Velvyslanectví České republiky v Záhřebu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Chorvatsko stále čeká na výraznější oživení ekonomiky

Dosavadní prognózy, které předvídaly nastartování ekonomického růstu Chorvatska již v roce 2011, se prozatím nepotvrzují. Na základě průběžných statistik se nedá očekávat růst HDP vyšší než 0,6 procenta. Shodli se na tom účastníci kulatého stolu, který dne 15. září 2011 pořádala v Záhřebu Hypo-Alpe Adria banka u příležitosti vydání publikace Hospodářský výhled na léta 2012 až 2013. K určitému mírnému oživení sice v 1. pololetí došlo, 2. pololetí ale vykazuje všechny znaky stagnace.

Nejnovější prognóza je dosti pesimistická i navzdory poměrně dobrým předběžným výsledkům turistické sezóny. I přes 7% nárůst počtu realizovaných přenocování totiž nic nenasvědčuje tomu, že by se proporcionálně měly zvednout i příjmy z turistiky. Připočtou-li se k tomu i slabé výsledky průmyslové výroby, nízký příliv zahraničních investic a problémy evropských ekonomik, vše nasvědčuje tomu, že se chorvatská ekonomika začne výrazněji vzpamatovávat až po roce 2012. Růst HDP by tak ještě v roce 2012 neměl překročit hranici 1,5 %, přičemž pro rok 2013 již lze předpokládat růst ve výši 2,5 %.

Nízká míra růstu HDP v kombinaci se slabou domácí měnou způsobí další růst celkového zahraničního dluhu chorvatské ekonomiky. Ten již na konci roku 2011 překročí hranici 105,5 % HDP, v roce 2012 dosáhne 107,4 % a až teprve v roce 2013 by měl klesnout na 106,8 % HDP. Pokud zároveň do konce roku 2013 překročí celkové veřejné zadlužení hranici 70 % HDP, lze pro zemi očekávat takové snížení ratingu, že se stane pro potenciální investory příliš rizikovou.

Ani na trhu práce nelze očekávat dobré zprávy. Rozpočtové škrty a restrukturalizace státního sektoru, které by měly nastat okamžitě po volbách, zvýší míru nezaměstnanosti v roce 2012 na 13,7 %. Snižování nezaměstnanosti na 12,9 % by mělo nastat až po výraznějším ekonomickém oživení, tedy někdy v roce 2013. Negativní vývoj zaměstnanosti, oslabování kupní síly obyvatel a omezení státních výdajů budou mít letos za následek nízkou inflaci na úrovni 2 %, která se mírně zvedne na 2,5 % v roce 2012.

Vzhledem k otevřenosti domácí ekonomiky bude mít snižování poptávky v okolních zemích (zejména v krizí těžce zkoušené Itálii) za následek zpomalení růstu vývozu a zvětšení deficitu obchodu se zbožím na úroveň 13,8 % HDP. Za těchto okolností se zdá být pro Chorvatsko jediným schůdným řešením udělat maximum pro přilákání zahraničních kapitálových investic pod křídly optimismu spojeného se vstupem do EU. Totéž platí o přímých investicích a penězích z fondů EU.

Výrazná hrozba vnějších rizik je dalším důvodem k realizaci reforem, neboť pouze ty mohou zmírnit tlak na domácí rating, problémy refinancování dluhu, kurz domácí měny a hodnocení země. Hledat ale recept jen v rozpočtových škrtech by bylo nezodpovědné, protože bez nových impulzů nikdy nedojde k nastartování růstu. Je třeba investovat do zdravých projektů v turismu, energetice a zemědělství.

Za tímto účelem organizuje vláda ve dnech 10. a 11. října 2011 první mezinárodní investiční fórum s názvem Invest in Croatia, na kterém bude chtít potenciálním investorům prezentovat investiční příležitosti.

Klíčovým sektorem by v případě Chorvatska měla být turistika, která je významným vývozcem služeb a která přináší multiplikační efekt na hospodářství. Přestože se nyní před volbami všude prezentují optimistické výsledky letošní turistické sezóny, zpráva Světového ekonomického fóra ukazuje jiný obraz. Podle něj je chorvatský turismus v žebříčku konkurenceschopnosti na 34. místě na světě a 24. v Evropě, tedy předposlední ve Středomoří. Základním problémem zdejšího turismu je nedostatek rozvojových strategií, podle kterých by se problémy nejdříve definovaly a poté systematicky řešily. Konkrétně by o nedostatku strategií a administrativních bariérách mohla hovořit česká firma CDC Golf, která se již dva roky snaží v Chorvatsku proniknout s developerskými projekty na poli golfu, o kterém všechny vlády v minulosti hovořily jako o prioritě pro chorvatský turismus.

Rovněž energetika je velmi perspektivním oborem, který jak vládní koalice, tak opozice před volbami využívají jako recept na světlé zítřky na poli investic. Nejasnosti v pozemkových knihách, pomalost správních řízení a nejasná pravidla napojování na zchátralou elektrickou síť ale již mnoho investorů odradily i od poměrně pokročilých projektů.

Vážným problémem domácích firem je cena kapitálu. Ta ale souvisí s vnějším vnímáním rizikovosti země. Žádné vládní apely na banky nemají v tomto ohledu většího smyslu. Jelikož Chorvatsko prozatím nedokázalo přilákat dostatek přímých zahraničních investic, vláda neodstranila administrativní bariéry investorům, nedokázala efektivně snižovat deficit rozpočtu, nedokázala zlepšit platební morálku reálného sektoru, nebude ani cena kapitálu nižší, tudíž ani nastartování ekonomiky nebude rychlé.

Zatím žádná ze soupeřících politických stran nepředstavila před prosincovými volbami podrobný a důvěryhodný recept, jak v ekonomické oblasti vyřešit zmíněné neduhy.