Slovinsko plánuje vypsat referendum o přístoupení Chorvatska do Evropské unie v případě, že Záhřeb neustoupí a neuzná slovinské územní nároky.

Slovinský ministr zahraničí prohlásil, že pokud nebudou spory ohledně hranice mezi Chorvatskem a Slovinskem vyřešeny podle představ Lublaně, dá se realisticky očekávat, že slovinské politické vedení navrhne vypsat referendum o přístupové dohodě Chorvatska k EU.

Mluvčí Olliho Rehna, komisaře pro rozšiřování, EurActivu sdělil, že Komise nikdy nekomentuje procedury, podle kterých jednotlivé členské státy ratifikují mezinárodní dohody, a to včetně přístupových dohod.

Slovinsko jenom během francouzského předsednictví EU dvakrát blokovalo otevření vyjednávání o jednotlivých kapitolách přístupové smlouvy, a to kvůli svému hraničnímu sporu se Záhřebem. Evropská komise nad tímto vývojem podle vyjádření chorvatského deníku Jutarni List vyjádřila lítost. Slovinsko zabránilo Chorvatsku otevřít devět z deseti kapitol v rámci přístupových jednání, i když se francouzské předsednictví na poslední mezivládní konferenci snažilo zprostředkovat dohodu mezi těmito dvěma státy bývalé Jugoslávie.

Hraniční spor mezi Slovinskem a Chorvatskem se týká několika málo kilometrů pobřeží Jadranského moře, které se však může ukázat jako důležité, neboť jsou s ním spojena výsostná práva na přístup k volnému moři. Slovinský pobřežní pás je poměrně krátký, na rozdíl od Chorvatska, které kontroluje několik stovek kilometrů pobřeží Jadranu. Slovinsko tento rozdíl mezi oběma zeměmi využívá a své nároky odůvodňuje svou pozicí „geograficky znevýhodněné země.“

Chorvatská republika plánuje ukončit svá přístupová jednání do konce roku 2009 a očekává vstup do Unie v roce 2010. S plány Chorvatska o vstupu do EU je také spojen plán francouzského prezidenta Sarkozyho, který by měl usnadnit přijetí Lisabonské smlouvy v Irsku. Sarkozy navrhuje zahrnout irské požadavky, které budou součástí druhého referenda o Lisabonské smlouvě, do přístupové smlouvy s Chorvatskem jako „Irský protokol“.