Velvyslanectví České republiky v Záhřebu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Prezentace českých firem v chorvatském Osijeku

Dne 10. února 2009 se ve slavonském městě Osijeku uskutečnila ve spolupráci s místní hospodářskou komorou (HGK) prezentace čtyř českých firem z oboru zemědělství v rámci tzv. Dne českého hospodářství. Kromě těchto prezentací zazněla i vystoupení VOEÚ ZÚ Záhřeb, ředitele ZK Czech Trade a ředitele zemědělského odboru HGK Osijek. Následoval raut a setkání s předsedou HGK Osijek, během kterého byl vyjádřen silný zájem HGK Osijek navázat splupráci s některou českou regionální HK.

Dne 10. února 2009 se ve slavonském městě Osijeku uskutečnila ve spolupráci s místní hospodářskou komorou (HGK) prezentace čtyř českých firem z oboru zemědělství v rámci tzv. Dne českého hospodářství. Kromě těchto prezentací zazněla i vystoupení VOEÚ ZÚ Záhřeb, ředitele ZK CzechTrade a ředitele zemědělského odboru HGK Osijek. Následoval raut a setkání s předsedou HGK Osijek, během kterého byl vyjádřen silný zájem HGK Osijek navázat spolupráci s některou českou regionální HK.

V reprezentačních prostorách Hospodářské komory Osijek se sešlo přes 70 představitelů místních zemědělských podniků, obchodních firem a novinářů. Poté, co zástupci ZÚ Záhřeb a ZK CzechTrade poskytli rozhovory dvěma televizním stanicím (TV Osijek – místní, HRT – celoplošná státní televize) a třem rozhlasovým, zahájil seminář ředitel odboru pro zemědělství, potravinářský průmysl a lesnictví HGK Osijek ing. Ernest Nad. Ve svém vystoupení vyzdvihl význam Osiječko–baranské županije pro chorvatské zemědělství a hluboký respekt, který si vysloužili zemědělští odborníci, kteří do oblasti přicházeli z Čech a Moravy již na konci 18. století, kdy v rámci Rakousko–Uherska pomáhali osídlovat oblast, která sloužila jako nárazníkové pásmo proti tureckým nájezdníkům.

VOEÚ zhodnotil dlouhodobě se dynamicky rozvíjející hospodářskou spolupráci obou zemí, zmínil nedávnou návštěvu premiéra Topolánka v nedalekém Vukovaru a s ní spojenou návštěvu podnikatelů v bývalých Baťových závodech Borovo. Pokud jde o město Osijek, úspěšně proběhla generální rekonstrukce 17 tramvají českými firmami a očekáváme, že spolupráce bude pokračovat i nadále. Chorvatsko pro ČR nepředstavuje pouze lákavou turistickou destinaci, jsme si vědomi i obrovského potenciálu zemědělsky úrodné Slavonie.

Ředitel ZK CzechTrade prezentoval agenturu a služby, které poskytuje firemní sféře. Následovaly podrobné prezentace výrobního programu firem Agrico s.r.o. (zařízení pro živočišnou výrobu), SMS CZ, s.r.o. a Zemědělská a dopravní technika s.r.o. (zemědělská mechanizace), AGRO-EKO s.r.o. (fermentační zařízení na zpracování biologického odpadu), doprovázené power-pointovými a filmovými prezentacemi.

Následoval raut a poté přijetí u předsedy HGK ing. Zorana Kovačeviće. Ten ocenil českou iniciativu a zároveň se svěřil s dlouhodobějším problémem. HGK Osijek již několik let hledá adekvátního partnera v ČR. Prostřednictvím HK ČR oslovila všechny regionální komory, vedla přímá jednání s HK Třebíč, HK Pardubice, HK Plzeň, veletržní správou Českých Budějovic (Osijek má pivovar i veletržní areál), zatím ale bez výsledku. T. Kuchta přislíbil zprostředkovat kontakt na HK Jihlava, protože jsou v počáteční fázi rozhovory o spolupráci mezi krajem Vysočina a sousední Vukovarsko–srijemskou županijí, do které by se vzhledem k velikosti mohla velmi dobře zapojit i HGK Osijek.

Velmi početná účast představitelů místních firem i médií potvrdila, že o Českou republiku a její výrobky je v této oblasti velký zájem. České produkty mají mezi místními zemědělci (i díky traktorům Zetor) dobré jméno, o čemž napovídá i zájem, který v poslední době zaznamenáváme v oblasti poptávky po živých zvířatech (hovězí zástav, telata, březí jalovice, selata). Chorvatsko i přes velmi vhodné podmínky nedokázalo zúročit zemědělský potenciál a velkou část (50 % v hodnotě 1,3 mld.USD) zemědělské produkce dováží (dokonce i jablka).

Zrušení PIKů (potravinářsko–zemědělských kombinátů) po válce v 90. letech se ukázalo velkou chybou, protože PIKy dokázaly velice dobře zastřešit mnoho malých rolníků, postarat se o odbyt jejich výrobků a zefektivnění výroby. Po válce zůstala velká část půdy ležet ladem, a to nejen po odchodu Srbů, ale i proto, že chorvatským vlastníkům se na ní nevyplatí v malém měřítku nic pěstovat, zároveň ale odmítají ji prodat. Problémem zůstává i zaminování.

Současnou neuspokojivou situaci se snaží řešit nový zákon o zemědělské půdě, který počítá se založením zvláštní agentury, která by měla za úkol postarat se o lepší využívání zemědělských ploch. V současnosti hospodaří 72 % sedláků na méně než 5 ha půdy, 17 % obdělává 5–10 ha, 7 % pracuje na 10–20 ha, pouhá 2 % na 20–30 ha zemědělské půdy, 1 % na 30–50 ha a pouze 1 % farem na více než 50 ha. Agentura by měla převzít kontrolu nad převody půdy, přispět ke zrychlení transakcí, zavést jasno do vlastnických vztahů a zlepšit registraci, zajistit znovuobnovení obdělávání minimálně 1 milionu ha půdy, přispět zemědělcům výhodnými půjčkami, aby mohli rozšířit své pozemkové majetky. Cílem je, aby se do roku 2020 počet farmářů (dnes 176 000) snížil na polovinu a aby se v průměru plocha na farmu přehoupla přes 10 ha.