česky  hrvatski 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Chorvatsko investuje do obnovy a výstavby železničních koridorů

(Archivní článek, platnost skončena 31.03.2016.)

Mezi největší investiční projekty příštího desetiletí v Chorvatsku patří bezesporu výstavba a modernizace železniční trasy na koridoru V. B (Rijeka-Karlovac-Zagreb-Koprivnica-hranice s Maďarskem). Cílem je, aby po celé trase vznikla kvalitní dvoukolejná železnice, která umožní rychlost 160 (200) kilometrů za hodinu.

Jelikož ale tato nová stavba nespatří světlo světa dříve než v roce 2020, vypsaly Hrvatske željeznice tendry na modernizaci stávající tratě, která v některých úsecích dnes nesplňuje evropské standardy. Cílem je, aby se v mezidobí podařilo dvojnásobně zrychlit dopravu mezi přístavem Rijeka a maďarskou hranicí. Do tendru na úsek Križevci – Koprivnice mají v úmyslu se zapojit i české firmy.

Chorvatská vláda si uvědomuje, že svoji pozornost na poli dopravních investic musí přenést ze silnic na železnice. Proto ve svém nedávno zveřejněném seznamu investičních priorit v oboru dopravy vyzdvihla (vedle výstavby mostu na poloostrov Pelješac a nového letiště Zagreb) na prvním místě výstavbu a modernizaci železniční trati na koridoru V. B Rijeka – Karlovac – Zagreb – Koprivnica – hranice s Maďarskem.

Výstavba bude probíhat ve čtyřech sektorech:

  • Sektor I : v úseku hranice s MR (Botovo) – Zagreb (Dugo Selo) bude vystavěna druhá kolej
  • Sektor II: kolem Zagrebu bude vystavěn nový dvoukolejný obchvat
  • Sektor III: v úseku Zagreb (Hrvatski Ledkovač) – Rijeka (Krasica) bude vystavěn nový dvoukolejný koridor
  • Sektor IV: v uzlu Rijeka budou vybudována nová napojení a nová trasa na ostrov Krk.

Pro celý koridor z Maďarska přes Koprivnici, Zagreb a Rijeku  až do Slovinska je v současnosti připravována technická dokumentace a připravují se investiční programy a projekty, které budou financovány z fondů EU. Celková hodnota projektu je odhadována na 3,65 mld. €, doba dokončení 2020.

Jelikož zahájení výstavby nového koridoru je otázkou ještě mnoha let a stávající trasa je v tak špatném stavu, že v mnoha místech neumožňuje rychlost vyšší než 50 km/h, rozhodly se Hrvatske željeznice (HŽ) modernizovat dva nejhorší úseky Lokve – Drivenik a Križevci – Koprivnice. Modernizace by měla zajistit takové zlepšení parametrů tratě, aby byla v horských úsecích umožněna rychlost 100 km/h a v nížinných úsecích dokonce až 140 km/h. Investice v hodnotě 370 mil.HRK (51,3 mil. €) by měla zajistit důstojné fungování tratě až do doby, než bude dokončen výše zmíněný úsek koridoru V. B, tedy nejméně po dobu sedmi let, protože samotná modernizace bude trvat přibližně dva a půl roku.

Modernizace nížinného úseku Križevci – Koprivnice bude velmi náročná, jelikož je třeba trasu narovnat a upravit tak, aby v budoucnu mohla být rozšířena o další kolej. Výběrové řízení na kompletní modernizaci (mj. zahrnuje obnovu  sedmi železničních a silničních mostů a pěti lávek pro pěší) právě probíhá s tím, že uzávěrka pro předání nabídek je 7. 12. 2010 (viz www.hznet.hr/javnanabava).  Hodnota této zakázky je odhadována na 240 mil. HRK (33,3 mil. €) s tím, že ručení za bankovní úvěr poskytne chorvatská vláda.

Zakázku na modernizaci horského úseku Lokve – Drivenik vyhrála s nabídkou 124 mil. HRK (17,2 mil. €) rakouská firma Swietelsky, rovněž v tomto případě poskytla záruky chorvatská vláda. Spolupracovat bude s dceřinými firmami HŽ Pružne građevine a Posit. Tento úsek trati byl naposledy renovován před 90 lety, přitom evropské standardy předepisují obnovu železničních svršků po 25 letech. Na 16 kilometrech nejnáročnější trati se však ani po renovaci nepodaří navýšit maximální povolenou rychlost na více než 75 km/h.   

Lze předpokládat, že na modernizaci a výstavbu železničních koridorů se – na rozdíl od jiných investičních projektů – najde financování jak ze státních, tak z evropských zdrojů. Dopravně-investiční záměry vlády se přesouvají zcela jednoznačně z projektů silničních  na projekty železniční. Je to dáno jednak tím, že chorvatská dálniční síť je již z velké části vybudována, jednak tím, že železniční doprava by mohla hrát klíčovou roli v oživování historické role chorvatských přístavů a v neposlední řadě i při snižování energetické závislosti Chorvatska dané omezeným počtem transportních cest. České firmy jsou v tomto ohledu velmi aktivní a pozorně sledují vypisované tendry. Spolupráce s místní stavební firmou je pro zahraniční zájemce jednou ze základních podmínek úspěchu, což dokazuje případ Swietelsky.