Velvyslanectví České republiky v Záhřebu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

EBRD doporučuje Chorvatsku pokročit s privatizací

Klíčovými prioritami Chorvatska v roce 2012 musí být nastartování hospodářského růstu prostřednictvím fiskální konsolidace a potřebných reforem, urychlená privatizace a komercializace infrastruktury. Tak zní hlavní doporučení EBRD (Evropské banky pro obnovu a rozvoj) Chorvatsku, shrnutá ve Zprávě o průběhu transformace za rok 2011. EBRD vidí v dokončení rozhovorů o vstupu země do EU velký impuls pro růst hospodářství.

Zároveň však upozorňuje, že tohoto růstu nebude možné dosáhnout bez hlubokých strukturálních reforem. Ty by se měly týkat zmenšení státního aparátu a jeho nákladů, zvýšení flexibility trhu práce a podpory podnikání. EBRD by v roce 2011 měla v Chorvatsku proinvestovat 300–350 mil. €. Jedná se o projekty z oboru dopravní a energetické infrastruktury a podpory podnikání.

Dosavadní privatizační proces je dle EBRD příliš pomalý, je třeba jej výrazně urychlit. Relativně veliký počet podniků je stále pod kontrolou státu, v posledních letech se prodej jeho podílů téměř zastavil. Je důležité pokračovat v restrukturalizaci státem ovládaných podniků, čímž se v konečném efektu dosáhne i snížení relativně velkého podílu nežádoucích státních podpor. Doposud byly privatizovány pouze čtyři společnosti, ve kterých měl stát většinový podíl a rovněž 68 menšinových podílů, což vyneslo státní kase 11 mil. €. Nadále ale zůstává ve státních rukou přibližně 600, převážně zadlužených firem. EBRD doporučuje vládě, která vzejde z prosincových voleb, komercializovat infrastrukturu, především tu energetickou. Přizpůsobení cen energií nákladům na drahé projekty plánované Energetickou strategií a Akčním plánem rozvoje obnovitelných zdrojů by jistě přispělo k navýšení energetické produktivity a efektivnosti.

EBRD hodnotí dosavadní realizaci opatření vyplývajících z vládního Programu na hospodářské oživení (prezentovaný v dubnu 2010) jako neuspokojivý, některá opatření na zvýšení konkurenceschopnosti se nerealizovala vůbec. Nedostatečné jsou kroky vedoucí k flexibilizaci pracovního trhu a zmenšování veřejného sektoru.

Kriticky vyznívá zpráva i vůči chorvatské centrální bance – HNB. Povinné devizové rezervy bank jsou dle EBRD příliš nízké, na čemž nic nemění fakt, že je prozatím inflace nízká. Podle EBRD jsou chorvatské banky příliš závislé na vnějším financování. Jinak jako celek je chorvatský bankovní sektor dobře kapitalizován a je ziskový. Přesto výrazně narůstá počet a objem špatných úvěrů. Prozatím z krize dobře vyšly i penzijní fondy.

Je zajímavé, že ve stejné chvíli, kdy EBRD doporučila komercializaci infrastruktury, přišel šéf HNS Radomír Čačić (počítá se s ním na post ministra hospodářství) s ideou prodat penzijním fondům za 3,5 mld. € koncesi na provozování chorvatských dálnic po dobu 30 let. Státní kase by tak zajistil okamžitý příjem tolik potřebných prostředků a penzijním fondům poměrně jistou investici. Problém je v tom, že chorvatské dálnice jsou zatíženy dluhem cca 3 mld. € a z vybraného mýtného téměř nejsou schopny platit ani úroky.

Penzijní fondy disponují prostředky ve výši cca 5,5 mld. €, z toho 3,6 mld. € je uloženo ve státních obligacích. Zbylých 1,9 mld. € bylo v minulosti předmětem politických diskuzí, padaly různé návrhy na jejich bezpečné „využití“. Chorvatsko bude potřebovat model koncesí, protože v uplynulém desetiletí proinvestovalo v různých oborech vysoké částky a dnes má v těchto sektorech problém s likviditou. Jelikož se model PPP v různých evropských zemích v minulosti příliš neosvědčil, nabízí se jako alternativa právě model koncesí. Domácí penzijní fondy ale nejsou tou pravou náhradou za soukromé investory, protože koncese je dlouhodobou smlouvou, která s sebou přináší příliš mnoho potenciálních technických problémů a rizik, které by neměly být nakládány na bedra penzijních pojištěnců.

EBRD si jistě pod pojmem komercializace infrastruktury představuje silného investora, který je schopen převzít všechna rizika, spojená s komplikovaným procesem přechodu státního vlastnictví do privátní správy. Zpráva je objektivní, EBRD má velmi dobrou představu o všech problémech s financováním chorvatské infrastruktury, protože se na tomto financování sama významně podílí. (Jen v roce 2011 má EBRD v Chorvatsku proinvestovat 300–350 mil. €, převážně jde o projekty na zvýšení energetické efektivnosti, projekty na podporu malého a středního podnikání, bude se podílet na výstavbě hydroelektrárny Ombla, na modernizaci přístavu ve Splitu a dalších projektech dopravní infrastruktury.)