Na semináři, který moderovala Mgr. Zdenka Čuchnilová, poslankyně zastupující v Saboru českou a slovenskou menšinu, vystoupili:

• Mr.sc. Josip Kraljičković, státní tajemník Ministerstva zemědělství, rybářství a rozvoje venkova HR (MZRRV)
• Mr.sc. Miroslav Božić, ředitel sekce zemědělské politiky a mezinárodních vztahů MZRRV
• Ing. Vladimír Eck, Resident Twinning Advisor, bývalý ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu
• Ing. Tomáš Kuchta – vedoucí obchodně ekonomického úseku Zastupitelského úřadu ČR v Záhřebu (VOEÚ ZÚ)

V publiku byli přítomni farmáři, pracovníci konzultantských agentur z oboru zemědělství Bjelovarsko-bilogorské župy, starostové a pracovníci radnic města Daruvar a okolních obcí.

Představitelé ministerstva zemědělství ubezpečili zemědělce, že celková suma podpor směřujících do zemědělství bude po vstupu do EU větší, než objem prostředků plynoucích ze státní pokladny v současnosti. Chorvatsko si zvolilo systém podpor ve formě paušálních přímých plateb na hektar – SPS (Single Payment Scheme), protože možnost využívání systému umožňujícího oddělené platby na některé plodiny (cukr, rajčata) – SAPS (Single Area Payment Systém), který zvolila ČR, skončí v roce 2013.

Dvě třetiny objemu přímých plateb tak budou záviset na velikosti obdělávané plochy, zbytek na produkci (mléko, plodiny). Ročně by tak na přímé platby mělo jít 600 mil. HRK, na rozvoj venkova 420 mil. HRK, z toho 350 mil. HRK z EU. V roce 2010 a 2011 je klíčové období pro zápis všech nárokovaných ploch do registru, od toho se bude potom odvíjet výše podpory. Dále byli přítomní seznámeni s principy fungování programu IPARD a s vývojem chorvatského zahraničního obchodu s agrárními produkty.

Ing. Vladimír Eck představil situaci v českém zemědělství před vstupem do EU a po něm. Na rozdíl od Chorvatska se ČR nepotýkala s problémem velkého množství velmi malých a neefektivních hospodářství. Z celkového počtu 50 000 farem jich sice 90 % hospodařilo na ploše menší než 5 ha, celkově ale malá hospodářství zahrnovala jen 27 % obdělávané půdy. 73 % plochy je tedy obděláváno většími podniky, ten největší hospodaří na ploše přesahující 10 000 ha. Důkladná evidence užitné plochy je pro budoucí výši přímých plateb velmi důležitá, následné doplňování a opravy jsou velmi komplikované. Nebude absolutně možné žádat přímou platbu na plochu, která není řádně zaevidovaná.

VOEÚ seznámil přítomné s možnostmi, které poskytuje Program rozvoje venkova, zejména pokud jde o investiční podpory v ose IV – tedy program Leader. Vysvětlil české zkušenosti se zakládáním Místních akčních skupin a vyzval přítomné představitele místní samosprávy, aby začali zvažovat založení místní akční skupiny v místě svého působení. ZÚ Záhřeb je připraven poskytnout maximální podporu a je připraven zprostředkovat specializovaná školení. V ČR funguje přes 100 těchto skupin, v Chorvatsku jich bylo založeno zatím jen 6.