Velvyslanectví České republiky v Záhřebu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Chorvatsko nabízí příležitosti v oblasti dopravy i v ekologii

Nehledě na řadu přetrvávajících problémů se podnikatelské prostředí v Chorvatsku zlepšuje. Chorvatsko investuje velké částky do vzdělávání obyvatel a také do rozvoje infrastruktury. Nedávno byl například schválen Národní program železniční infrastruktury na léta 2008-2012. Perspektivním oborem je v současnosti výstavba čističek odpadních vod.

Nehledě na řadu přetrvávajících problémů se podnikatelské prostředí v Chorvatsku zlepšuje. Chorvatsko investuje velké částky do vzdělání obyvatel a také do rozvoje infrastruktury. Nedávno byl například schválen Národní program železniční infrastruktury na léta 2008-2012. Perspektivním oborem je v současnosti výstavba čističek odpadních vod.

Chorvatsko není se svými 4,5 milionu obyvatel velkým trhem. Má ale všechny předpoklady stát se díky poloze branou pro podnikání na Balkánu. Zní to možná nadneseně, avšak právě v této zemi mohou naši exportéři a investoři zúročit několik pozitiv. Jedním z nich je naše image.

"České zboží má v Chorvatsku velmi dobrou pověst, zvláště strojírenské výrobky jsou známy solidním provedením. Chorvaté si váží toho, že jsme jako první objevili jejich pobřeží pro turistiku. Tamní statistiky jasně dokazují, že český turista nejen že stráví v průměru na chorvatském pobřeží více dnů než Ital či Němec, ale také utratí za služby srovnatelné peníze. Chorvaté znají dobře české sklo, pivo, naši filmovou školu, dobré jméno zde má česká menšina," dělí se o zkušenost Tomáš Kuchta, vedoucí obchodně-ekonomického úseku zastupitelského úřadu ČR v Záhřebu.

Chorvatsko velmi pokročilo ve strukturálních reformách a přiblížilo podnikatelské prostředí evropskému standardu. Některé problémy se mohou projevit na lokální úrovni, kdy někteří představitelé místních úřadů mohou mít tendenci volně vykládat existující zákony a předpisy.

"Chorvatský parlament (Sabor) schvaluje v souvislosti s negociačním procesem zákony bouřlivým tempem tak, aby byly nejpozději v roce 2009 v souladu s acquis communautaire. Problémem je však jejich implementace. Vzhledem k tomu, že neexistuje jednotný výklad mnohých zákonných ustanovení, zvláště na úrovni lokálních institucí vzniká někdy zmatek. Snaha některých ministerstev vysvětlovat je dalšími normami se však mnohdy míjí účinkem," upozorňuje Tomáš Kuchta s tím, že chorvatští úředníci, soudci a policisté budou potřebovat nějaký čas, než se s nově zavedenými změnami "popasují".

O měnících se podnikatelských podmínkách svědčí i skutečnost, že postup zakládání obchodních společností je zde ve srovnání s minulostí zjednodušen a urychlen. Administrativní postup spojený s otevřením nového právního subjektu, tedy registrace u obchodního soudu, na statistickém a finančním úřadu, trvá v Chorvatsku průměrně 30 dnů. Detailně je popsán na informačním serveru HITRO, který je provozován i v anglickém jazyce (www.hitro.hr). HITRO je služba chorvatské vlády pro zrychlenou komunikaci občanů a podnikatelských subjektů se státní správou.

Chorvatsko investuje...

značné částky do vzdělání obyvatel a také do rozvoje infrastruktury. Parlament například nedávno schválil Národní program železniční infrastruktury na léta 2008-2012, což je základní dokument stanovující priority rozvoje, výstavby, modernizace, obnovy a udržení funkčnosti železničního systému. "Cílem je zvýšit konkurenceschopnost chorvatské železnice, aby byla schopna na svá bedra převzít 20procentní podíl silniční přepravy zboží a osob. U osobní dopravy je důraz kladen na příměstskou dopravu, ale i na dálkové trasy. Přestože Chorvatsko nepatří mezi země, kde by železniční doprava byla ve zvláštní oblibě u obyvatelstva, zvýšil se objem přepravených osob v letech 2001 - 2006 o 25,1 procenta. Na léta 2008 až 2011 se předpokládá roční nárůst počtu cestujících o 3,37 procenta," uvádí Tomáš Kuchta.

Podle něho se české firmy již chystají zapojit do připravovaných projektů, zejména pokud jde o výstavbu tunelů na koridoru Rijeka - Zagreb - maďarská hranice, nebo na projektech rozvoje příměstské dopravy. "Prostor by se ale našel i v projektech na obnovu a údržbu vozového parku," poukazuje na příležitost Tomáš Kuchta.

Pokud jde o export, možnosti se nabízejí v řadě oborů. Chorvatsko je otevřenou ekonomikou, z velké části závislou na dovozu zboží, surovin i energií. Zpracovatelský průmysl vyvolává značnou poptávku po vstupech, které jsou dostupné i v Česku.

"Poptávka je po sklu v nejrůznějších formách, metalurgických produktech, jako jsou trubky, profily, betonářská ocel, ale i po strojích a výrobních zařízeních, po dřevu a papíru. V poslední době zaznamenávají úspěch i čeští výrobci nábytku, jízdních kol a samozřejmě automobilka Škoda," naznačuje příležitosti Tomáš Kuchta.

Perspektivním oborem je zejména výstavba čističek odpadních vod. "Oblast čištění odpadních vod v Chorvatsku považuji za výbornou příležitost pro české projekční kanceláře, stavební firmy a dodavatele technologií. Mohli by uplatnit čerstvé zkušenosti z procesu přizpůsobování standardům EU," říká Tomáš Kuchta.

Kromě financování ze Světové banky, jakým je Projekt Jadran, jsou totiž v Chorvatsku připravovány projekty financování výstavby čističek odpadních vod z evropských fondů ISPA (Karlovac) a IPA. Zastupitelský úřad problematiku výstavby čističek dlouhodobě sleduje a informuje o ní a pomáhá rozvíjet spolupráci i na institucionální úrovni. Příkladem bylo setkání představitelů Jihomoravského kraje a firem v Zadaru v dubnu 2007, návštěva delegace chorvatských institucí v Praze a Brně v listopadu 2007 i účast českých odborníků a firem na vodohospodářské konferenci v Šibeniku v říjnu 2008.

Investice do železnic 2008–2012

  • celkový objem: 18,06 mld. HRK
  • modernizace vozového parku: 7,71 mld. HRK
  • výstavba koridorů: 4,93 mld. HRK
  • opravy a údržby: 5,42 mld. HRK

Projekt Jadran

V souvislosti s přípravou na vstup do EU Chorvatsko intenzivně pokračuje v realizaci Projektu Jadran - velkého infrastrukturálního projektu zahrnujícího výstavbu čističek odpadních vod, podmořských výpustí a kanalizačních soustav ve více než desítce měst na pobřeží Jadranu.

V rámci první fáze projektu, která byla dokončena v první polovině letošního roku, bylo proinvestováno do infrastrukturálních staveb 62 milionů eur.

Vybudováno bylo 120 kilometrů kanalizace, 20 čerpacích stanic, dvě podmořské výpustě a sedm čističek odpadních vod ve městech Makarska, Zadar, Opatija, Biograd, Omiš, Opuzen a Novigrad. Světová banka profinancovala zhruba polovinu částky. Druhá fáze projektu, která by se měla realizovat v letech 2009-2012, počítá s částkou 120 milionů, z čehož polovinu by měla financovat opět Světová banka. Předpokládá se výstavba kanalizace, výpustí a čističek v dalších 30 městech (s cca 300 000 obyvatel) na pobřeží.

Po roce 2012 by se měla rozběhnout třetí fáze projektu v hodnotě 80 milionů eur. Celková hodnota Jadranského projektu dosáhne až 280 milionů eur, což z něj činí po výstavbě dálnic a plynovodů jeden z největších infrastrukturních projektů v Chorvatsku.

Zdroje pro byznys