Velvyslanectví České republiky v Záhřebu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Chorvatsko redukuje plány na výstavbu silniční a dálniční sítě

Chorvatská vláda dne 3. 12. 2009 schválila Program výstavby a údržby veřejných cest na léta 2009 až 2012, který sice není tak dramaticky úsporný, jak se ještě před několika týdny očekávalo, vyplývá z něj ale jasně, že doba prudkého rozvoje chorvatské silniční a dálniční sítě pro nejbližší léta skončila.

Celkem se bude v příštích třech letech investovat na novou výstavbu veřejných cest pouhých 7,7 mld. HRK, což je stejná částka, jaká byla proinvestována jen v tomto roce, a zároveň je to třikrát méně, než částka, proinvestovaná v letech 2004 až 2008. Nejvíce na drastické škrty doplatí HAC (Chorvatské dálnice), které by do roku 2012 měly podle Programu dokončit pouhých 20 km již rozestavěných úseků (Jakuševec–Velika Gorica u Záhřebu a Ravče–Vrgorec ve směru na Dubrovník). Všechny ostatní úseky by tedy měly být dokončeny až po roce 2012. Pro zahraniční stavební firmy bude prostor v tomto oboru v příštích několika letech  zanedbatelný.

HAC bude mít v příštích třech letech opravdu redukční dietu, na nové stavby má vyčleněných pouze 2,3 mld. HRK, přičemž jen letos prostavěl 3,5 mld. HRK a otevřel nové dálniční úseky v délce 60 km. Vedení HAC již má podepsány smlouvy s dodavateli na další úseky dálnic v hodnotě 7 mld. HRK, od nichž bude nyní muset odstoupit. Původně totiž bylo počítáno s tím, že tyto úseky budou financovány Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj, tyto banky ale nesouhlasily se způsobem výběru dodavatelů.

Dle ministra dopravy Kalmety se v případě, že evropské banky nakonec dají souhlas s financováním, navýší plán výstavby o jednu mld. HRK. HAC se má podle Programu do roku 2012 zadlužit ve výši 18,4 mld. HRK s tím, že ručitelem bude stát. Z této částky připadne 12,5 mld. HRK na splacení starých úvěrů. HAC není vůbec v jednoduché situaci. Např. příští rok bude mít předpokládaný příjem 2,6 mld. HRK, ale půjčit si bude muset 4,2 mld. HRK (- 3,3 mld. HRK na splacení starých úvěrů a 0,9 mld. HRK na pokrytí deficitu).

Pokud jde o HC (Chorvatské silnice), zde se neočekává drastické snižování investic, v období 2009–2012 mohou do nové výstavby investovat 4,6 mld. HRK. V plánu tak zůstává dostavba objezdů Velike Gorice a Osijeku a rychlocest Sv. Kuzam–Križišće, Plano–Split a Stobreč–Dugi Rat–Omiš.

Společnost Autocesta Rijeka–Zagreb dokončí dva sjezdy, které je potřeba dostavět poté, co byla dokončena dálnice Rijeka–Zagreb v plném profilu. Společnost Bina Istra, by dle plánu měla dokončit do roku 2012 výstavbu tzv. Istarského ypsilonu.

Most na poloostrov Pelješac by měl být hotov v roce 2015, v příštích třech letech se na něm bude ale pracovat minimálně. Pro období 2009–2012 je na stavbu vyčleněno pouhých 443 mil. HRK, přičemž celková výše investice by měla dosáhnout částky 1,9 mld. HRK. do této částky ale nejsou zahrnuty přístupové cesty, s jejichž výstavbou ani Program prozatím nepočítá.

Celkově tedy Program na léta 2009–2012 počítá s částkou 27,3 mld. HRK, z toho na nové stavby 14,7 mld. HRK (polovina této částky ale již byla prostavěna letos) a na údržbu 12,6 mld. HRK.

Na nové investice už HACu nikdo nepůjčí, což je důsledek politiky velkorysého investování v uplynulých 5 letech a především přeplácení prací, což je předmětem vyšetřování orgánů činných v trestním řízení. Fakt, že pěti členům nejvyššího vedení, zatčeným před dvěma týdny, byla prodloužena vazba o další dva měsíce napovídá, že vznesená podezření budou mít nějaký reálný základ.

Vzhledem k tomu, že obrovské kapacity domácích firem, které vznikly stavebním boomem v oboru výstavby silnic v posledních letech, několikanásobně převyšují očekávanou poptávku pro několik příštích let, jeví se šance zahraničních stavebních firem pro nejbližší dobu v Chorvatsku v oboru silniční výstavby jako velmi malé. Zahraniční firmy tak budou mít naději spíše v oboru železniční infrastruktury, kde domácí firmy nedisponují dostatečnými referencemi.