Velvyslanectví České republiky v Záhřebu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Úspěšné dokončení twinningového projektu v chorvatské centrální bance

Dne 25. listopadu 2011 proběhlo v sídle Delegace EU v Záhřebu slavnostní ukončení twinning-light projektu s názvem Rozvíjení efektivního systému boje proti padělání bankovek a mincí v Chorvatsku, financovaného z programu IPA 2008. Příjemcem tohoto projektu v hodnotě 230 000 EUR je Chorvatská národní banka (HNB) a realizátorem německá Bundesbank ve spolupráci s Českou národní bankou.

Cílem projektu bylo sladit chorvatskou legislativu v oboru boje proti padělání peněz s evropskou legislativou, nastavit systém pro její účinnou implementaci, vybudování administrativní kapacity a její napojení na evropský registr padělků a systém monitoringu padělků. Expertům z ČNB se podařilo v rekordně krátkém čase sedmi měsíců zanalyzovat stávající chorvatskou administrativní kapacitu v oboru boje proti padělkům, vypracovat doporučení na její posílení a prostřednictvím řady seminářů (z toho dva týdny v Praze), vyškolit několik desítek klíčových pracovníků Chorvatské národní banky a policie. Spokojenost s českým přístupem vyjádřili dva viceguvernéři HNB Vujčić a Matejka, kteří zároveň vyjádřili zájem pokračovat ve spolupráci s ČNB i do budoucna.

Jedná se o historicky první twinningový projekt, jehož příjemcem je Chorvatská národní banka. Původně byla za nositele projektu vybrána pouze Bundesbanka. Když ale němečtí experti zjistili, s jakými specifickými problémy se Chorvatsko potýká, přizvali ke spolupráci české kolegy, se kterými měli dobrou pracovní zkušenost při nedávné spolupráci v Bosně a Hercegovině.

Jak sdělil vedoucí českých expertů, ing. Tomáš Hládek, ředitel sekce peněžní a platebního styku ČNB, chorvatské specifikum spočívá v tom, že již disponuje poměrně sofistikovaným systémem na odhalování padělaných peněz, jejichž největší objem se vyskytuje ve dvou nejužívanějších měnách – EUR a HRK. Zkušenost s přizpůsobováním již existujícího systému má velmi čerstvou právě ČNB, která navíc rovněž pracuje nejčastěji se dvěma měnami. V Německu byl naopak systém budován hned od začátku podle vznikajících evropských standardů a problém falsifikátů je koncentrován převážně na euro.

Zatímco v Německu bylo vloni odhaleno 60 000 kusů padělaných bankovek a mincí EUR, v ČR to bylo 8500 kusů eurových bankovek a mincí a k tomu 6500 kusů korunových bankovek či mincí. V Chorvatsku bylo odhaleno cca 2000 eurových a 800 kunových bankovek a mincí. Zvláštností je, že neobvyklé množství bylo zaznamenáno u 500eurových bankovek (650 ks padělků). To lze vysvětlit tím, že díky šedé ekonomice a úsporám v cizích měnách zde probíhají i velké platby v hotovosti, což je dobrá příležitost pro padělatele bankovek s vysokou nominální hodnotou.

Tým českých expertů (Tomáš Hládek, Vlasta Fabiánová, Eva Krulová, Jiří Rott, Jaroslav Moravec, Rosita Širáková a David Seidel) v rámci komponenty 2 projektu – budování administrativní kapacity – organizovali workshopy a školení pro odborný personál, jednalo se o pět týdnů kurzů pro skupiny po 20  lidech (bankovních úředníků a policistů) a dvakrát po týdnu studijního pobytu pěti expertů v Praze. Jelikož tento projekt byl zahájen v dubnu a musel být dokončen včetně všech vyúčtování do konce roku 2011, bylo velmi málo času na přípravu a realizaci seminářů. A to nejen proto, že z celkového období připadly dva měsíce na dobu dovolených, ale i z toho důvodu, že cílová skupina úředníků musela absolvovat řadu dalších školení u kolegů z Bundesbanky a mimo to ještě vykonávat svoji vlastní práci.

ČNB pomohla chorvatské straně vypracovat tzv. Národní program výuky (Nacionalni program obuke), který by měl zajistit přípravu expertů na postup v krizových situacích, např. když se vyskytne větší množství padělků. Součástí tohoto programu je i vzdělávání policejních úředníků.

Přítomní viceguvernéři Chorvatské národní banky Boris Vujčić a Adolf Matějka si spolupráci s českými kolegy velmi pochvalovali a v neformálním rozhovoru naznačili, že by se nebránili dalšímu pokračování spolupráce s ČNB, pokud se naleznou vhodné zdroje financování.

Je pozitivní, že když už se českým expertům nedaří přesvědčit chorvatské partnery, že by byli dobrými nositeli twinningových projektů, stále častěji se jim daří do projektů vnášet čerstvou českou zkušenost ze vstupu do EU formou juniorních partnerství. Potvrzuje se, že u twinningových soutěží hrají velkou roli osobní kontakty a vžitý respekt, kterému se u chorvatských partnerů těší experti ze starých členských zemí. Pokud se ale dlouholeté zkušenosti „těžkých vah“ skloubí s čerstvými zkušenostmi „menších bratrů“ jako v tomto případě, může to konečnému výsledku jen prospět. Podobným způsobem se českým expertům podařilo zapojit v Chorvatsku již do čtyř twinningových programů (2x v oboru zemědělství, dále celní správy a bankovnictví). Představitelé Chorvatské národní banky si pochvalovali flexibilitu českých partnerů a oceňovali trpělivý a chápavý přístup.