Velvyslanectví České republiky v Záhřebu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Chorvatsko předá EK plány na restrukturalizaci loděnic

Chorvatsko v tomto týdnu předloží Evropské komisi plány na restrukturalizaci šesti ztrátových loděnic. Jedná se o jednu z podmínek pro otevření kapitoly Hospodářská soutěž, tedy jedné z nejsložitějších kapitol, jejíž uzavírání bude pravděpodobně vrcholit v době CZ PRES.

Chorvatsko v tomto týdnu předloží Evropské komisi plány na restrukturalizaci šesti ztrátových loděnic. Jedná se o jednu z podmínek pro otevření kapitoly Hospodářská soutěž, tedy jedné z nejsložitějších kapitol, jejíž uzavírání bude pravděpodobně vrcholit v době CZ PRES. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by si chorvatská vláda uvědomovala závažnost kroků, které se od ní v této kapitole očekávají. Předběžné výroky o tom, že restrukturalizace je připravena tak, aby nepřišel nikdo o pracovní místo, dávají tušit, že negociace budou dlouhé a složité.

Dle vyjádření místopředsedy vlády pro ekonomiku Damira Polančece by tento týden mělo Chotvatsko předat Evropské komisi šest individuálních plánů na restrukturalizaci loděnic. S jejich obsahem stručně seznámil zmocněnce EK pro hospodářskou soutěž Neelie Kroise v průběhu jednání, které se uskutečnilo v Záhřebu minulý týden ve čtvrtek. Předložení plánů bude představovat pouhý začátek diskuse s Evropskou komisí, která je obecně velmi citlivá na jakoukoli formu státní intervence, pokud jde o sanaci ztrátových podniků. EK vždy preferuje vstup privátního kapitálu, který považuje za nejlepší formu restrukturalizace. Dle Polančece se připravuje privatizace 3-4 loděnic, k jejíž realizaci by mohlo dojít nejpozději v prvním kvartálu příštího roku. Vláda i nadále trvá na svém slibu, že restrukturalizací nepřijde o práci ani jeden zaměstnanec. V rámci vstupních rozhovorů musí Chorvatsko předat EK do konce června všechny podklady pro posouzení splnění benchmarks pro otevření zbývajících kapitol, mezi nimiž je i Hospodářská soutěž. Jedním z benchmarks je právě vypracování plánů restrukturalizace loděnic takovým způsobem, aby tyto byly dále schopny fungovat na tržních principech.

Komentář ZÚ: Výroba lodí je v Chorvatsku považována za součást národní identity a veškeré diskuse o možném omezení výroby z důvodu ekonomické nerentabilnosti jsou politicky velmi citlivé. Chorvatsko je po Německu, Itálii a Polsku čtvrtým největším výrobcem lodí v Evropě s podílem 9,27% na celkové evropské produkci. Celkově bylo v tomto odvětví v roce 2006 zaměstnáno 16 000 pracovníků (v navazujících odvětvích až 40 000), v témže roce představovaly celkové tržby chorvatských loděnic 2 mld. USD. V souhrnu od roku 1995 již loděnice stály stát 15 mld. USD. V letech 2006-2007 zaplatil stát loděnici "Brodosplit" 370 mil USD, "3.maj" Rijeka dostala 152 mil USD, " Brodotrogir" 141 mil USD, "Kraljevica" 54 mil.USD a Uljanik nic (nulu). Odhadované náklady na kompletní sanaci stávajících loděnic do takového stavu, aby byly schopny konkurovat firmám z Dálného Východu činí 2,17 mld. USD, což je více než roční tržby celého odvětví. Ze šesti největších loděnic mají největší naději na přežití Brodosplit (3090 zaměstnanců), 3.maj Rijeka (2353 zaměstnanců) a Uljanik (2025 zaměstnanců). Největší potíže naopak vykazuje Brodotrogir (1269 zaměstnanců), zatímco Kraljevica (569 zaměstnanců) bude schopna svoje problémy vyřešit pouze zavedením kompletně nového výrobního programu (původně byla orientována převážně na vojenská plavidla). Vláda se již ve Stabilizační a asociační dohodě zavázala postupně snižovat subvence až do roku 2015, kdy by se loďařství mělo úplně postavit na vlastní nohy. Nejvíce se spekuluje o uzavření Brodotrogiru, jehož pozemky se nacházejí v turisticky atraktivní lokalitě u města Trogir v srdci Dalmácie. Rozdíl mezi hodnotou pozemků a na nich vykonávaným ztrátovým provozem loděnice je ze všech chorvatských loděnic nejmarkantnější. Aby vláda mohla dostát svému slibu o zachování pracovních míst, musela by v tomto případě nabídnout jeho vysoce kvalifikovaným zaměstnancům práci v nedalekém Brodosplitu.