Velvyslanectví České republiky v Záhřebu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Koaliční dohoda HDZ s HSS-HSLS – ekonomická část

Dne 8. ledna 2008 podepsali předsedové HDZ Ivo Sanader, HSS Josip Friščić a HSLS Djurdja Adlešić koaliční dohodu o zformování vlády pro nadcházející volební období- Dohoda by měla tvořit programový základ její práce v následujícím období.

Dne 8. ledna 2008 podepsali předsedové HDZ Ivo Sanader, HSS Josip Friščić a HSLS Djurdja Adlešić koaliční dohodu o zformování vlády pro nadcházející volební období- Dohoda by měla tvořit programový základ její práce v následujícím období.

Z oblasti hospodářské politiky se ve 120 stránkovém dokumentu nejvíce vyjímají tyto cíle a nástroje k jejich dosažení:

Makroekonomická oblast - dosažení minimálně 7 %ního růstu HDP, nezaměstnanosti pod 7%, nulového rozpočtového deficitu do roku 2010, výrazného snížení zadlužení, fiskální decentralizace;

Státní vlastnictví

-s vytvoření Ústředního registru státního majetku a v jeho rámci Registru státem vlastněných nemovitostí včetně klasifikace na perspektivní a neperspektivní nemovitosti (u těchto potom určení jejich dalšího využití), vytvoření několika uzavřených investičních fondů, do kterých budou z Chorvatského privatizačního fondu (HFP) a od ostatních vlastníků státního majetku převedeny akcie zdravých podniků a které budou sloužit jako základ pro budoucí privatizaci přímou, nebo přes burzu, správou ostatního majetku bude místo HFP pověřena nově vzniklá instituce - Ústřední státní úřad pro správu národního majetku (SDUUDI) a tím skončí role skandály zdiskreditovaného HFP;

-s privatizovat se nebudou lesy, zdroje vody a vodovody, železniční infrastruktura, plynárenská infrastruktura, distribuční síť elektrické energie

-s privatizovat se naopak budou další metalurgické závody (po Sisku a Splitu) a již letos by měl být zahájen proces restrukturalizace a privatizace ztrátových loděnic - 5 státních loděnic Uljanik, 3.maj, Kraljevca, Brodosplit a Brodotrogir nakumulovalo od roku 2002 ztráty ve výši 1,3 mld. €, tuto částu hodlá koalice pro sanaci loděnic vyčlenit.

-s vyjednávací mandát pro přístupové rozhovory s EU bude obsahovat požadavek na 12 leté přechodné období na nákup zemědělské půdy cizinci;

Dopravní infrastruktura

- dokončení dálnice Zagreb-Rijeka, tunelů Sv.Rok a Mala kapela, výstavba řady dalších dálničních úseků (Split-Dubrovnik, Sredanci-Osijek-Beli Manastir, Zagreb-Sisak, Rijeka-Žuta Lokva) a rychlostních silnic

- zavedení rozdílné výše mýtného pro zimní a letní období

- elektrifikace všech železničních koridorů, rozvoj příměstské dopravy, koridor Rijeka-Zagreb-maďarská hranice, výstavba tunelu přes Učko a dalšího napojení na město Pula a další projekty, vše v hodnotě 2,8 mld. €;

- vytvoření z národního letiště Zagreb sběrné letiště (hub) pro celý širší region, posílení přímých letů na jadranská letiště

- podpora námořní dopravy prostřednictvím modernizace přístavní infrastruktury a lodní flotily

- v oblasti říční dopravy zajištění splavnosti Sávy až do Zagrebu, vybudování přístavů na Dunaji, Sávě a Drávě (Vukovar, Ilok, Slavonski Brod, Sisak, Zagreb, Osijek) a výstavba velkokapacitního kanálu Sáva-Dunaj

Životní prostředí

- modernizace průmyslových podniků (rafinerie Sisak, Rijeka, Petrokemija Kutina a další), výstavba stanic na měření kvality vzduchu v šesti největších městech, sjednání dohody se Slovinskem o zabezpečení nukleárního odpadu elektrárny Krško,

- vybudování soustavy vodovodů, kanalizací a úpraven odpadních vod

ve všech obcích a městech v souladu se Strategií správy vod HR, vybudování, nebo zahájení výstavby čističek odpadních vod ve všech obcích nad 10.000 ekvivalentních obyvatel;

Energetika

- možná další privatizace klíčového zpracovatele ropy a distributora ropných produktů INA s tím, že vláda si ponechá přinejmenším podíl v blokační výši 25%+1 akcie, okrajově je privatizace zmíněna také v souvislosti s "dalším rozvojem obchodní struktury elektroenergetického monopolisty HEPu (restrukturalizace, privatizace…)", ovšem "s cílem ochrany národních zájmů a v souladu s evropskými směrnicemi";

- vybudování jedné vodní elektrárny, dvou geotermálních a čtyř paroplynových, výstavba 400kV dálkového přeshraničního vedení mezi Ernestinovo a Pecs

- podíl na všech plynovodech (i na těch, o kterých se neví, zda budou existovat) - Nabucco, Blue Stream, South Stream, Jadransko-jónský plynovod, stejně jako i na Panevropském ropovodu z rumunské Constanze do Terstu, výstavba terminálu na zkapalněný plyn a dvou podzemních skladišť plynu.