Velvyslanectví České republiky v Záhřebu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Informace ze setkání Business Club LIDER v Chorvatsku

Nejprestižnější chorvatský ekonomický týdeník LIDER organizuje jednou do roka tzv. Business Club LIDER, tedy celodenní setkání významných představitelů chorvatského podnikatelského světa a ekonomů. Letošní (teprve druhý) ročník se konal dne 17. listopadu 2011 v kavárně Gradska kavana, kterou vlastní společnost Auto Zubak, dovozce vozů skupiny Volkswagen a zároveň hlavní sponzor akce. LIDER zvolil za hlavní téma pro diskuzi otázku Potřebuje Chorvatsko výrobu?

Na otázku si dopředu odpověděl výběrem hlavního přednášejícího, představitele nové členské země EU, která se může pochlubit výraznou průmyslovou orientací, tedy České republiky. Původně potvrzeného Radka Špicara, místopředsedu Svazu průmyslu a dopravy ČR, nahradil z pracovních důvodů ing. Petr Jonák, člen grémia a expertního týmu pro média SPD ČR a zároveň ředitel korporátní komunikace skupiny AWT. Jelikož na jeho prezentaci, ve které vylíčil úspěchy českého průmyslu, navazovaly příspěvky chorvatských špičkových odborníků, podnikatelů a manažerů, dopadlo celkové vyznění této akce téměř jako nekritická chvála českých úspěchů a vedle ní kritika chorvatských poměrů.

Petr Jonák ve svém úvodním vystoupení pohovořil o současné ekonomické situaci Evropy a jejích nevalných vyhlídkách, pokud jde o budoucí pozici mezi světovými ekonomickými velmocemi. Evropský průmysl je stále méně konkurenceschopný, světová poptávka padá. Průmysl střední a východní Evropy má sice výhodu v nižších výrobních nákladech, tato výhoda ale postupně opadá. Naopak východoevropské produkty trpí nedostatkem prostředků na výzkum a inovace, investic ze západní Evropy je čím dál méně. ČR měla výhodu, že v 90. letech využila přílivu přímých zahraničních investic, které směřovaly převážně do výroby. Dnes je z ní jedna z nejindustrializovanějších a nejotevřenějších evropských ekonomik (průmysl tvoří 40 % HDP, přičemž 85 % HDP je tvořeno exportem). ČR je ale příliš závislá na trzích EU (80 % exportu), nejvíce potom na Německu. Vstup do EU byl z tohoto pohledu pro ČR velmi pozitivním impulzem, nyní je ale čas, aby se vývozci začali poohlížet i po jiných trzích. Jelikož domácí poptávka stále slábne, zůstává export i nadále tahounem hospodářství. Chorvatsko je v odlišné situaci, podíl průmyslu na HDP činí jen 17 %, zato má vyšší příjmy z turistiky (18 %). Na rozdíl od ČR má chorvatsko dobré dálnice, konkurenceschopnost jeho zboží je však nižší. Chorvatsko by se mělo zaměřit na ty obory, ve kterých mají jeho produkty naději na úspěch. V závěru svého vystoupení představil Jonák hlavní rysy nové Strategie konkurenceschopnosti, na jejíž přípravě se podílel.

Prof. Ljubo Jurčić, dr.sc, (Ekonomická fakulta Záhřebské univerzity) ve svém vystoupení označil ČR za vzor transformační politiky. V ČR sice nejsou tak dobré silnice, ale díky průmyslové politice a investičním pobídkám přežila tradiční výroba, lidé mají kde pracovat a zadlužení země zůstává v rozumných limitech. Na výrobu se totiž nabaluje celá obrovská síť služeb, které by bez ní jednoduše nebyly. Chorvatská vláda, která vzejde z těchto voleb, musí dle Jurčiće okamžitě vypracovat průmyslovou strategii a vytvořit pro podnikání makroekonomický rámec. Ten by měl být tvořen politikami fiskální, monetární, průmyslovou a vzdělávací tak, aby se tyto vhodně doplňovaly. Fixní kurz kuny je pro výrobu škodlivý, mělo by se částečně devalvovat, aby chorvatské výrobky byly konkurenceschopnější. Výpadek v exportech si domácí výrobci v minulosti kompenzovali na domácím trhu, ten ale postupně dává přednost výrobkům z dovozu.  Oproti minulosti, kdy se dařilo vyvážet i zboží s vysokou přidanou hodnotou, se nyní vyváží převážně málo opracované polotovary, protože s každým hlubším zpracováním se za daných podmínek stává výrobek méně konkurenceschopným. Pokud nebude Chorvatsko vyrábět, nebude mít čím splácet své dluhy.

zpět na začátek

Ivan Ergovič  (předseda Chorvatského svazu zaměstnavatelů a zároveň majitel cementárenské skupiny Nexe) oznámil, že jeho firma v posledních letech masivně investuje v Srbsku, kde je výkonnější administrativa, snazší přístup k různým povolením, nižší daně, levnější energie a vládní pobídky investorům. Jako Chorvat se v Srbsku nikdy nesetkal s žádným náznakem nevraživosti. Do Chorvatska zahraniční investoři nepřicházejí, protože zde nejsou dobré podmínky ani pro místní investory. Domácím investorům by mohl příliv zahraničních investic být jen ku prospěchu.

Vladimír Ferdelji (předseda Chorvatského sdružení podnikatelů a manažerů) je majitelem firmy Elektro-kontakt, která zásobuje elektroinstalačním materiálem 35 % evropského trhu. Dle něj se podmínky pro chorvatské vývozce neustále zhoršují, od nedotknutelného kurzu se odvíjí spousta dalších problémů. V předvolební kampani politické strany nenabídly jediný realistický hospodářský program. Všechno jsou jen programy předvolební, tedy takové, které mají nalákat voliče. Hospodářský program, který nabídne tvrdá opatření, přijde na řadu až ve chvíli, kdy bude jasné, kdo se dostal k moci.   

Pavo Zubak (výrobce autobusů a dovozce automobilů skupiny Volkswagen) si postěžoval na špatný vzdělávací systém. Chorvatsko ztratilo kontakt s průmyslovou tradicí, nové generace vyrostly na přeprodeji. Schopného šéfa výroby hledal Zubak dva roky.

Zdravko Stipetić (předseda představenstva polostátního strojírenského podniku Đuro Đaković) si postěžoval na nedostatečnou vládní podporu inovací. Např. na světově inovativní výrobek, do jehož vývoje firma vložila desítky milionů, přispěl stát částkou 33 000 HRK. Ve společnosti se začalo vnímat slovo „podnikání“ velmi negativně, úspěch se „neodpouští“. 

Mezi dalšími vystupujícími, kteří se bez výjimky shodli na tom, že Chorvatsko výrobu potřebuje, ale nebyly zde vytvořeny minimální podmínky pro její přežití, byly i tyto osobnosti chorvatského hospodářského života:

  • Prof. dr. Andrej Vizjak (PricewaterhouseCoopers)
  • Miodrag Šajatović (šéfredaktor časopisu LIDER)
  • Ivan Miloloža (majitel výrobce akumulátorů Munja)
  • Josip Boban (majitel AD Plastika – výrobce plastů pro automobily)
  • Zdenko Adrović (předseda představenstva Raiffeisenbank)
  • Damir Vanđelić (investiční ředitel Adris Grupa)
  • Ivo Usmiani (majitel JGL – farmaceutika)

Vzhledem k celonárodnímu významu týdeníku LIDER a k prestižním účastníkům, dostalo se této akci velké pozornosti ze strany hromadných sdělovacích prostředků. Kromě televizních a rozhlasových stanic informovaly o konferenci všechny tištěné deníky.