Chorvatské bankovnictví prožívá v současnosti dobu slučování menších subjektů do silných bankovních domů. Šestnáct z celkem třiceti tří chorvatských bank je součástí zahraničních bankovních skupin a je zde soustředěno devadesát procent bankovních aktiv. Mezi tři největší banky patří Zagrebacka banka z italské skupiny UniCredito, Privredna banka patřící italské Banco Intesa a Splitská banka, jejímž vlastníkem je francouzská skupina Société Générale.

Pro chorvatské zemědělce jsou české traktory Zetor velmi oblíbenou značkou. "Tento trh je pro nás tradiční, protože podíl zemědělství je v chorvatské ekonomice vysoký a místní farmáři potřebují kvalitní a spolehlivé stroje s dlouhou životností. Tedy přesně takové, jaké Zetor nabízí. A pro jistotu včasného a řádného zaplacení používáme dokumentární akreditivy," říká David Pipal, ředitel exportu společnosti Zetor Trade.

"Tento přístup nám rovněž umožňuje nabídnout našim zákazníkům odložení platby. Abychom si udrželi dobrou likviditu, využíváme následného odkupu pohledávek formou forfaitingu," dodává David Pipal.

A právě exportní dokumentární akreditivy otevírané ve prospěch českých vývozců jsou ze zkušeností Komerční banky nejčastěji využívaným platebním a zajišťovacím instrumentem v Chorvatsku. Důvodem je již zmíněná jistota zaplacení za dodávku zboží či služeb při splnění akreditivních podmínek. Zároveň je důležité vědomí, že obchod lze realizovat bez obav, a že kupující nepřevezme objednané zboží.

Drahé úvěry spolu s nedostatkem kapitálu jsou stále větším problémem řady chorvatských subjektů, což se projevuje zhoršující se platební morálkou. Rovněž řízení likvidity není zanedbatelné. Tuto situaci může chorvatský kupující po dohodě s prodávajícím vyřešit získáním dodavatelského úvěru formou odloženého placení. Prodávající, který zákazníkovi poskytl odklad platby, obdrží peněžní prostředky okamžitě po dodávce odprodáním své pohledávky bance.

U dobře fungujících obchodních vztahů pak partneři mohou přecházet na platby dokumentárními inkasy, ty se však v Chorvatsku využívají velmi zřídka. Také bankovní záruky, kterými může banka zajistit téměř jakékoliv závazky, nejsou tak časté jako v jiných zemích.

Bankovnictví v Chorvatsku...

prošlo po krizi v roce 1998 hlubokou konsolidací, při které došlo k zániku poloviny bank. Při následné privatizaci, která je již dnes z 90 procent realizovaná, proběhla další velká vlna sanace bank. Ta stála daňové poplatníky v průběhu tří let částku vyšší, než je třetina ročního hrubého domácího produktu. Jen vyčištění špatných úvěrů si vyžádalo částku čtyř miliard USD.

Po této zkušenosti místní vláda vsadila hlavně na zahraniční kapitál. Trendem v chorvatském bankovnictví je slučování jednotlivých bankovních domů do silnějších subjektů. To potvrzuje i skutečnost, že šestnáct chorvatských bank z celkového počtu 33 je součástí zahraničních bankovních skupin, přičemž 90 % procent bankovních aktiv je soustředěno právě u nich.

Ostatní aktiva ve stejném poměru připadají na patnáct bank vlastněných domácím kapitálem a dvě státní instituce. O zbývající, dosud neprodané finanční domy je mezi zahraničními investory značný zájem. Předpokládají rychlou návratnost investic zejména po vstupu země do Evropské unie plánovaném na rok 2010.

Mezi tři největší banky...

patří Zagrebacka banka z italské skupiny UniCredito, která vlastní v zemi 129 poboček, Privredna banka patřící italské Banco Intesa se 161 pobočkami a Splitská banka, jejímž vlastníkem je francouzská skupina Société Générale, která poskytuje služby ve svých 114 pobočkách v sedmi největších městech. Většina významných podniků má zřízeny účty právě u těchto tří bankovních domů, které jsou zároveň nejlépe hodnoceny zahraničními agenturami.

Chorvatské banky značně investují do technologického rozvoje, aby mohly svým klientům nabídnout větší počet finančních produktů a kvalitnější služby. Nabídka se týká širokého spektra služeb od internetového bankovnictví a klasických úvěrů až po platební a zajišťovací nástroje v oblasti financování obchodu, devizových operací a úrokového zajištění. Všechny tyto služby jsou především u bank se zahraniční účastí poskytovány na mezinárodní úrovni.

Země má otevřené tržní hospodářství, největší část obchodu probíhá se státy Evropské unie. Co se týká transakcí v cizí měně, v současné době podle chorvatské centrální banky je jich již většina prováděna v eurech.

Jako velké silné lákadlo pro mnohé investory působí i současný růstový potenciál, který s sebou přináší i sílící rostoucí domácí poptávku důležitou pro stabilní vývoj ekonomiky. Díky své geografické poloze je Chorvatsko též tradičním vývozcem služeb, a to v oblasti cestovního ruchu.

Převzato z časopisu Exportér, vydává  ECONOMIA a. s. Autor článku: Jana Švábenská. Autorka je ředitelkou divize Financování obchodu a exportu Komerční banky