česky  hrvatski 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

EBRD vyzývá chorvatskou vládu k reformám

(Archivní článek, platnost skončena 30.06.2020.)

Dne 30. ledna 2008 se v sídle Záhřebské burzy konala prezentace „EBRD Transition Report 2007“, během které vystoupila vedoucí chorvatské pobočky EBRD Helena Schweiger a náměstek ministra financí HR Zdravko Marić.

Dne 30. ledna 2008 se v sídle Záhřebské burzy konala prezentace "EBRD Transition Report 2007", během které vystoupila vedoucí chorvatské pobočky EBRD Helena Schweiger a náměstek ministra financí HR Zdravko Marić.

Postavení Chorvatska v roce 2007 dle EBRD

Pokud jde o Chorvatsko, zpráva konstatuje, že země v roce 2007 sice zaznamenala slušný růst HDP (cca 7%), ve skupině tranzitivních zemí byla tato výše ekonomického růstu přesto pod průměrem. Turbulence na globálním trhu se prozatím Chorvatska nedotkly, v dlouhodobějším výhledu se ale i zde očekává zpomalení růstu. Dle průzkumů EBRD jsou sice Chorvaté nakloněni tržní demokracii (57%), zároveň zůstává ale překvapivě velký podíl těch, kteří považují svoji ekonomickou situaci za horší než před 17 lety (19%) a výhled do budoucna vidí velmi pesimisticky (30%). Lidé žádají po státu kvalitní služby, hlavně ve vzdělávacím systému a zdravotnictví (zde existuje ze všech sektorů nejvyšší míra korupce). Chorvatská domácnost utratí z veřejných služeb v průměru 8% svých výdajů za vodu, 25% za elektřinu, 6% za telekomunikace a veřejnou dopravu, 25% za zdraví a 36% za vzdělání. V roce 2001 poprvé překročil počet pracovníků zaměstnaných v privátním sektoru počet zaměstnanců veřejného sektoru. Dle EBRD v roce 2007 v Chorvatsku proces reforem zpomalil, přesto je Chorvatsko na čele pomyslného žebříčku tranzitivního skóre zemí JVE. EBRD povýšila Chorvatsku rating o jeden stupeň na 3- díky zavedení systému HITRO pro lákání zahraničních investic (maximální stupeň je 4+).

EBRD doporučuje

Prioritou by pro chorvatskou vládu mělo být dle EBRD dokončení privatizace a restrukturalizace státem vlastněného průmyslu a obchodu, snížení objemu zásahů státu do ekonomiky a vytvoření lepšího podnikatelského prostředí. Důležitá je rovněž fiskální konsolidace, tedy snížení veřejných výdajů a zahrnutí všech finančních operací do rozpočtu. Chorvatsko by mělo více investovat do vzdělávání, snažit se dlouhodobě nezaměstnané zapojit do pracovního procesu a podpořit mobilitu pracovní síly. Privátní sektor, který přináší kapitál, know-how a efektivitu, vyžaduje od státu efektivní regulaci, soudní systém, transparentní tendry a spravedlivou soutěž. Stát by se neměl vzdávat zodpovědnosti za poskytování těchto služeb, ale mohl by využít privátní sektor k dosažení těchto cílů mnohem efektivnější cestou.

Ekonomická situace z pohledu vlády

Nově jmenovaný náměstek ministra financí Zdravko Marić hodnotí ekonomický vývoj v loňském roce velmi kladně. HDP ve výši 37,4 mld.€ představuje 60% průměru EU27, jeho růst v prvních měsících zaznamenal hodnotu 6,2%, průmyslová výroba 5,6% a investice 7,4%. Inflace ve výši 2,9% není špatným výsledkem na evropské poměry, její nárůst o 5,8% v prosinci ale naznačuje, že v roce 2008 už takový výsledek nebude reálný. Neustále se snižuje nezaměstnanost (10,2%) rozpočtový deficit (2,6% HDP, pro rok 2010 se plánuje 0,5%HDP), zpomaluje i tempo růstu zadlužení státu.

Výhled do budoucna z pohledu vlády

Chorvatská ekonomika bude čelit, stejně jako jiné země, růstu cen ropy, úrokových sazeb, turbulenci na finančních trzích, snižování ekonomického růstu u většiny obchodních partnerů. Přesto bude chtít vláda držet stabilní měnovou politiku, posílit ekonomický růst větším zapojením soukromého sektoru, investicemi do infrastruktury a zaměřením sil do všech oblastí souvisejících se vstupem země do EU. K tomu patří např. fiskální konsolidace, snížení vnitřního a zahraničního zadlužení. Z reforem bude nejdůležitější reforma veřejného sektoru, privatizace, reforma soudnictví a soustavný boj proti korupci.

Komentář ZÚ: EBRD investovala v Chorvatsku od roku 1994 přes 1,7 mld.€ prostřednictvím 82 různých projektů, z toho 36% ve státním sektoru a 64% v soukromém. Z pohledu ČR je možno zmínit její financování společnosti PLIVA (Lachema Brno), stavba dálnice Záhřeb-Rijeka -90 mil.€ (Metrostav, Subterra) a financuje spolu s EU (IPA) i výstavbu čističky odpadních vod ve městě Karlovac, kde zaznamenáváme rovněž zájem českých firem o účast na tendru. V hodnocení Chorvatska a doporučeních dalšího vývoje ze strany EBRD není nic převratného, což potvrdilo i velmi nepolemické vystoupení náměstka Mariće.