Firma OHL ŽS a.s. se bude podílet na výstavbě nového dvanáctikilometrového železničního úseku, který zkrátí trať a cestovní dobu mezi Záhřebem a Bjelovarem a bez šancí není ani u druhého úseku Novska – Okučani na koridoru X mezi Záhřebem a Bělehradem. Firma Zakládání staveb a.s. zahájí v listopadu 2011 výstavbu pilířů, na nichž bude stát nový nákladní terminál (molo) přístavu Gaženice u Zadaru. Otevírají se jí i možnosti výstavby terminálu v přístavu Rijeka a sanace špatně založených obytných budov v Záhřebu. Dalšími perspektivními projekty pro české firmy jsou výstavby zásobníků ropných produktů pro společnost JANAF, hydroelektrárna Ombla u Dubrovníku a uhelná elektrárna Plomin 3 na Istrii. Posledně jmenovaný projekt v hodnotě 700 mil.€ by mohl být velmi zajímavým pro ČEZ.  

Na dálnici Rijeka-Záhřeb vybudovala firma Metrostav a.s. tunel Lučice a viadukt Stara Sušica, Subterra a.s. zase na stejném úseku prorazila polovinu profilu pětikilometrového tunelu Tuhobić. OHL ŽS a.s. se podílela na modernizaci části železniční tratě Záhřeb – Split. Přestože se zmíněné firmy svých objemných úkolů zhostily zodpovědně a hotová díla dodaly v požadované kvalitě, musely se několik let potýkat s komplikacemi při finančním vypořádání se zadavateli, některé soudní spory trvají dodnes. Z důvodu jistého rozčarování z přístupu chorvatských partnerů, objektivního zmenšení objemu stavebních prací a díky problémům s financováním nových projektů došlo k tomu, že z oboru stavebnictví působilo v Chorvatsku v posledních třech letech aktivně jen několik málo specializovaných firem (např. Zakládání staveb a.s.).

Velký úspěch zaznamenala na konci října 2011 OHL ŽS a.s., která v konkurenci dalších 5 firem vyhrála výběrové řízení na výstavbu zcela nového dvanáctikilometrového úseku Sv. Ivan Žabno – Gradec na trati mezi Bjelovarem a Záhřebem. Jedná se o vybudování železniční zkratky, která významně ulehčí život obyvatelům čtyřicetitisícového Bjelovaru, kteří denně dojíždějí za prací vlakem do Záhřebu. Trať, která prochází rovinatým terénem (pouze čtyři mosty) vybuduje OHL ŽS a.s. za 99 mil. HRK (bez DPH). Konkurenční nabídky firem Swietelsky, Strabag, Hidroelektra Niskogradnja a Viadukt se pohybovaly v rozmezí 100–117 mil. HRK. Pouze nabídka další české firmy – Subterra a.s., se odchýlila (s cenou 175 mil. HRK) velmi výrazně. Výstavba bude financována z domácích zdrojů, OHL ŽS je ale připravena v případě problémů nabídnout podporu České exportní banky. Stavba by měla trvat 4 roky. Základy pro nákladní terminál zadarského přístavu Gaženica bude stavět Zakládání staveb a.s.

Již v listopadu 2011 by se měly rozběhnout práce na založení nákladního kontejnerového mola přístavu Gaženica nedaleko Zadaru, které zajistí pro firmu Strabag česká firma Zakládání staveb a.s. Zakládání mola bude spočívat v tom, že se z plovoucího pontonu postupně vybudují v moři desítky betonových sloupů, na které bude následně ve výšce 1,5 m nad hladinou položena betonová plocha terminálu. Podobným způsobem již Zakládání staveb a.s. založila molo v Dubrovníku a nyní se uchází o zakázku na rozšiřování přístavu v Rijece. Nové možnosti spolupráce se otevírají pro Zakládání staveb i v Záhřebu, kde společnost Zagreb Montaža musí vyřešit problémy se špatně založenou výstavbou bytových domů nad nemocnicí Sv. Duh. Jelikož celá stavba začíná ujíždět ze svahu, bude pomoc české firmy velmi žádaná a urgentní.

Výběrové řízení na dostavbu a modernizaci dvacetikilometrového železničního úseku mezi městy Novska a Okučani, ležícího na koridoru X mezi Záhřebem a Bělehradem, bylo prozatím vypsáno na obnovu kolejového podkladu, drenáží, kontaktní sítě, obnovu nádraží Okučani a Rajić. Podle předběžných informací podaly nejvýhodnější nabídku italské firmy Salcef (25,7 mil. HRK) a GCF (26,7 mil. HRK), v těsném závěsu ale byla OHL ŽS a.s. s nabídkou 26,9 mil. HRK. Ostatních osm konkurentů nabídlo ceny v rozmezí 27,3–46,1 mil. HRK. Vzhledem k tomu, že u italských firem existuje určitá možnost vyřazení ze soutěže, nejsou ani zde šance OHL ŽS a.s. zcela vyloučeny.

zpět na začátek

Vyhlídky českých firem pro nejbližší budoucnost

Zatím nejreálnějšími projekty, o které by se mohly ucházet v nejbližších měsících české firmy, jsou tyto:

Hydroelektrárna na řece Ombla (2 km od Dubrovníku) v hodnotě 125 mil. €

Správní i dozorčí rada HEP již výstavbu schválily, nyní probíhají jednání s EBRD o způsobu financování. Na začátku roku 2012 bude vyhlášena dvoustupňová soutěž na generálního dodavatele stavby. V první fázi se bude vybírat technologické řešení, ve druhé fázi dodavatel (konsorcium).  Mělo by se jednat o první podzemní elektrárnu v Chorvatsku s roční výrobou 220 GWh. HEP bude jediným investorem, z vlastních zdrojů pokryje 13 % nákladů, zbytek zafinancuje EBRD. Již byla vypracována Studie dopadu na životní prostředí, projektová dokumentace i tzv. „malé stavební povolení“ (lokacijska dozvola). Řízení pro vydání velkého stavebního povolení (građevinska dozvola) je v běhu. Jedná se o stavebně i technologicky velmi náročnou stavbu, která sestává z velkého objemu podzemních prací a nachází se v urbanisticky náročném území. Zde se otevírají možnosti pro společnosti, které jsou schopny dodat reference nejen z oboru podzemních prací, ale i pro výrobce vodních turbín a dalších technologií.

Rekonstrukce a výstavba ropného terminálu Omišalj na Krku v hodnotě 115 mil. €

Jedná se o výstavbu 8 zásobníků na ropu s příslušnou infrastrukturou. Každý zásobník bude mít objem 80 000 m³, tedy celková kapacita by měla dosáhnout 640 000 m³. Dalších 100 000 m³ by měla být kapacita zásobníků na ropné deriváty. Projektová dokumentace je hotová, řízení pro získání stavebního povolení pro první tři zásobníky je v běhu. JANAF, jako jediný investor tvrdí, že finance má pro tento projekt zajištěné. JANAF má třicetiletou zkušenost s ocelovými zásobníky, které prý odolávají agresívnímu přímořskému podnebí lépe než betonové. Na technologii prozatím tedy nemíní nic měnit. Dosavadní zkušenost je taková, že zahraniční firmy (mezi nimi i české a slovenské), doposud vždy nabídly cenu cca o 30 % vyšší než domácí firmy (např. Đuro Đaković ze Slavonského Brodu, nebo Montmontaža ze Sisku). Příčiny mohou být dvě: materiál z Vítkovic je dražší než méně kvalitní, ale dostačující bosenská ocel a místní firmy dávají ceny na hranici ziskovosti s tím, že v současné krizi jim stačí, že pokryjí výdaje a nemusí propouštět. Kromě Omišalje se připravuje výstavba zásobníků v Sisku a v Záhřebu (terminál na ropné deriváty Žitnjak)

Privatizace a rekonstrukce kontejnerového terminálu v Rijece v hodnotě 137 mil. €

Ještě v průběhu čtvrtého čtvrtletí 2011 by měla být podepsána smlouva (na 30 let) se strategickým partnerem pro rekonstrukci terminálu Brajdice a s globálním správcem terminálu. Veřejné soutěže se zúčastnilo jedenáct uchazečů, na shortlistu zůstali tři – ApM Terminals z Rotterdamu, přístav Hamburk a International Container Services z Filipín. Strategický partner by do firmy Jadranska vrata (dceřiné společnosti Přístavu Rijeka) měl vložit minimálně 55 mil. €. Zde se otevírají možnosti pro firmy jako Zakládání staveb a.s., které mohou být subdodavateli stavebních prací.

Projekt tepelné elektrárny Plomin 3 v hodnotě 700 mil. €

Jedná se o uhelnou elektrárnu s výkonem 500 MW, která by měla vyrůst na místě dnešní 30 let staré elektrárny Plomin 1. HEP bude v tendru hledat strategického partnera (typu ČEZ), který má zkušenosti s technologií, obchodem s elektřinou a s uhlím. Zájem již projevil RWE Energie Essen, který se v joint-venture s HEP podílí již na Plominu 2 (tam vyprší smlouva v roce 2015 a elektrárna zůstane HEPu). HEP vypíše tendr ihned po vyhodnocení dopadů na životní prostředí. Pohon na uhlí byl zvolen ze strategických důvodů, aby se snížila závislost na plynu. Vzhledem k tomu, že elektrárna leží na Istrii na mořském pobřeží, nebude problém uhlí dopravovat po moři třeba z Austrálie, kde je levné. Zároveň musí být ale velmi kvalitní, požadavky na ochranu životního prostředí na turisticky exponovaném pobřeží jsou mimořádně vysoké.

Lze konstatovat, že řada velkých českých firem se začala pod tíhou okolností (nedostatek práce na domácím trhu) velmi seriózně poohlížet po příležitostech i v Chorvatsku, tedy zemi, která ještě donedávna nebudila dojem perspektivního partnera. Brzký vstup do EU a s tím spojená objektivní potřeba budování infrastruktury, energetických zdrojů a staveb sloužících k ochraně životního prostředí, však z ní činí partnera, který stojí za pozornost. České firmy zde mají historicky velmi dobré jméno a výše zmíněné příklady úspěšných účastí ve výběrových řízeních dokazují, že ani účast bez lokálního partnera není úplně nerealistická. I pokud by nová vláda v některých projektech zařadila zpáteční rychlost, na celkových prioritách se určitě nic měnit nebude, ty jsou dány objektivními okolnostmi.

Zdroje: Petar Grđan – člen správní rady JANAF (Jadranski naftovod), Ljubina Cvenić – vrchní ředitelka pro zahraniční styky HEP (Hrvatska elektroprivreda), Sebastian Vukušić – generální ředitel Remont i održavanje pruga d.o.o. (železnice), Alen Čović – předseda představenstva – Zagreb Montaža d.o.o.