Velvyslanectví České republiky v Záhřebu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Nový chorvatský cizinecký zákon - zjednodušení podmínek pro české podnikatele

Dne 1. dubna 2009 vstoupila v platnost dlouho očekávaná novela chorvatského zákona o cizincích, která mimo jiné přináší zjednodušení byrokracie podnikatelům z členských zemí EU, a to jak při získávání povolení k podnikání a pracovních povolení pro zaměstnance, tak při získávání pobytového povolení pro rodinné příslušníky.

Dne 1.dubna 2009 vstoupila v platnost dlouho očekávaná novela chorvatského zákona o cizincích, která mimo jiné přináší zjednodušení byrokracie podnikatelům z členských zemí EU, a to jak při získávání povolení k podnikání a pracovních povolení pro zaměstnance, tak při získávání pobytového povolení pro rodinné příslušníky.

Vzhledem k nespokojenosti českých podnikatelů s dosavadním zněním cizineckého zákona, podílel se ZÚ Záhřeb aktivně a dlouhodobě na přípravě a připomínkování této novelizace. Je možno konstatovat, že novelizace v této podobě s definitivní platností řeší dlouhodobé problémy jak majitelů potápěčských základen získávat povolení k podnikání, tak problémy cestovních kanceláří, získávat pracovní povolení pro svoje delegáty a animátory.

Na webových stránkách úředního věstníku Narodne novine www.nn.hr je možno novelu nalézt kliknutím na link Službeni dio a vyplněním roku 2009, broj 36, kde pod pořadovým číslem 7. a registračním číslem 798 je novela k dispozici. Původní verze, nutná k pochopení textu novely, je v NN 79/2007, poř.č.1. a reg.č.2473.

Pro české podnikatele jsou nejdůležitější tyto články novely:

  • Čl. 13, který podrobněji rozepisuje a doplňuje čl.50 původního zákona, v němž jsou definovány kompetence a příslušnost místních policejních správ ve věci vydávání a odebírání pobytových povolení za účelem práce či podnikání.
  • Čl. 38, který doplňuje čl. 119 původního zákona o rozšíření kategorií žadatelů, kteří nespadají do ročních kvót pro udělování pracovních povolení cizincům. Nově do ročních kvót nespadají ani cizinci, kteří pracují pro zahraniční sdružení, nadace a fondy, registrované jako zahraniční sdružení v Chorvatsku a nejméně ve třech dalších zemích. Prodlužuje se rovněž možnost některým kategoriím pracovníků pracovat bez pracovního povolení z původních 30 na 90 dnů. Přiostřují se naopak podmínky pro statutární představitele obchodních společností v případě žádosti o několik pracovních povolení – pokud jejich základní jmění nepřesahuje 100 000 HRK, může pracovní povolení obdržet jen jeden představitel firmy.
  • Čl.41, který doplňuje a mění čl.132 původního zákona, jasně definuje, že povolení k podnikání se může vydat zakladateli vlastní obchodní společnosti registrované v Chorvatsku, nebo cizinci, který v ní má většinový podíl nejméně 51 % a vykonává pracovní činnost v Chorvatsku. Nově doplněný bod 7. zbavuje povinnosti výše definované žadatele ze zemí EU povinnosti splnit jakékoliv další podmínky.
  • Čl.42, který doplňuje a mění čl.133 původního zákona, ruší nařízení, kterým bylo stanoveno, že se povolení k podnikání nemohou vydávat pro činnosti, které jsou specifikované pro režim pracovních povolení. Z toho vyplývá, že například delegáti cestovních kanceláří a animátoři z členských zemí EU obdrží povolení k podnikání pouze na základě předložení smlouvy o poskytování služby mezi zahraničním živnostníkem či firmou a obchodní společností, či živnostníkem v Chorvatsku.
  • Čl. 44 a 45, které mění čl.139 původního zákona, mění a rozšiřují definici cizinců, kteří mohou pracovat v Chorvatsku bez pracovního povolení (radna dozvola) a bez povolení k podnikání (poslovna dozvola) a stanovuje, přesněji prodlužuje, období (30,60,90 dnů) během kterého tato povolení nepotřebují.

Sečteno a podtrženo, novela cizineckého zákona přináší z pohledu podnikatelské veřejnosti řešení velké části problémů, se kterými se cizinci v Chorvatsku doposud potýkali. Ministr vnitra je povinnen do 30 dnů vyhotovit tzv. Pravilnik, tedy vyhlášku, která bude tento zákon podrobněji vykládat. Doufejme, že z pohledu výše zmíněných ulehčení nedojde k žádnému nedorozumění a že i úředníci lokálních institucí (především na policejních správách) si nový zákon včas osvojí. ZÚ Záhřeb na nedostatky původního zákona o cizincích dlouhodobě a systematicky upozorňoval při všech možných příležitostech (setkání ministrů, náměstků ministrů, smíšené komise) a aktivně se podílel na připomínkování novelizace (prostřednictvím Klubu investorů, Americké obchodní komory, poslankyně za českou menšinu). Výsledná podoba novely tak umožňuje hledět na perspektivy dalšího podnikání českých subjektů v Chorvatsku s umírněným optimismem.