ve výši 14 % přišel chorvatský průmysl o klienty z EU a během sedmi let se hodnota vývozu snížila téměř o polovinu.

Přes pozitivní zprávu o zlepšení přístupu na evropské trhy zůstává i nadále na straně textiláků určitá hořkost. Daňové i nedaňové závazky i nadále velmi ovlivňují cenu konečného výrobku (cca z 30 %), trhy jako Rusko a USA zůstávají i nadále zatíženy vysokým clem. Nejvíce ale chorvatské vývozce mrzí, že Makedonie dokázala vstoupit do systému diagonální kumulace původu již v roce 2007, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Albánie a Černá Hora v roce 2009, zatímco Chorvatsko propáslo od roku 2001 několik příležitostí, jak se k systému připojit.

Zástupci ministerstva hospodářství na to argumentují tím, že podmínky, za kterých  byl vstup do systému Chorvatsku ze strany EU v minulosti nabízen, nebyly přijatelné. Jedno je ale jisté – vstup do systému je dobrou zprávou nejen pro textilní průmysl, ale i pro průmysl kožedělný, obuvnický a další sektory, které jsou na tyto obory navázány (metalurgie, logistika, obchod). Ukáže až čas, jestli se chorvatská textilní výroba dokáže po temném období, způsobeném ztrátou trhu bývalé Jugoslávie, částečnou ztrátou evropských trhů a především přílivem asijské konkurence, ještě někdy postavit na nohy.