Dne 8.4.2008 navštívil velvyslanec Karel Kühnl (K.) v rámci seznamovacích setkání nového ministra turistiky Damira Bajse (B. -HSS). Předmětem rozhovoru byly kromě pozitivního zhodnocení spolupráce na poli cestovního ruchu i velmi konkrétní problémy, s nimiž se potýkají české cestovní kanceláře v Chorvatsku. Jedná se především o nízké kvóty pro tzv. animátory a přehnanou byrokracii při udělování pracovních povolení pro delegáty cestovních kanceláří. B. ubezpečil českou stranu, že si je problémů velmi dobře vědom, protože se netýká jen českých cestovních kanceláří. Na jejich řešení intenzivně pracuje ve spolupráci s ministrem vnitra a ministrem hospodářství, práce a podnikání, protože práce cizinců je komplexním problémem, v jehož rámci turistické odvětví nelze jednoduše regulovat odlišným způsobem.

V úvodu K. poděkoval za přijetí a pozitivně zhodnotil dosavadní úroveň spolupráce na poli turistiky, kdy jen z ČR přijíždí každoročně do Chorvatska více než tři čtvrtě milionu turistů (dle oficiálních statistických údajů). B. konstatoval, že se jedná o jeho první setkání se zahraničním velvyslancem, což jen podtrhuje význam, jaký přikládá Chorvatsko české turistice. Připomněl svoji nedávnou návštěvu Prahy v delegaci premiéra Sanadera a účast svého státního tajemníka Iva Muja na veletrhu Holiday World 2008 a na chorvatském večeru v hotelu Intercontinental.

Setkání byli kromě výše zmíněných představitelů přítomni i asistent ministra Želimir Kramarić, ředitelka odboru mezinárodní spolupráce Blanka Belošević a na české straně generální ředitel CK Vítkovice Tours Zdeněk Honek (pověřen reprezentováním zájmů Asociace cestovních kanceláří ČR) a obchodní rada Tomáš Kuchta.

Pracovní povolení pro delegáty cestovních kanceláří

Česká strana ocenila samotný fakt, že v nové vládě je oblast cestovního ruchu samostatným portfoliem ministra a poděkovala za pozitivní zprávy obsažené v předchozí korespondenci, podle kterých není dle nového cizineckého zákona pro delegáty zahraničních cestovních kanceláří zakotvena povinnost obstarat si pracovní povolení, pokud jejich pobyt v HR nepřekročí 30 dnů. Jde sice o určitý pokrok, bohužel, všichni kdo se zdrží nad jeden měsíc, musejí absolvovat velmi komplikovanou proceduru získání pracovního povolení. Vzhledem k tomu, že tuto práci většinou vykonávají studenti, jejichž odjezd do zahraničí často ovlivní na poslední chvíli jejich úspěšnost ve zkouškovém období, dávají přednost práci v jiných zemích, kde je procedura téměř nulová (např. Bulharsko nevyžaduje pracovní povolení při pobytu do 90 dnů). Z tohoto důvodu by česká strana přivítala prodloužení osvobozené lhůty alespoň na 60 dnů, což by při čtyřměsíční délce letní sezony umožnilo prostřídat dva pracovníky bez zdlouhavých procedur.

B. je si problému vědom a intenzivně pracuje na prodloužení lhůty dokonce na 90 dnů. Jedná se ale o komplexní problém, protože regulace práce cizinců na chorvatském území je v kompetenci ministerstva vnitra, které má mnoho svých argumentů, které pokládá na opačnou misku vah. S ministerstvem turismu je většinou na stejné lodi i ministerstvo hospodářství, práce a podnikání, které chápe logiku podpory odstraňování překážek.

Kvóty pro animátory

Ještě závažnějším problémem je absolutně nedostatečná kvóta (letos jen 54 pro všechny země a všechny cestovní kanceláře dohromady!) počtu animátorů, kterou každoročně stanovuje vláda. Argument ochrany pracovního trhu v tomto případě neobstojí, protože žádný Chorvat není schopen tuto práci vykonávat. I kdyby uměl česky, nemůže mít znalost českých reálií na takové úrovni, aby dokázal bavit české turisty. Jen CK Vítkovice Tours potřebuje pro svých 40 000 klientů ročně 30 animátorů. Drtivá většina zemí, která chce přilákat turisty, neomezuje počty animátorů, protože si je vědoma, že lidé se chtějí bavit a že animátoři přispívají ke spokojenosti klientů.

B. chápe argumenty české strany a pracuje na tom, aby se kvóta na animátory zmnohonásobila. Rovněž pracuje na vyhotovení jednotného výkladu pravidel tak, aby se zamezilo diferencovanému výkladu zákonů ze strany inspektorátů. Jakmile bude informace hotova, bude rozeslána všem agenturám a ambasádám.

Komentář ZÚ: Již v loňském roce např. počet německých turistů v Chorvatsku mírně poklesl, zatímco Turecko, Španělsko a Itálie zaznamenaly nárůst počtu Němců. Důvodem je kromě zmíněných překážek i cca 30% nárůst cen ubytování, čímž se poměr kvalita/cena opět vzdálil standardu jiných zemí. Chorvatské turistické sdružení sice bagatelizuje význam snižujících se počtů turistů poukazem na rostoucí objem utracených peněz a zvyšující se zájem bohatých Američanů, bez radikálního zvýšení kvality služeb a zlepšení politiky státu vůči zahraničním cestovním kancelářím se ale jen těžko podaří do Chorvatska přilákat vytouženou "elitní" klientelu.