Velvyslanectví České republiky v Záhřebu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Perspektivy jihovýchodní Evropy z hlediska integračního procesu

Ve středu 14. dubna se na půdě Ústavu mezinárodních vztahů uskutečnila konference Rady pro regionální spolupráci v jihovýchodní Evropě (Regional Cooperation Council, RCC). Radu na konferenci zastupoval - kromě převážné části vystupujících - především její generální tajemník Hido Biščević, který konferenci vedl. Hostitelskou instituci zastupoval doktor Michal Kořan. Hlavní téma konference představoval úkol konečné stabilizace regionu bývalé Jugoslávie pomocí integrace nástupnických států do evropských struktur a nejen vnitřní ekonomickou spolupráci.

Ve středu 14. dubna se na půdě Ústavu mezinárodních vztahů uskutečnila konference Rady pro regionální spolupráci v jihovýchodní Evropě (Regional Cooperation Council, RCC). Radu na konferenci zastupoval - kromě převážné části vystupujících - především její generální tajemník Hido Biščević, který konferenci vedl. Hostitelskou instituci zastupoval doktor Michal Kořan.

Hlavní téma konference představoval úkol konečné stabilizace regionu bývalé Jugoslávie pomocí integrace nástupnických států do evropských struktur a nejen vnitřní ekonomickou spolupráci.

Dopady ekonomické krize na stabilitu regionu

V prvním bloku konference Hido Biščević ocenil pokrok, který region učinil od konce války v Jugoslávii. Poukázal zejména na ekonomicky příznivý vývoj Chorvatska a na reálné šance členství v EU některých následnických států (vzhledem ke své relativní politické stabilitě, ekonomické vyspělosti a úspěšnému členství v NATO a EU bylo z této části konference tématicky vyřazeno Slovinsko). Zároveň ale varoval před úzkou spojitostí mezi ekonomickou prosperitou a politickou stabilitou, která by vzhledem k současnému nulovému hospodářskému růstu v regionu mohla být ohrožena díky sociálním otřesům, které v této části Evropy mívají tendenci eskalovat v národnostně-politické střety.

Právě z hlediska budoucí integrace oblasti do evropských struktur přichází ekonomická krize v nejméně vhodnou dobu, neboť chybí zdroje nezbytné pro urychlení a efektivní realizaci reforem nezbytných pro členství. Hlavní nebezpečí vidí Biščević v situaci, kdy by v důsledku krize došlo k omezení ekonomicko-bezpečnostních aktivit Unie a jejích závazků v regionu. V této souvislosti velmi ocenil práci českého předsednictví, pro které představuje spolupráce s Balkánem jednu z hlavních priorit, kterou neoslabila ani současná vládní krize. Na závěr tohoto panelu vyjádřil naději, že tento trend bude v rámci předsednické Troiky následovat i Švédsko.

Regionální spolupráce jako základní předpoklad integrace

Druhý blok byl věnován perspektivám evropské integrace z hlediska jednotlivých států oblasti i z hlediska tohoto regionu jako celku. Zde Biščević vyzdvihl zejména fakt, že všechny státy navázaly institucionální spojení s EU – od započetí oficiálních vyjednávání v případě Bosny a Hercegoviny až po Slovinské členství v Unii a EMU – a podotkl, že spojení s Bruselem představuje pro Balkán skvělou příležitost pro vlastní regionální spolupráci.

Nejpalčivější problémy jihovýchodní Evropy

Velká část konference byla věnována slabým místům regionu, především infrastruktuře a energetice, které v době hospodářské krize představují potenciální eskalátor pro další hospodářské, a tím i politické problémy a stěžují integraci oblasti do Evropy. V této souvislosti Biščević upozornil zejména na nedávnou energetickou krizi, která měla na země jihovýchodní Evropy – díky jejich mnohdy až stoprocentní závislosti na ruských plynových dodávkách – závažný dopad. Regionem prochází pouze jeden plynovod, a ačkoli existují v tomto ohledy plány na propojení středoevropské sítě plynovodů, spojující soustavy balkánských a středoevropských zemí, jedná se v současnosti pouze o projekty, k jejichž realizaci nedojde dříve než za pět let. Kdyby se tak měla v následujících letech opakovat situace z letošního ledna, mělo by přerušení dodávek daleko vážnější ekonomické, politické a humanitární důsledky.

Shrneme-li hlavní body konference, státy jihovýchodní Evropy, které se v současnosti nacházejí na prahu členství v EU, potřebují právě v době ekonomické krize plnou podporu Unie, která, jak se ukázalo, může být do velké míry ovlivněna pozicí předsedajícího státu. Recese ještě více upozornila na problémy energetické závislosti a politické nestability, se kterými se bude region ještě nějakou dobu potýkat. Bylo by fatální chybou, kdyby Evropa nechala tento region na holičkách.