Ve dnech 11. a 12. června 2009 navštívila Chorvatsko evropská komisařka pro zemědělství Mariann Fischer Boel. Během dvou dnů se setkala s nejvyššími představiteli vlády i opozice (Josip Friščić, Vesna Pusić, Ivo Sanader, Božidar Pankretić, Bianka Matković, Vladimír Drobnjak), vystoupila na konferenci organizované DG AGRI „Zemědělství a rozšíření" a navštívila zemědělské provozy v okolí města Karlovac (zpracování zemědělských produktů, mléčná farma, odminovaná pole).

Chorvatské partnery varovala před zavedením dočasného zákazu dovozu mléka a mléčných výrobků do HR i před zahájením dumpingového šetření proti evropským výrobcům sýra Gouda. Vyjádřila nespokojenost s nově připraveným zákonem o zemědělských dotacích a zkritizovala i dosavadní průběh čerpání z ISPA a SAPARDu. Tvrdě se postavila proti slovinské blokádě přístupových rozhovorů a podpořila ministra zemědělství v jeho nelehké situaci.

V závěru návštěvy informovala komisařka zástupce ČS EU o obsahu svých jednání:

Mléko a mléčné výrobky

Situace s výkupními cenami mléka v EU i ve světě je náročná, ceny letí dramaticky dolů. Chorvatská vláda je pod velkým tlakem svých zemědělců, kteří jsou rozčarováni nízkými výkupními cenami mléka a protestují proti dovozu některých mléčných výrobků z EU (zejména se jedná o sýr Gouda – pozn. ZÚ), o kterých jsou přesvědčeni, že jsou prodávány za dumpingové ceny a že jejich export je skrytě subvencován EU. Komisařka opakovaně ubezpečila své partnery, že EU žádný export nesubvencuje a že ceny mléka jsou v EU ještě nižší, než v HR. Apelovala na své partnery, že řešení situace blokádou dovozu těchto výrobků by bylo velmi nešťastné nejen z pohledu Stabilizační a asociační dohody, ale i závazků vyplývajících z členství Chorvatska ve WTO. Ministr zemědělství Pankretić toto velmi dobře chápal, na rozdíl od svého stranického šéfa (HSS – Chorvatská strana zemědělců) Friščiće. Velmi dobře se orientuje i premiér Sanader, který má za poradce bývalého eurokomisaře pro zemědělství Fischera. Bohužel, vláda je koaliční a hlas HSS není možno jen tak ignorovat.

Platební agentura

Komisařka apelovala na své partnery, aby nepodceňovali přípravu na čerpání z evropských fondů, tedy aby se soustředili na vybudování silné platební agentury, která bude garancí transparentního fungování. Je třeba více investovat do kvantity a kvality lidí, kteří budou mít čerpání z fondů na starosti. HR si musí uvědomit, že musí být připraveno se připojit ke Společné zemědělské politice, která se ale neustále vyvíjí a reformuje.

Nový zákon o podporách

Komisařka není spokojena s podobou zákona o státní podpoře zemědělství a rozvoje venkova, který minulý týden schválila vláda. Podle ní zákon není dostatečnou přípravou na bezbolestný vstup chorvatských zemědělců do EU, jak jej prezentuje ministr zemědělství, ale je jen kosmetickou úpravou, která řešení problémů odsouvá. S farmáři je třeba jednat na rovinu a ne jen slibovat nesplnitelné.

Pozn. ZÚ: Zmiňovaný zákon přináší i tak dost změn do systému dotací, snižuje podíl přímých plateb ve prospěch financování rozvoje venkova. Zemědělci žádající o dotace budou muset splňovat přísné podmínky ochrany životního prostředí, zdraví lidí, zvířat a rostlin. V rostlinářské oblasti se počet dotací sníží více, v živočišné výrobě méně. Příjemci, kteří letos mají nárok na dotace ve výši nad 36 000 HRK, budou kráceni o 7 % a příští rok o 8 %. Ještě o 4 % vyšší snížení postihne příjemce, kteří nárokují podpory nad 2,16 mil.HRK. Přesto se redukce nedotknou téměř 85 % příjemců.

Přesto komisařka argumentuje tím, že po sečtení všech složek podpor (státních i lokálních), jsou subvence stále příliš vysoké. Po vstupu HR do EU bude nemožné tuto úroveň zemědělcům udržet. (Pozn. ZÚ: HR obdrží, stejně jako ostatních 12 NČS ze začátku 25 % s tím, že do deseti let se výše dotací postupně vyrovná na evropskou úroveň. Samozřejmě stát bude mít možnost dorovnávat ve formě tzv. top–up). Zároveň je systém podpor natolik složitý, že dává – dle komisařky – velký manévrovací prostor schvalovatelům, což může být podhoubím pro korupci. Možnost diversifikovat ale jistě přijde vnitropoliticky vhod vládnoucí garnituře.

SAPARD, IPARD

Komisařka není spokojena s dosavadním průběhem čerpání. Zdá se, že na konci roku zůstane nevyčerpáno 40 % přidělených peněz. Je pravda, že se laťka posunuje stále výše a že dosáhnout na evropské peníze je stále těžší, na rozdíl od snadno dosažitelných národních podpor. Pro farmáře ale do budoucna bude jen dobré, když se v systému naučí orientovat. Komise není spokojena s kvalitou žádostí a HR si musí uvědomit, že v případě podezření na zneužívání evropských peněz je EK připravena zastavit platby.

Slovinská blokáda

Komisařka velmi ostře odsoudila slovinskou blokádu a vyjádřila naději na její rychlé řešení. Bude-li zacházet SI s HR jako s rukojmím, ztratí celá jeho taktika na věrohodnosti. To, že EK vzala prostřednictvím O. Rehna iniciativu do svých rukou ještě neznamená, že to není bilaterální problém. Kdyby se nyní odfajfkovaly jednoduché kapitoly, zbylo by více času na ty „hutné", mezi které patří i zemědělství. Nebude-li mít HR čas se dobře připravit, bude to ztráta pro všechny.

Závěr debriefingu

Ministr Pankretić je dle komisařky velmi schopný a vnímavý člověk, který je ale ve velmi nelehké pozici a bojuje s populismem ve vlastní straně. Komisařka je přesvědčena, že zvládne nejen současnou krizi, ale i přípravy HR na vstup do EU. Je dále přesvědčena, že tak jako vstup do EU pomohl zemědělcům ve všech NČS, pomůže i chorvatským zemědělcům.

Již dnes je jasné, že systém dotací se po vstupu změní v neprospěch chorvatských zemědělců. Zvláště v prvních letech po vstupu bude vše složitější a peněz málo, protože stát s velkou pravděpodobností nebude schopen dorovnat top–upy na potřebnou úroveň. Navíc není jasné, kolik bude v evropském rozpočtu pro zemědělství vyčleněno peněz po roce 2013, dá se předpokládat, že méně než dnes. Chorvatsko se otevře evropskému zemědělskému trhu ještě více než dnes, kdy je čistým dovozcem a kdy mnohé produkty z EU jsou podstatně levnější než domácí chorvatské. Naopak tradiční odbytiště svých zemědělských produktů na Balkáně (hlavně Srbsko a BaH) částečně ztratí, protože s těmito zeměmi vstupem do EU budou znovu zavedeny u mnoha položek celní tarify. Bude velmi důležité, jak se HR podaří vybudovat administrativní kapacity, a jaký zvolí systém přímých plateb. Již dnes je jasné, že i kdyby došlo ke zlepšení koordinace na úrovni státu i žup, přizpůsobení legislativy, zvýšení produktivity u výrobců, splnění všech evropských hygienických a zdravotních norem, dařilo se čerpat z evropských fondů a podporovat odbyt v odbytových organizacích, vyjasnit majetkové otázky a zmatky v katastrech, stejně mnoho malých farem, jejichž průměrná velikost je dnes 3,5 ha, nemůže přežít. Možná právě z těchto důvodů zatím nikdo nezpracoval podrobnější analýzu dopadů vstupu HR do EU na chorvatské zemědělství. Jedná se o rovnici s mnoha neznámými, jejíž výsledek se ale dá tušit a dá se také tušit, že by na něm nikdo politické body nezískal. Vláda si je citlivosti otázky vědoma a věnuje jí zvýšenou pozornost. Chorvatské zemědělství tvoří 10 % HDP a zaměstnává 13,5 % obyvatel. Rozpočet ministerstva zemědělství se zvýšil v průběhu 4 let z 2,7 mld. HRK na 4,1 mld.HRK a výše podpor z 2,3 mld. HRK na 3,3 mld. HRK ročně.