V průběhu kulatého stolu, který v Záhřebu zorganizovalo dne 24. listopadu 2011 Sdružení chorvatských lobbyistů, byla diskutována řada témat spojených se zapojením Chorvatska do společné zemědělské politiky EU (SZP) a možnostmi jejího ovlivňování. Přestože největší vliv na konečnou podobu SZP má německo-francouzský tandem, systematické a organizované lobbování ve prospěch národních zájmů má svůj smysl. V tomto ohledu má nejvíce nástrojů vláda, prostor ale zůstává i pro různá zájmová sdružení.

Jeden příklad pro potenciálně úspěšné lobbování uvedl předseda správní rady cukrovaru Viro d.d. z Virovitice Željko Zadro. Kolem roku 2000 bylo chorvatské cukrovarnictví na kolenou. Díky Stabilizační a asociační dohodě s EU se ale otevřely brány evropského trhu pro chorvatský cukr dokořán, jelikož obdržená kvóta na dovoz cukru do EU byla neohraničená. ČS EU tehdy byly přesvědčeny, že chorvatská výroba cukru je natolik malá, že evropský trh neovlivní. Od té doby tři chorvatské cukrovary vyvezly do EU cukr v hodnotě 1,5 mld. USD a ze zastaralých provozů vybudovaly konkurenceschopné podniky. Výroba se navýšila a bylo možné očekávat, že EU během negociací neohraničené kvóty nebude dále akceptovat. Spoluprací výrobců a ministerstva zemědělství se v jednáních podařilo dosáhnout výrobní kvóty ve výši 192 877 tun bílého cukru. Je to sice o něco méně, než je současná výrobní kapacita tří závodů, blýská se ale na lepší časy. Jelikož v Maďarsku, Slovinsku a Itálii se nyní nedostává cca 1,4 milionů tun cukru ročně, bude muset EU reformovat svoji politiku, pokud jde o trh s cukrem. Zde se otevírá obrovská příležitost pro Chorvatsko, aby organizovaným lobbyingem vyjednalo pro chorvatské cukrovary ještě lepší podmínky.

Diskutující zemědělští odborníci dále vyjádřili spokojenost s podmínkami vyjednanými pro chorvatské zemědělce. Dosažená podpora ve výši 610 €/ha je nejvyšší v EU (kromě Malty), průměr EU je 339 €/ha. Kromě již zmiňované výrobní kvóty bylo dosaženo i slušné dovozní kvóty na cukr určený k rafinaci ve výši 40 000 tun s dovozním clem 98 €/t. Výrobní kvóta na mléko (s obsahem 4,07 % tuku) byla dojednána ve výši 765 000 t. Podařilo se dosáhnout ochrany některých značení, např. Hrvatska loza, Hrvatska travarica, Hrvatski pelinkovac, Hrvatska stara šljivovica, Slavonska šljivovica a Zadarski maraschino. Byl akceptován název „pekmez“ (povidla) a povoleno užívání názvu „domaća marmelada“ do vyprodání zásob. Tradiční značení vinných odrůd jako opolo, plavac a samoborski bermet je také zajištěno. Zákaz výsadby nových vinic od okamžiku vstupu do EU je třeba chápat jako opatření, které má zajistit ochranu před pádem cen hroznů a vína, aby se tato tradiční výroba i nadále vyplácela.

Chorvatsko ale zaznamenává i neúspěchy, především pokud jde o čerpání z programů SAPARD a IPARD. Procedura získávání peněz z předpřístupových programů je velmi komplikovaná. Jelikož se jedná o poměrně vysoké částky (v průměru 2 mil. HRK), je požadováno velké množství různých dokumentů, což bývá pro farmáře kámen úrazu. Ze SAPARDu tudíž bylo prozatím čerpáno jen 48 % a Chorvatsko muselo vrátit 12,5 mil. €. Z IPARDU je použito pouhých 5 % a vše nasvědčuje tomu, že většina peněz z programových let 2007 a 2008 bude vrácena.

Programům IPARD a SAPARD doposud velmi úspěšně konkuroval domácí systém podpor, který je administrativně podstatně jednodušší. Státní administrativa je navíc velmi neefektivní, pokud jde o informování a školení příslušných pracovišť, která by měla s evropským papírováním pomáhat místním zemědělcům. Když se k tomu připočítá i zvýšená ostražitost a přísnost kontrol EK, která nechce opakovat negativní zkušenost s podvody v Rumunsku a v Bulharsku, není divu, že farmáři nemají odvahu podstupovat proces, na jehož konci může být i povinnost vrácení peněz a případná pokuta. Významnou roli by v celém procesu mohly sehrát banky, které by kromě překlenovacího financování mohly na sebe vzít i roli určitého garanta a administrátora žádostí. Velký prostor se otevírá i pro konzultanty, kteří mají s podobnými procedurami zkušenosti. Dle zkušeností české konzultantské společnosti Eurovision je v  poradenství pro získáváním evropských peněz v oboru zemědělství stále velký prostor. Chorvatské úřady i samotní zemědělci si začínají uvědomovat, že bez privátního poradenství zřejmě zůstane hodně evropských prostředků nevyužito.