Velvyslanectví České republiky v Záhřebu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Chorvatsko: Potíže s likviditou státních firem ohrožují celou ekonomiku

Podle nejnovějších údajů Chorvatského svazu zaměstnavatelů začal objem nesplacených faktur ze strany státních firem nabývat hrozivých rozměrů a je nejzávažnější příčinou rozpoutání vlny druhotné platební neschopnosti, která může mít pro chorvatskou ekonomiku nedozírné následky. Největší státní podniky dlužily ke konci března svým obchodním partnerům 7,5 mld. HRK. Analytici odhadují, že každým dnem narůstá dluh firem o 23. mil. HRK

Podle nejnovějších údajů Chorvatského svazu zaměstnavatelů začal objem nesplacených faktur ze strany státních firem nabývat hrozivých rozměrů a je nejzávažnější příčinou rozpoutání vlny druhotné platební neschopnosti, která může mít pro chorvatskou ekonomiku nedozírné následky. Největší státní podniky dlužily ke konci března svým obchodním partnerům 7,5 mld. HRK. Analytici odhadují, že každým dnem narůstá dluh firem o 23 mil. HRK.

Přestože nikdo nezná přesná celková čísla, začíná být jasné, že spirála druhotné platební neschopnosti se začíná roztáčet právě díky neschopnosti velkých státních a polostátních firem dostát svým závazkům vůči svým obchodním partnerům. Nejvíce se problém nelikvidity projevuje ve stavebnictví. Firmy jako Chorvatské železnice, elektrárenský gigant HEP, Chorvatské dálnice a Chorvatské silnice již dluží svým dodavatelům přes 7,5 mld. HRK a stále prodlužují lhůty splatnosti. Například záhřebská energetická firma Dalekovod d.d., která zaměstnává 2200 lidí, tvrdí, že nejhorší platební morálku mají státní firmy, které v průměru platí až za 182 dnů. Přestože si nikdo netroufne jmenovat konkrétní jména, hovoří se o tom, že dlužníci často podmiňují rychlejší splacení faktury snížením ceny až o 15 %. Tento způsob vydírání by mohl velmi rychle vést k růstu inflace, protože do budoucna by si dodavatelé oněch 15 % automaticky připočítávali k ceně. Rovněž se vytváří podhoubí pro korupci – za úplatu budete vyřízeni přednostně. Zkušenosti s obrovskou nelikviditou hospodářského sektoru má Chorvatsko z konce devadesátých let, kdy objem nesplacených faktur dosáhl částky 26,6 mld. HRK. Pragmatické odhady, zahrnující státní i soukromou sféru včetně živnostníků, hovoří o stavu nelikvidity na konci března ve výši 19,9 mld. HRK (2,73 mld.€).

Dvě nejsilnější opoziční strany SDP a HNS navrhují problém špatné platební morálky řešit zvláštním zákonem, který by specielně státním podnikům ukládal povinnost platby do 60 dnů. Dále navrhují založení dozorové instituce a finančních soudů, které by řešily případy ve zrychleném řízení. Vládní HDZ tyto návrhy odmítá s tím, že povinnost platby vyplývá ze smlouvy a její vymahatelnost je zajištěna existujícími zákony. Na řešení obchodních sporů jsou obchodní soudy, není tedy třeba dalších institucí. Zajištění platební morálky státních firem je jedním z bodů antirecesního programu. Ministr hospodářství Polančec slíbil učinit vše pro to, aby tyto podniky platili alespoň do 75 dnů. Na to bude třeba dojednat půjčku Chorvatské banky pro obnovu a rozvoj u Světové banky a možná vydat další euroobligace. Mimo jiné i z toho důvodu, že dalším z antirecesních bodů je zajištění 360 mil. HRK malým a středním podnikům, jako pomoc pro překonání krize. Tato Polančecova vyjádření podpory na nedávném sjezdu průmyslníků v Šibeniku jsou v souladu s přáním MMF, který v dopise adresovaném ministru financí Šukerovi a guvernérovi HNB Rohatinskému, doporučuje „přijetí rychlých a koordinovaných opatření, která by pomohla chorvatskému hospodářství přežít první vlnu globální krize."

Přestože špatná platební morálka byla ve zdejších končinách součástí podnikatelského koloritu odnepaměti a nejvíce se projevovala v Dubrovačko–neretvanské župě (tedy logicky v nejjižnějším cípu Chorvatska), současná nekázeň státních firem je opravdu vážným fenoménem. Lze pochopit, že vláda a centrální banky mají strach, že dalším pumpováním peněz do ekonomiky zdevalvují kunu a podnítí inflaci. Hrozba krachu mnoha firem je ale také velmi nepříjemným fenoménem. Objevují se proto hlasy volající po výměnách ve vedení státních podniků a jejich rychlé privatizaci. Rovněž dalšímu zadlužování státu ve formě euroobligací se mnozí analytici nebrání. Na základě množících se případů neplacení českým dodavatelům ze strany chorvatských (i státních) firem, doporučujeme při dojednávání dodacích podmínek maximální obezřetnost.