V případném referendu o vstupu Chorvatska do Evropské unie by 47,5 procent Slovinců hlasovalo proti. Ochotu přijít k referendu vyjádřila téměř polovina obyvatel. Napsal to server Euobserver, který převzal informaci ze středečního vydání chorvatského časopisu Globus. Průzkum se konal mezi 8. a 12. lednem.

Mezi Slovinskem a Chorvatskem již řadu let trvá teritoriální spor o mořskou hranici v blízkosti slovinského přístavu Piran. Dalším sporným místem je malé území při hranici obou států s Maďarskem. „Pokud se otázka hranice nevyřeší není referendum hrozba, ale fakt,“ řekl minulý týden slovinský ministr zahraničí Samuel Zbogar.

Slovinci tvrdí, že je chorvatské teritoriální nároky prakticky zbavují přístupu na volné moře. Vláda v Záhřebu to odmítá a chce situaci řešit rozhodnutím Mezinárodního soudního dvora. S podobným postupem souhlasila i předchozí slovinská vláda Janeze Janši.

Po volbách v září 2008, ve kterých zvítězil současný premiér a bývalý poslanec Evropského parlamentu Borut Pahor se situace změnila. Loni v prosinci Lublaň vetovala uzavření deseti kapitol v rámci přístupových jednání EU s Chorvatskem.

Obě strany během 90.let dojednaly kompromis, který Slovinsku zajišťoval volný koridor přes chorvatské vody za ústupky v jiných částech sporné pozemní hranice. Zatímco slovinský parlament dohodu ratifikoval, chorvatský parlament dohodu neschválil. Záhřeb zatím odmítá slovinskému tlaku ustoupit. Chorvatský premiér Ivo Sanader v reakci na slovinské veto řekl, že si jeho země nebude kupovat členství v EU výměnou za území.

Český premiér Mirek Topolánek ve středu nabídl obou stranám zprostředkování. Česká republika považuje pokrok v přístupových jednáních s Chorvatskem za důležitou prioritu svého předsednictví. Otázce západního Balkánu se má věnovat celá březnová neformální schůzka ministrů zahraničí na zámku Hluboká nad Vltavou.